Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 237/2021-42

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 18 226,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 257 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 11 026,80 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 991,21 Kč, spolu s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 16 472,43 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 026,80 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 257 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 11 026,80 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 991,21 Kč, spolu s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 16 472,43 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 026,80 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazeného revolvingového úvěru. Dne 6. 10. 2019 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnut žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky do stanoveného limitu 30 089 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách a s úrokem 4,00 % z aktuální dlužné částky. Splatnost splátek byla dohodnuta vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem 19 832 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 3 měsíce, žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila k 31. 12. 2020, přičemž tento den žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovanému byla též zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaný nereagoval. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení částky 18 226,80 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 16 472,43 Kč, poplatků za pojištění ve výši 315,20 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvních pokut ve výši 1 109,17 Kč. Příslušenství pohledávky pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 991,21 Kč, úrok ve výši 26,28 % ročně z částky 16 472,43 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, přičemž od 91. dne prodlení je sazba obchodního úroku snížena dle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) na výši odpovídající repo sazbě stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (ke dni sepsání žaloby) ve výši 350,19 Kč, a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 18 226,80 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zohlednila výši úvěrového rámce 30 089 Kč, měsíční splátky ve výši 4 % dlužné částky, čistý měsíční příjem žalovaného 19 568 Kč, minimální výdaje na bydlení 1 582 Kč, anonymizováno domácnosti 632 Kč, životní minimum členů domácnosti 3 140 Kč, souhrnnou měsíční splátku jiných úvěrových závazků ve výši 1 665 Kč, stav žalovaného: ženatý, druh bydlení ve vlastním domě/bytě a to, že žalovaný nevyživoval žádné dítě. Dále provedla žalobkyně lustraci v registrech příjmení, anonymizováno, příjmení a anonymizováno.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

4. Ze smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním číslo má soud za prokázané, že byla uzavřena 1. 10. 2019, a na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 089 Kč s roční úrokovou sazbou 26,28 %, měsíční úrokovou sazbou 2,19 % a výší měsíční splátky 4 % dlužné částky. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 36 410 Kč. Dále má soud za prokázané, že žalovaný do smlouvy uvedl, že zdroj příjmu mu plyne ze zaměstnání, a to ve výši 19 568 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 22 000 Kč. Žalovaný uvedl, že je ženatý, nemá děti, má učňovské vzdělání a bydlí ve vlastním domě/bytě. Součástí smlouvy je čestné prohlášení o tom, že veškeré údaje týkající se zdroje a výše příjmu a celkové finanční situace jsou pravdivé. Dále má soud za prokázané, že součástí smlouvy byla dohoda stran o tom, že převod peněžních prostředků ve výši prvního čerpání úvěru proběhne ve prospěch osoby prodávající zboží, které bylo se smlouvě specifikováno, tj. notebooku příjmení příjmení anonymizováno černý.

5. Z výpisu z běžného účtu za období 2019 vyhotoveného dne 26. 9. 2019 má soud za prokázané, že, v tomto období bylo na účet žalovaného připsáno 19 788 Kč a odepsáno 25 254,13 Kč, počáteční zůstatek činil 14 044,28 Kč a konečný zůstatek činil 8 578,15 Kč. Dne 12. 9. 2019 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 19 788 Kč. Jednou žalovaný zaplatil v obchodě anonymizováno částku 5 545 Kč, ostatní výdaje (v souhrnu přes 6 000 Kč) jsou v řádech stokorun na čerpacích stanicích a v obchodních řetězcích (anonymizována dvě slova, příjmení). Roční kreditní obrat činil částku 146 476,99 Kč a roční debetní obrat činil částku 137 898,84 Kč.

6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období 2019 vyhotoveného dne 26. 8. 2019 má soud za prokázané, že v tomto období bylo na účet žalovaného připsáno 26 776 Kč a odepsáno 60 655,88 Kč, počáteční zůstatek činil 47 924,16 Kč a konečný zůstatek činil 14 044,28 Kč. Dne 12. 8. 2019 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 17 776 Kč. Jednou žalovaný zaplatil v obchodě anonymizováno částku 8 933 Kč, dále provedl platbu ve výši 3 321 Kč a 8 341 Kč ve prospěch účtu právnická osoba s.r.o. ostatní platby v řádech stokorun (v souhrnu přes 4 200 Kč) na každou platbu byly provedeny ve prospěch účtů čerpacích stanic nebo řetězců typu anonymizováno, příjmení, anonymizováno. Roční kreditní obrat činil částku 126 688,99 Kč a roční debetní obrat činil částku 112 644,71 Kč.

