Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 280/2021-40
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 12 310 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 310 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 729,97 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 907,30 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 360,57 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 360,57 Kč za dobu
od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 310 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 729,97 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 907,30 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 360,57 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 360,57 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky
ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok
ve výši 2 683 Kč, poplatek za zpracování a doručení ve výši 4 130 Kč a poplatek za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 6 312 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 469 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh částku 15 500 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu
od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 2 729,97 Kč,
a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 907,30 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto projednal věc v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy
se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 125 Kč sestávajícím z úroku ve výši 2 683 Kč, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 130 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 312 Kč (celkem tedy částku 28 125 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 469 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila celkem čásktu 15 500 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně). právnická osoba, IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek). Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky).
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalované dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listin ě nazvané zákaznická karta vyplněno, že žalovaná je svobodná, má vyživovací povinnost k jedné osobě, žije v nájmu, pracuje jako anonymizováno, jejím zaměstnavatelem je právnická osoba Její čistý příjem činí 14 250 Kč měsíč
5. ně, odhadované výdaje činí 8 990 Kč, nemá zápůjčky u jiné společnosti. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že poskytnuté údaje od žalované její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty. V této části jsou pak uvedeny tyto položky: pracovní smlouva/ŽL datum – neurčito a potvrzení o příjmu – souč. pracovní smlouvy. Uvedené listin y však soudu předloženy nebyly.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti
v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. právnická osoba, IČO, pohledávku za žalovanou ze smlouvy postoupila žalobkyni na základě smlouvy
o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 , nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
13. Ačkoliv na předložené smlouvě o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva o zápůjčce je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru.
14. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalované v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je svobodná, má vyživovací povinnost k jedné osobě, žije v nájmu, její čistý příjem činí 14 250 Kč měsíčně, odhadované výdaje činí 8 990 Kč, zápůjčky u jiné společnosti nemá. V části nazvané ověřené dokumenty je pak zmíněna pracovní smlouva/ŽL
a potvrzení o příjmu. Žalobkyně však tyto listin y soudu nepředložila a nepředložila ani jiné listin y vztahující se k příjmům či výdajům žalované. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů a výdajů žalované nebyla právním předchůdcem žalobkyně ověřena řádně, když byla (ač relevantní listin y nebyly soudu předloženy) ověřena maximálně výše mzdy žalované, avšak co se týče výdajů, jejich výše nebyla ověřována vůbec, a to ani podstatné výdaje, zejména výdaje spojené s bydlením (výše nájemného či záloh na energie a služby) a výdaje spojené s vyživovací povinností k další osobě, kterou žalovaná v zákaznické kartě uvedla. Právní předchůdce žalobkyně si rovněž vůbec neověřil, zda žalovaná prochází či neprochází registry dlužníků (insolvenční rejstřík, NRKI, registr SOLUS apod.), kdy se pouze spokojil s jejím tvrzením, že nemá žádnou další zápůjčku a nemá ani kreditní kartu. K samotnému jednání se pak žalobkyně nedostavila, takže nemohla být ani soudem ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a navržení dalších důkazů v tomto směru.
15. Soud tak uzavírá, že pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalované shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným.
16. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.
17. Jestliže je tedy smlouva o zápůjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o zápůjčce.
18. Žalobkyně však prokázala, že její právní předchůdce žalované poskytl peněžní prostředky
ve výši 15 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh právnímu předchůdci žalobkyně uhradila celkem částku 15 500 Kč, na jistině tak již žalovaná nedluží ničeho, pročež soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.).
19. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.