Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 478/2021-35

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 15 625 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 625 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 9 625 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 582,77 Kč, úroky z částky 9 625 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 18,98 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 1 106,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč

s úroky z prodlení z částky 375 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 31,12 Kč, úroky z částky 375 Kč od

16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 18,98 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 59,06 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 540,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D., advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 625 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 9 625 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 582,77 Kč, úroky z částky 9 625 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 18,98 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 1 106,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s tím, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč s úroky z prodlení z částky 375 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 31,12 Kč, úroky z částky 375 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 18,98 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 59,06 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 540,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku

15 625 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena dne 15. 4. 2019 smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému prostředky ve výši 10 000 Kč. Na základě smlouvy se pak žalovaný zavázal také zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 32,15 % ročně (žalobkyně požaduje toliko 18,98 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne 8. 6. 2020. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil v průběhu smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky pouze částku 2 375 Kč Poslední platbu uhradil dne 16. 7. 2019. Nejpozději měla být celková dlužná částka zaplacena dne 8. 6. 2020, k tomu však nedošlo, a proto se neuhrazená jistina od 9. 6. 2020 úročila úrokem ve výši 18,98 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 625 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a z dlužných poplatků ve výši 5 625 Kč, dále žalobkyně uplatňuje kapitalizovaný úrok ve výši 1 165,16 Kč (18,98 % ročně z 10 000 Kč od 9. 6. 2020 do 15. 1. 2021), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 613,89 Kč (10 % ročně z 10 000 Kč od 9. 6. 2020 do 15. 1. 2021), úrok

18,98 % ročně z dlužné částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. a 101 odst. 4 , (dále jen “ ”), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. až 50 (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.

4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané:

Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Výše úvěru činila 10 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 32,15 % ročně (žalobkyně uplatňuje toliko 18,98 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 000 Kč měl žalovaný hradit formou celkem 60 splátek ve výši 300 Kč týdně. Při 60 splátkách byly sjednány úroky ve výši 32,15 % ročně.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, jak vyplývá z oznámení ze dne 19. 2. 2021.

Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalovanému zaslána, jak vyplývá z podacího lístku ze dne 28. 6. 2021.

5. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč Smlouva byla sjednána jako smlouva spotřebitelská. Žalovaný měl spolu s poplatky ve výši 8 000 Kč hradit celkem 18 000 Kč formou týdenních splátek. Žalovaný se dostal do prodlení a následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně:

Dle ust. , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Podle ust. § 547 o. z. platí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Podle ust. § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 420 odst. 2 o. z. platí, že pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

Podle § 1813 o. z. platí, že má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Soud se nejprve zaobíral tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení tzv. poplatků (poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši

4 000 Kč). Jde-li o zpoplatnění administrativní činnosti a komfortního splácení (hotovostní režim splátek), pak soud odkazuje na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 12. 2015, č. j. , kde soud měl za neplatné pro rozpor s dobrými mravy ujednání o hotovostním inkasu ve výši

60 % z poskytnutých finančních prostředků a poukázal přitom na skutečnost, že:„ formuláře smlouvy a standardních informací o spotřebitelském úvěru spojovaly možnost hotovostního vyplacení poskytnuté půjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit zápůjčku hotovostním inkasem v domácnosti dlužníka (vydlužitele). Toto spojení však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní zápůjčka nemohla být splácena např. bezhotovostními převody) a představuje ze strany žalobce navyšování ceny poskytnuté zápůjčky…. Odměna za hotovostní inkaso pak spíše představuje další poplatek za okamžité a hotovostní poskytnutí zápůjčky. Dlužníci logicky budou volit okamžité poskytnutí peněz, ať už s ohledem na vlastní tíživou finanční situaci, či s ohledem na to, že účty mohou již být obstaveny v rámci exekuce.“ V daném případě jde tak spíše, nežli o poplatky odrážející cenu poskytnuté služby, o další skrytý úrok. Sjednané poplatky v celkové výši 6 000 Kč představují 60 % z poskytnutých finančních prostředků ve výši 10 000 Kč. S ohledem na uvedené, kdy tedy požadované poplatky zjevně představují skryté úroky a dále i s přihlédnutím ke sjednanému úroku ve výši 32,15 % ročně (i když žalobkyně požaduje toliko 18,98 % ročně), považuje soud skutečnou výši úroků za zcela nepřiměřenou, a to i s přihlédnutím k tomu, že ke dni podpisu smlouvy činil úrok u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti poskytovaný bankami 8,36 % ročně viz (ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka (cnb.cz)).

8. K nepřiměřeným úrokům při poskytnutí peněžité půjčky se vyslovil Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. , ve kterém uzavřel, že nepřiměřenou je zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce odporují obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Ujednání (dohoda), kterým byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatné, a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li současně naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 253 trestního zákona, popřípadě jiného trestného činu) nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech). Dle názoru soudu přitom lze vztáhnout citované rozhodnutí i na případ úroků zjevně se příčících dobrým mravům ve smyslu ust. § 588 o. z.

9. V dané věci tedy skutečný úrok mnohonásobně převyšuje průměrný úrok u spotřebitelských úvěrů poskytovaných v době uzavření smlouvy, a jako takový se příčí dobrým mravům nejen obecně ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., ale nahlíží se na něj jako na zjevně nemravný ve smyslu § 588 o. z. Takový úrok je proto absolutně neplatný pro zjevný rozpor se zákonem či dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o. z.

10. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu zamítl co do částky 6 000 Kč, neboť ujednání

o odměně za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč je neplatné dle ust. § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s ust. § 1813 o. z.

11. Naproti tomu soud shledal nárok žalobkyně důvodným ohledně části dlužné jistiny, kdy soud žalobkyni přiznal částku ve výši 9 625 Kč (žalovaná částka 15 625 Kč ponížená

o poplatky ve výši 6 000 Kč). Rovněž byl shledán oprávněným nárok žalobkyně v té části,

v níž se domáhala zaplacení sjednaných úroků ve výši 18,98 % ročně a zákonného úroku z prodlení.

12. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku ve výši 9 625 Kč uhradil, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinil, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným dle ust. a násl. o. z. postoupena, vyhověl, včetně nároku na úroky ve sjednané výši 18,98 % ročně a na úroky z prodlení dle ust. o. z., a to ve výši dle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Co do 62 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalobkyně a co do 38 % předmětu řízení žalovaný, žalovaný byl proto povinen uhradit žalobkyni 24 % jejích nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. a 14b odst. 1 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”) po 300 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. , ust. , d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 21 % DPH podle Celkem náklady řízení při 100% úspěchu činí 2 252 Kč, 24 % je pak dáno částkou 540,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.