Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 383/2021-27

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10.440,29 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se co do částky 300 Kč, jakožto nákladů spojených s vymáháním pohledávky, a co do částky 3 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 Kč od 21.7.2018 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10.137,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.497 od 21.7.2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 696,17 Kč od 21.8.2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 238 Kč od 21.9.2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 26,14 Kč od 21.10.2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.680 Kč od 12.12.2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.999,98 Kč od 19.12.2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.121,38 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba se co do částky 300 Kč, jakožto nákladů spojených s vymáháním pohledávky, a co do částky 3 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 Kč od 21.7.2018 do zaplacení zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10.137,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.497 od 21.7.2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 696,17 Kč od 21.8.2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 238 Kč od 21.9.2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 26,14 Kč od 21.10.2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.680 Kč od 12.12.2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.999,98 Kč od 19.12.2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.121,38 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení 10.440,29 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. anonymizováno právnická osoba, s žalovanou uzavřela účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě žalované mj. umožnila čerpat služby poskytované třetími stranami. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatila za odebrané služby částku ve výši 10.140,29 Kč, jež je složena ze sedmi dílčích nároků: ve výši 3.500 Kč, splatný dne 20.7.2018, ve výši 696,17 Kč, splatný dne 20.8.2018, ve výši 238 Kč, splatný dne 20.9.2018, ve výši 26,14 Kč, splatný dne 20.10.2018, ve výši 1.680 Kč, splatný dne 11.12.2018, ve výši 1.999,99 Kč, splatný dne 18.12.2018 a ve výši 1.999,99 Kč, splatný dne 18.12.2018. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, na dlužné částky ničeho nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky v celkové výši 10.140,29 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, příslušenství a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. anonymizováno právnická osoba, s žalovanou uzavřela dne datum dvě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo číslo na jejichž základě žalované mj. umožnila čerpat služby poskytované třetími stranami. Součástí účastnických smluv byly i kupní smlouvy, na jejichž podkladě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované ke koupi dvě koncové zařízení (mobilní telefony), které měla žalovaná splatit prostřednictvím 23 měsíčních splátek ve výši 40 Kč. Žalovaná uhradila ve vztahu ke každému koncovému zařízení toliko 2 měsíční splátky. Žalovaná tudíž na kupní cenu za koncová zařízení dosud nezaplatila 1.680 Kč, tj. 21 splátek po 40 Kč za každé koncové zařízení. Splatnost této částky byla dne 11.12.2018. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované na každé koncové zařízení poskytla podmíněnou slevu ve výši 2.000 Kč. Jelikož žalovaná v souvislosti s poskytnutím těchto podmíněných slev porušila obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, právní předchůdkyně žalobkyně se v důsledku této skutečnosti domáhala na žalované vrácení těchto slev, tj. částky ve výši 4.000 Kč (2 x 2.000 Kč), kterou žalovaná dosud nevrátila (nezaplatila). Splatnost byla dne 18.12.2020. Žalobkyně se domáhala zaplacení toliko částky ve výši 3.999,98 Kč. Celkově se jedná o částku ve výši 5.679,98 Kč.

5. V souvislosti s uzavřením kupních smluv byla na koncová zařízení sjednána pojištění. Žalovaná vedle již zmíněných položek právní předchůdkyni žalobkyně rovněž nezaplatila zprostředkovatelské služby, platební služby a pojištění: (i) ve výši 3.497 Kč splatné dne 20.7.2018 (v tomto ohledu soud připomíná, že z faktury číslo vystavené dne datum nezjistil, že by žalované na platebních službách vznikl dluh ve výši 3.500 Kč, jak je zmíněno v žalobním návrhu, ale toliko dluh ve výši 3.497 Kč), (ii) ve výši 696,17 Kč splatné dne 20.8.2018, ve výši 238 Kč splatné dne 20.9.2018 a ve výši 26,14 Kč splatné dne 20.10.2018, tj. celkem 4.457,31 Kč.

6. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, na dlužné částky ničeho nezaplatila.

