Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

75 C 358/2021-28

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem anonymizováno 5 slov jméno, příjmení jméno, anonymizováno číslo, země

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

o zaplacení 9 270 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 9 270 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 270 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o zaplacení částky 9 270 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 270 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 9 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 9 270 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % z částky 9 270 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % z částky 9 270 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % z částky 9 270 Kč od datum do datum, ve výši 7,05 % z částky 9 270 Kč od datum do datum, ve výši 7,50 % z částky 9 270 Kč od datum do datum, ve výši 8 % z částky 9 270 Kč od datum do datum, ve výši 8,75 % z částky 9 270 Kč od datum do datum, ve výši 9 % z částky 9 270 Kč od datum do datum, ve výši 9 % z částky 9 270 Kč od datum do datum, ve výši 7,25 % z částky 9 270 Kč od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 9 270 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva o půjčce“), na jejímž základě poskytla anonymizováno žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“), které žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce převzal. Žalovaný se zavázal vrátit anonymizováno částku 16 960 Kč složenou z půjčky ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 6 960 Kč, přičemž půjčka měla být splácena v hotovosti v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, přičemž při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měla anonymizováno podle čl. 8 smluvních podmínek právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na níž byla sjednána, a tedy dne datum. Žalobkyně od anonymizováno neobdržela informace o jednotlivých úhradách žalovaného, nýbrž pouze informaci o celkové výši úhrad ve výši 7 370 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo s účinností ke dni datum k postoupení sporné pohledávky na předchůdkyni žalobkyně příjmení jméno (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Hodnota pohledávky ke dni jejího postoupení činila 9 270 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila předchůdkyně žalobkyně spornou pohledávku na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne datum. Žalovaný však na spornou pohledávku po jejím postoupení neuhradil ničeho. Žalovaný byl v souladu s  , (dále jen „ “) vyzván k úhradě dlužné částky poslední upomínkou ze dne datum.

3. Žalovaný uvedl, že dlužil anonymizováno dle smlouvy o půjčce, ale s ohledem na skutečnost, že půjčka dle dané smlouvy měla být splatná nejpozději dne datum a žaloba byla žalobkyní podána až v roce 2021, má za to, že jeho dluh je již promlčen, a proto vznesl námitku promlčení.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle , (dále jen „ “) v nepřítomnosti žalobkyně, jež se z nařízeného jednání omluvila.

5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že anonymizováno poskytla žalovanému dne datum půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit anonymizováno v 52 týdenních splátkách (vždy 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce) po 320 Kč. Žalovaný se pak v souvislosti s půjčkou zavázal zaplatit anonymizováno souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, pročež celková částka, již byl povinen na základě smlouvy o půjčce anonymizováno zaplatit činila 16 960 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že půjčku v hotovosti převzal.

6. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi anonymizováno a žalovaným, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 52 splátkách dlužné částky ve výši 199,4 %. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že anonymizováno je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky, pokud žalovaný nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z její přílohy číslo soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky anonymizováno za žalovaným ve výši 9 270 Kč na předchůdkyni žalobkyně. Žalovanému bylo anonymizováno oznámeno postoupení sporných pohledávek na předchůdkyni žalobkyně, když mu bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení sporné pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího archu se pak podává, že oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum.

9. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky.

10. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

Na předchůdkyni žalobkyně a následně na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 9 270 Kč z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi anonymizováno a žalovaným. Žalovaný si při uzavření smlouvy o půjčce převzal od anonymizováno v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázal vrátit anonymizováno částku 16 960 Kč tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč Částku ve výši 16 960 Kč se pak zavázal vrátit v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

11. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

12. Podle , (dále jen „ “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Protože anonymizováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovaným na předchůdkyni žalobkyně, která následně spornou pohledávku postoupila na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

15. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

16. Podle není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Protože smlouva o půjčce byla uzavřena dne datum, a tedy před účinností (datum), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do datum.

