Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

124 C 6/2021-63

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 42 734,58 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 734,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 935 Kč od 1. 11. 2020 do 1. 4. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 935 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 95,91 % ročně z částky 29 872,36 Kč od 28. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 141 638 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 734,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 935 Kč od 1. 11. 2020 do 1. 4. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 935 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 95,91 % ročně z částky 29 872,36 Kč od 28. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 141 638 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 42 734,58 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou na základě její žádosti ze dne datum smlouvu o úvěru číslo podle níž byl žalované vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 95,91 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 2 459 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2020. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované a z její úvěrové historie v databázích příjmení a anonymizováno. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze dvě splátky po 2 500 Kč. Žalovaná povinnosti ze smlouvy neplnila, neboť sjednané splátky nehradila řádně a včas, a proto došlo s účinností ke dni datum podle bodu 6.3 smlouvy k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 36 935,03 Kč. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak ničeho neuhradila. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení s úhradou jistiny úvěru je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu jen ve výši 0,1 % denně za dobu od datum do datum, tj. ve výši 5 799,58 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 36 935,03 Kč, jež odpovídá zbývající dlužné původní jistině ve výši 29 872,36 Kč a přirostlému úroku ve výši 7 062,67 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 799,58 Kč a úrok za poskytnutí úvěru vypočtený z původní jistiny úvěru ve výši 29 872,36 Kč od datum ve výši 95,91 % ročně. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 36 935 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z výpisu ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat od datum spotřebitelské úvěry.

4. Z y označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ číslo ze dne datum a z oznámení o schválení úvěru ze dne datum, včetně doručenky ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala a žalované tuto skutečnost sdělila písemně dopisem. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč na účet č. bankovní účet a žalovaná se zavázala úvěr splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 2 459 Kč, splatnými vždy do každého 22. dne v měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 118 032 Kč Smluvní strany si sjednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 95,91 %, která byla dohodnuta jako pevná na celou dobu splácení úvěru. V článku 6.3 smlouvy si strany dohodly, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 si strany sjednaly povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den následující po zesplatnění úvěru. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru číslo soud zjistil počet a výši dohodnutých splátek úvěru. Dne datum žalovaná podepsala rovněž předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, prohlášení klienta, v němž potvrdila, jaké informace týkající se úvěru jí byly žalobkyní poskytnuty, a souhlas s kopírováním a uchováváním občanského průkazu či jiného průkazu totožnosti, kterým poskytla žalobkyni souhlas se zpracováním svých osobních údajů a jehož součástí je fotokopie obou stran občanského průkazu žalované.

5. Z dokladu právnická osoba o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum byla z bankovního účtu č. bankovní účet provedena platba na bankovní účet číslo bankovní účet ve výši 30 000 Kč, přičemž jako variabilní symbol bylo uvedeno číslo.

6. Podle výpisu z registru příjmení ze dne 13. 3. 2020 neměla žalovaná evidovány dluhy. Podle výpisu z anonymizováno ze dne 10. 3. 2020 byla žalovaná hodnocena skórem 383, což má představovat menší riziko a lepší segment klientů. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne datum soud zjistil, že žalované byl od datum zvýšen rodičovský příspěvek z částky 7 000 Kč na částku 13 000 Kč. Z potvrzení o zaúčtování plateb soud zjistil, že dne datum a datum byly na bankovní účet žalované č. bankovní účet připsány dvě úhrady od Úřadu práce obec ve výši po 13 800 Kč. Z formuláře Hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla jako příjem z rodičovské částku 13 000 Kč a ve výdajích uvedla částky 3 410 Kč jako životní minimum, 2 000 Kč na děti v domácnosti a 1 000 Kč na bydlení; dále zaškrtla, že nežije ve společné domácnosti s manželem či partnerem.

7. Z karty klienta soud zjistil, že ke dni datum žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 5 000 Kč. Z výzvy k zaplacení ze dne 23. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru číslo upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy k zaplacení ze dne 24. 8. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru číslo opět ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne 26. 8. 2020 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou, že v důsledku jejího trvajícího prodlení s úhradou splátek úvěru došlo k zesplatnění všech závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy, a požádala ji o úhradu dlužné částky 36 935 Kč do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 36 935 Kč, přičemž žalované poskytla lhůtu 15 dnů od data odeslání této výzvy; podle podacího archu byla předžalobní výzva odeslána žalované dne 17. 3. 2021.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit dlužnou částku spolu s úrokem ve výši 95,91 % ročně. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek úvěru si účastníci sjednali povinnosti žalované uhradit žalobkyni smluvní pokutu. Žalobkyně převedla na bankovní účet žalované částku 30 000 Kč a žalovaná uhradila pouze první dvě splátky úvěru v celkové výši 5 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek, avšak bezúspěšně. Následně došlo k automatickému zesplatnění dlužné části úvěru. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu.

9. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle ustanovení , , (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ustanovení o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle ustanovení , 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky řízení podle citovaných právních předpisů a dospěl k závěru, že žalobkyně vystupovala jako podnikatel v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná v této pozici nejednala. Žalobkyně ani po poučení soudu podle ustanovení , , (dále jen „ “) nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že dostatečně zkoumala i výdajovou stránku žalované při prověřování její schopnosti splácet poskytovaný úvěr. Žalobkyně ve svém podání ze dne datum argumentovala částkou životního minima určenou právním předpisem a dále přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu s odůvodněním, že žalovaná podepsala příslušná prohlášení a případně porušila svou povinnost tvrdit další výdaje. Podle názoru soudu však žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalované, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalované (s výjimkou tvrzení žalované, na které ale žalobkyně nemůže spoléhat). Pouhý odkaz na životní minimum je dle soudu jednoznačně nedostatečný, když nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele. Žalobkyně měla blíže a podrobně zkoumat výdaje žalované, které mohly ověřit tvrzení žalované ohledně výše jejích výdajů, a tudíž schopnosti splácet poskytovaný úvěr. V moci žalobkyně nepochybně bylo požadovat od žalované doložení např. výpisů z účtu, které by obsahovaly i debetní operace, či dokladů o úhradách nákladů souvisejících s bydlením, když samotnou žalovanou byly tyto náklady tvrzeny v částce velmi nízké, neodpovídající obvyklým současným nákladům (1 000 Kč). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované v pozici spotřebitele, když neposoudila její schopnost splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů žalované ve smyslu ustanovení , a tedy žalobkyně nemohla kvalifikovaně dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované coby spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením věty druhé , je nutné předmětnou smlouvu posoudit jako neplatnou. (V podrobnostech soud rovněž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve věci žalobkyně a typově obdobné smlouvy o spotřebitelském úvěru, a na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, dostupný v databázi ASPI.)

12. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , (dostupný na adrese www.nsoud.cz) vyplývá, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů a v neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ve shora citovaném rozsudku Nejvyšší soud též uvádí, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a této své povinnosti nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, když dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

13. Z důvodů vyplývajících z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i z důvodů nastíněných v nálezu Ústavního soudu sp. zn. (dostupný na adrese www.usoud.cz), který soudům v podstatě ukládá zabývat se otázkou zkoumání bonity z úřední povinnosti, dovodil soud v projednávané věci naplnění podmínek uvedených v ustanovení § 588 o. z. a přihlédl k neplatnosti úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Samo jednání žalobkyně v podobě postupu jednoznačně odporujícímu principům ochrany spotřebitele je totiž důvodem neplatnosti, nikoliv pasivita jejích klientů. Tento výklad je pak souladný i s rozsudkem druhého senátu Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno, sp. zn. C číslo, který je dostupný na adrese www.curia.europa.eu.

14. S ohledem na výše uvedené závěry soud dovodil, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí poskytla částku 30 000 Kč a žalovaná jí z této částky vrátila pouze dvě splátky po 2 500 Kč, tj. 5 000 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni doposud nevrácené finanční prostředky ve výši 25 000 Kč (tj. 30 000 Kč – 5 000 Kč) s úrokem z prodlení z této částky ve výši podle od 2. 4. 2021 do zaplacení. Při určení prvního dne prodlení žalované soud vycházel z patnáctidenní lhůty, počítané od data odeslání, stanovené v předžalobní výzvě, neboť u žádných jiných výzev provedených k důkazu žalobkyně nedoložila, že byly odeslány žalované. Předžalobní výzva byla podána k poštovní přepravě dne 17. 3. 2021, kdy zároveň začala běžet lhůta k zaplacení. Tato patnáctidenní lhůta uplynula dne 1. 4. 2021 a následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalované k vrácení dlužné části jistiny ve smyslu ustanovení věty třetí , žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu předžalobní výzvou s datem plnění do 15 dnů ode dne odeslání výzvy; žalovaná na tuto výzvu došlou do její dispoziční sféry nijak nereagovala a námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnila. Nelze tedy učinit jiný závěr, než že spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolala, tudíž žaloba o určení doby plnění podle ustanovení nebyla potřebná a dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby.

15. Zbývající část žaloby ohledně již uhrazené části jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, požadovaných smluvních úroků a smluvní pokuty včetně příslušenství těchto nároků soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z přisouzené jistiny ve výši 25 000 Kč od 1. 11. 2020 do 1. 4. 2021, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že předžalobní výzva k uhrazení dlužné částky byla podána k poštovní přepravě až dne 17. 3. 2021, patnáctidenní lhůta k plnění uplynula dnem 1. 4. 2021 a prodlení žalované započalo až dnem následujícím, tj. 2. 4. 2021, a nikoliv již 1. 11. 2020.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 79 100,22 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 26 175,34 Kč, tj. z 33 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 52 924,88 Kč, tj. z 67 %. Míra úspěchu žalované tudíž dosáhla 34 % a v tomto rozsahu jí náleží náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.