7. Lze uzavřít, že žalovaná nezaplatila částku v celkové výši 10.137,29 Kč.

8. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly platně v písemné formě uzavřeny dvě nepojmenované smlouvy dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jejichž nedílnou součástí byly mj. všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně ( ). Právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna umožnit žalované mj. využívání platebních služeb či služeb třetích stran, oproti čemuž byla žalovaná povinna právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit za platební služby nebo za služby, které jí byly poskytnuty třetími stranami. Pokud se jedná o služby třetích stran, které jsou především představovány prémiovými SMS, AUDIOTEX atd., je nutno zdůraznit, že se jedná o služby, jež nejsou službami elektronických komunikací v souladu s  , o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Těmito službami rovněž není poskytování platebních služeb. Žalovaná uvedenou povinnost nesplnila řádně a včas, pročež se následující den po splatnosti jednotlivých faktur ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu za poskytnuté a odebrané služby ( ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle ve výši dle

9. Nedílnou součástí uzavřených nepojmenovaných smluv bylo též ujednání o koupi koncových zařízení, jež soud po právní stránce posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly platně v písemné podobě uzavřeny kupní smlouvy dle a násl. , na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně (prodávající) odevzdala žalované (kupující) věci, které byly předmětem koupě, a umožnila jí k nim nabýt vlastnické právo, oproti čemuž se žalovaná zavázala věci převzít a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně ujednanou kupní cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost splnila, předmětná zařízení žalované dodala, která je převzala, avšak tato svou povinnost, tj. zejména povinnost zaplatit za odebrané zboží zbývající část kupní ceny prostřednictvím dojednaných splátek porušila, když zaplatila toliko dvě měsíční splátky z dohodnutých měsíčních splátek, pročež se právní předchůdkyně žalobkyně důvodně domáhala na žalované jednak zaplacení zbývajících částí kupních cen a jednak podmíněně poskytnutých slev z kupních cen. Žalovaná se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu ( ), tudíž žalobkyni přísluší vedle dlužných kupních cen a podmíněně poskytnutých slev z kupních cen též úrok z prodlení dle ve výši dle

10. Soud má rovněž za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto pojistníkem, a právnická osoba, jakožto pojistitelem, byly uzavřeny pojistné smlouva ve smyslu , na jejichž základě bylo následně žalovanou jako pojištěným a právní předchůdkyní žalobkyně jako pojistníkem sjednáno pojištění, a to zejména pro případ odcizení koncového zařízení, které však žalovaná nezaplatila. Žalovaní se tak ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu ( ), pročež žalobkyni přísluší vedle dlužného pojistného rovněž úroky z prodlení dle ve výši dle

11. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek ( a násl. ).

12. Pokud se týká dílčího nároku na zaplacení částky 300 Kč, jakožto nákladů spojených s vymáháním pohledávky, soud tento nárok výrokem I. tohoto rozsudku zamítl jako nedůvodný. Soud především vyšel z toho, že samotná skutečnost, že se žalobkyně zabývá skupováním zjevně velkého množství pohledávek, s čímž jsou logicky spojeny určité (možná i nemalé) režijní náklady, naprosto neznamená, že by se tyto náklady v paušalizované výši měly bez dalšího, tj. automaticky, přenášet na žalovaného, třebas by v řízení byl jinak zcela neúspěšný.

13. Soud nespatřuje žádný racionální důvod, na jehož podkladě by bylo možné takové náklady úspěšně přenést na žalovaného, jakožto dlužníka. Z pohledu žalovaného je totiž zcela irelevantní a naprosto bez vazby k jeho konkrétní dlužné pohledávce, že žalobkyni při zpracování skoupených pohledávek vznikají náklady např. na převzetí dokumentace, na kontrolu dat (faktur), na ruční kontrolu dokumentace s daty v informačním systému, na IT import dat do systému, na projití dat, na programování nových polí v IS atd. Je nezbytné si uvědomit, že se jedná o náklady, které žalobkyni sice asi objektivně vznikají, avšak je nutno bezpodmínečně zdůraznit, že se nejedná o náklady, které by žalobkyni vznikaly v přímé souvislosti s touto konkrétní pohledávkou za žalovaným, nýbrž tyto náklady žalobkyni primárně vznikají v důsledku jejích podnikatelských aktiv na poli skupování pohledávek. Pro žalovaného je úplně nepodstatné, že žalobkyni vznikají náklady na metodiku, na školení, na náslechy dodržování pravidel, na kontrolu dodržování metodiky atd. Pokud by žalobkyně měla toliko jednu pohledávku za žalovaným, jistě by nemusela provádět veškeré jednotlivě zmíněné operace, neboť z logiky věci by tomu nebylo jakkoliv zapotřebí. To, že se žalobkyně rozhodla podnikat v oblasti skupování pohledávek a v návaznosti na její vlastní podnikatelské rozhodnutí, na kterém se žalovaný jistě nikterak nepodílel, tj. nijak na něm neparticipoval, musela vytvořit určitý vnitřně provázaný (kontrolní) systém, aby její podnikatelský záměr mohl kvalitně fungovat, přičemž s administrací systému jsou z jeho podstaty spojeny náklady, představují tyto náklady nezbytné podnikatelské náklady, který musí výhradně nést žalobkyně. Jedná se tudíž o náklady, jež jdou výlučně na vrub žalobkyně.