18. Podle , (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

19. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

20. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

21. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi anonymizováno, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť anonymizováno byla povinna přenechat žalovanému věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 10 000 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit anonymizováno věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, když neuhrazena zůstává částka 9 270 Kč.

22. Žalovaný však v řízení vznesl námitku promlčení sporné pohledávky.

23. Podle § 100 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat (odst. 1). Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka (odst. 2).

24. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

25. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

26. Soud má tedy za prokázané, že mezi anonymizováno a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce, v níž se žalovaný zavázal splácet anonymizováno dlužnou částku ve výši 16 640 Kč v týdenních splátkách ve výši 320 Kč. Nedošlo-li k úhradě jednotlivých splátek v datech jejich splatnosti, počala následující den běžet tříletá promlčecí doba (§ 101 obč. zák.), neboť daného dne mohlo být právo vykonáno poprvé. Žalobkyně však netvrdila, s kterými splátkami se žalovaný ocitl v prodlení, ani to, že případně v důsledku řádného nehrazení sjednaných splátek došlo k zesplatnění celého dluhu. Soud však konstatuje, že s ohledem na to, že poslední splátka měla být uhrazena dne datum, započala následující den běžet tříletá promlčecí doba, jež uplynula dne datum, následující den se tak promlčelo právo z poslední splátky.

27. Poněvadž dne datum uplynula promlčecí doba v případně poslední splátky, přičemž v případě předchozích splátek uplynula již dříve, je nepochybné, že promlčecí doba v případě celé dlužné částky uplynula nejpozději dne datum. Žalobkyně pak projednávanou žalobu podala k soudu až dne datum, pročež je tak zcela zřejmé, že námitka promlčení vznesená žalovaným je důvodná, neboť k promlčení sporné pohledávky došlo před zahájením projednávaného řízení, a to nejpozději dne datum.

28. Konečně soud přistoupil ke zkoumání toho, zda žalovaným učiněné vznesení námitky promlčení nebylo v rozporu s dobrými mravy.

29. název soudu v nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, dovodil, že zásada výkonu práv s dobrými mravy v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor k uplatnění spravedlnosti a také slušnosti. Pojem„ dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňujících obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená nastoupení a prosazení cesty nalézání skutečné spravedlnosti. Dobré mravy tak mohou a mají napomáhat obecným soudům při hledání ústavně konformního řešení konkrétní projednávané věci. Vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje; mohou však nastat situace, kdy její uplatnění je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.

30. Soud tedy konstatuje, že vznesení námitky promlčení je výkonem práva, jež zásadně není v rozporu s dobrými mravy. K nemravnosti vznesení námitky promlčení však může dojít ve zcela výjimečných případech, v nichž je námitka promlčení prostředkem, jímž účastník, jenž k promlčení pohledávky přispěl, zamýšlí značně poškodit druhého účastníka právního vztahu. Okolnosti, z nichž by bylo lze uvažovat o nemravnosti námitky promlčení, pak musí být naplněny ve výjimečné intenzitě, neboť odepření vznesení námitky promlčení představuje výrazný zásah do právní jistoty. V projednávané věci nevyšly žádné takové okolnosti najevo, pročež soud žalovaným vznesenou námitku promlčení jako nemravnou neshledal.

31. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobu zamítl, neboť sporná pohledávka byla před zahájením soudního řízení promlčena a žalovaný důvodně vznesl námitku jejího promlčení.

32. Soud konstatuje, že promlčením pohledávky nedochází k jejímu zániku a sporná pohledávka nadále existuje ve formě naturální obligace, a tedy pokud žalovaný dobrovolně splní svoji povinnost, nevzniká žalobkyni bezdůvodné obohacení. Uplatnění námitky promlčení toliko způsobilo, že zanikl nárok, tedy že právo z promlčené pohledávky se stalo nevynutitelným, pročež je soud nemůže přiznat.

33. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle a contrario, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšný žalovaný, náhradu nákladů řízení neuplatňoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).