14. Soud v tomto konkrétním případě odmítá žalobkyni přiznat náklady spojené s vymáháním pohledávky, když vlastně ani neví, zda žalobkyni v této souvislosti vůbec nějaké náklady vznikly. Žalobkyně totiž požaduje náklady, resp. částku 300 Kč, která byla stanovena paušálně, a to bez jakékoliv vazby na zcela konkrétní náklady, které byly např. žalobkyní vyloženy na tvorbu strategie vymáhání. Soud neví, zda tomu má rozumět tak, že žalobkyně, která se zabývá profesionálním skupováním nezaplacených pohledávek, tj. pohledávek, které nebyly původnímu věřiteli na základě jeho předchozích výzev dlužníky dobrovolně zaplaceny, v takovém každém jednotlivém případě vytváří znovu a vždy novou strategii vymáhání, tj. např. zvažuje, zda věc předá k soudnímu vymáhání? Tomu soud vskutku nevěří.

15. V tomto ohledu soud ještě poznamenává, že v rámci úkonu právní služby – převzetí a příprava zastoupení – je jistě obsaženo i předběžné právní posouzení věci, tj. zda dotyčný nárok může být u soudu úspěšný. Z tohoto důvodu proto nelze připustit, aby jedna (totožná) činnost byla honorována dvakrát. A konečně nelze nezmínit, když v tomto směru poznámka soudu míří stejnou měrou na žalobkyni i na jejího zástupce, že tento konkrétní žalobní návrh jen velmi obtížně vyhovuje požadavkům kladeným na žalobu ve smyslu Žalobkyně v žalobě především blíže nerozvedla jednotlivé dílčí nároky, tj. neuvedla, zda se jedná o služby třetích stran, o platební služby, o doplatek části kupní ceny, o pojistné či o zaplacení podmíněně poskytnutých slev. Tyto základní atributy z hlediska vylíčení rozhodných skutečností v žalobě zcela absentují. Za této situace je potom nemyslitelné, aby soud žalobkyni přiznal částku 300 Kč, jakožto náklady na vymáhání, když z obsahu žaloby není vůbec patrné, zda si je žalobkyně plně vědoma, že požadovaný nárok je složen z několika dílčích nároků, a to vše za situace, že sama žalobkyně měla v rámci předsoudní fáze provést několik kroků v rámci správy pohledávky, z nichž by tuto skutečnost musela zjistit. Pokud by ji zjistila, jistě by ji, byť ve stručnosti, rozvedla v žalobním návrhu. Tak se tomu ovšem nestalo.

16. V návaznosti na právě předestřené skutečnosti soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu co do částky 300 Kč zamítl jako nedůvodnou.

17. Soud výrokem I. taktéž zamítl žalobu co do částky 3 Kč a souvisejícího úroku z prodlení, když, jak bylo shora zmíněno, nezjistil, že by žalovaná byla fakturou číslo vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 3.500 Kč. Z této faktury soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení toliko částky ve výši 3.497 Kč. Pakliže se žalobkyně ve vztahu k této faktuře, resp. k tomuto dílčímu nároku, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 3.500 Kč, je zjevné, že se žalobkyně částky ve výši 3 Kč a úroku z prodlení z této částky domáhala neoprávněně, pročež soud žalobu v tomto rozsahu výrokem I. zamítl.

18. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobě (vyjma částky 300 Kč a částky 3 Kč) zcela vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.121,38 Kč, přičemž tato částka představuje 94,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 2,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „ ”) z tarifní hodnoty ve výši 10.440,29 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle , z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.

20. Podle soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.