7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období 2019 vyhotoveného dne 26. 7. 2019 má soud za prokázané, že v tomto období bylo na účet žalovaného připsáno 71 065,99 Kč a odepsáno 26 574,55 Kč, počáteční zůstatek činil 3 432,72 Kč a konečný zůstatek činil 47 924,16 Kč. Dne 24. 7. 2019 čerpal žalovaný úvěr ve výši 50 000 Kč, dne 12. 7. 2019 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 21 063 Kč. Jednou žalovaný vybral z účtu částku 10 000 Kč, ostatní platby v řádech stokorun na každou platbu (v souhrnu přes 10 000 Kč) byly provedeny ve prospěch účtů čerpacích stanic nebo řetězců typu anonymizováno, příjmení, anonymizováno drogerie, anonymizováno.

8. Z úvěrové zprávy má soud za prokázané, že žalovanému bylo odmítnuto 6 žádostí o splátkové úvěry, 2 žádosti nesplátkové, 3 žádosti byly odvolány, 1 žádost byla evidována jako existující s měsíční splátkou 1 447 Kč a zbývající částkou k úhradě ve výši 70 906 Kč.

9. Z potvrzení o provedení dotazu do registru příjmení ze dne 31. 8. 2021 má soud za prokázané, že společnost právnická osoba provedla dne 6. 10. 2019 dotaz k rodnému číslu číslo do registru příjmení s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“.

10. Z výzvy ke splacení úvěru ze dne 31. 12. 2020 ve spojení s podacím archem ze dne 4. 1. 2021 má soud za prokázané, že byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 19 202 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy, tj. od 31. 12. 2020.

11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalovaný dne 18. 10. 2019 čerpal úvěr ve výši 30 089 Kč nákupem zboží na splátky a na splátkách uhradil celkem 19 832 Kč.

12. Z úvěrových podmínek společnosti právnická osoba platných od 1. 3. 2019 má soud za prokázané, že obsahuje podmínky poskytování finančních produktů žalobkyně klientům a tvoří nedílnou součást smluv uzavíraných mezi žalobkyní a jejími klienty.

13. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 1. 2021 ve spojení s podacím archem má soud za prokázané, že byl žalovaný výzvou odeslanou dne 22. 1. 2021 vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

14. Z opisu výpisu proplacení smlouvy číslo má soud za prokázané, že dne 18. 10. 2019 byla převedena pod variabilním číslo na účet 0 bankovní účet částka 30 089 Kč.

15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění má soud prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru s opakovaným čerpáním, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému částku při první platbě 30 089 Kč na nákup zařízení anonymizováno příjmení příjmení anonymizováno černý, přičemž se žalovaný zavázal poskytnutou částku vrátit ve 22 měsíčních splátkách po 1 655 Kč. Žalovaný neplatil stanovené splátky včas, proto byl žalovaný vyzván ke splacení celé zbývající dlužné částky do 14 dnů od vyhotovení výzvy ke splacení tj. od 31. 12. 2020. Žalovaný na poskytnutou jistinu uhradil částku 19 832 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 21. 1. 2021.

16. Po provedeném dokazování nemá soud za prokázané, že by původní věřitel zjistil pro potřeby posouzení úvěruschopnosti žalovaného skutečné výdaje žalovaného na bydlení a skutečné průměrné výdaje žalovaného na běžné potřeby (jídlo, ošacení, léky, dopravu).

17. Podle , , v platném znění (dále jen„ “), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem ( ).

21. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

23. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).

24. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2).

25. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Žalobkyně jakožto věřitelka nepostupovala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaný schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výši 30 089 Kč zaplatit částku 36 410 Kč, a to v měsíčních splátkách po 1 655 Kč. Nebylo prokázáno, že by původní věřitel dostatečně zjišťoval výdaje žalovaného, neboť žalobkyně zohlednila pouze obecně stanovené minimální výdaje, tj. minimální výdaje na bydlení v částce 1 582 Kč, tzv. buffer domácnosti 632 Kč a životní minimum člena domácnosti v částce 3 140 Kč. Z žádné y, kterou žalobkyně přeložila, nevyplývá, že by žalobkyně individualizovaně zjišťovala výdaje žalovaného spojené s běžnými životními náklady tj. na bydlení a dále na nákup potravin, léků, ošacení apod. Navíc částka, kterou žalobkyně počítala jako náklady na bydlení je nízká a ničím nepodložená, když nebylo ani prokázáno, jestli žalovaný vlastní byt či dům, přičemž s případným vlastnictvím bytu bývají spojovány náklady přesahující uvedenou částku (náklady za elektřinu, vodné/stočné, plyn apod.). A z předložených výpisů z účtu žalovaného má soud za prokázané, že nebyla řádně počítána ani částka na běžné životní výdaje, neboť žalobkyně počítala toliko s částkou životního minima, ovšem z předložených výpisů má soud za prokázané, že žalovaný každý měsíc spotřeboval na běžné záležitosti částku vyšší (např. v září 2019 utratil žalovaný u čerpacích stanic a v řetězcích typu anonymizována dvě slova, příjmení jméno částku přes 6 000 Kč, v srpnu 2019 jsou prokazatelné platby převyšující částku 4 200 Kč, v červenci 2019 pak téměř 10 000 Kč. Průměrné běžné životní náklady (nez nákladů na bydlení) tak byly pouze z nahlédnutí do výpisu z účtu žalovaného prokazatelně vyšší, a to minimálně dvojnásobně. Z výpisů je pak patrné, že žalovaný hospodařil s minimální finanční rezervou, která se navíc ještě i snižovala. Z červencového a srpnového výpisu lze zjistit, že po rozpočítání zůstatku z kreditního a debetního obratu zbývala měsíčně žalovanému částka okolo 1 000 Kč (červenec: (146 476,99 Kč - 137 898,84 Kč) / 12 = 1 170 Kč, srpen: (126 688,99 Kč - 112 644,71 Kč) / 12 = 700 Kč), žalovaný navíc v červnu čerpal úvěr ve výši 50 000 Kč, který byl do ročního kreditního obratu započítáván, aniž by šlo o zdroj pravidelného příjmu. Žalobkyně pak navíc byla seznámena se skutečností, že žalovaný měsíčně splácel částku 1 665 Kč. Jelikož nebylo zjištěno a zohledněno, jaké měl žalovaný běžné výdaje a výdaje na bydlení, které musel nezbytně pravidelně vynakládat, nelze dospět k jinému závěru, než že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, když zcela formálně zohlednila pouze výdaje odpovídající životnímu minimu (3 140 Kč) a dále zcela nepodloženě nízké výdaje na bydlení v částce 1 582 Kč, které nemohou odpovídat skutečným výdajům žalovaného (již po nahlédnutí do výpisu z účtu je patrné, že obsahuje platby na čerpacích stanicích a v běžných obchodních řetězcích s potravinami a drogérií v minimálně dvojnásobně vyšší hodnotě než je částka životního minima. Ačkoli bylo první čerpání úvěru spojeno s nákupem konkrétního elektronického zařízení a ve společnosti je běžnou záležitostí nakupovat elektroniku a jiné zboží na splátky, musí věřitelé splnit svou zákonnou povinnost a zkoumat úvěruschopnost kupujících, resp. žadatelů o takovýto vázaný úvěr s odbornou péčí. V konečném důsledku totiž není rozdíl, jestli věřitel poskytne žadateli úvěr ve výši 30 089 Kč na nákup konkrétní věci, anebo bez uvedení účelu; v obou případech bude dlužník zavázán řádně a včas úvěr splácet.

26. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se však nezúčastnila jednání, omluvila se, a proto ji soud nemohl k doplnění tvrzení, jakož i k předložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem při jednání vyzvat a poučit ji podle ,3 Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností není důvodem k odročení jednání, a to ani za situace, kdy o to žalobkyně, aniž by se k jednání dostavila, požádá. Zároveň soud uvádí, že žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného usnesením ze dne 25. 8. 2021, č. j. -11, přičemž již v této výzvě žalobkyni upozornil, že v případě, nedoplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti a nedoložení důkazů k prokázání těchto tvrzení, může být se svou žalobou neúspěšná. Žalobkyně po tomto poučení předložila výpisy z účtu žalovaného, úvěrovou zprávu a potvrzení o provedení dotazu do registru příjmení, přičemž z těchto listin nebylo prokázáno, že by žalobkyně individualizovaným způsobem zjišťovala výdaje na bydlení žalovaného a že by zohlednila skutečně zjištěné výdaje žalovaného na běžné potřeby (zejména nákupy na čerpacích stanicích a v obchodních řetězcích s potravinami, drogérii či léky). Přičemž jak soud zhodnotil výše, z údajů zohledňovaných žalobkyní (v řádech životního minima a ve výši 1 582 Kč na bydlení) nemohla mít žalobkyně s odbornou péčí za to, že bude žalovaný schopen poskytnutý úvěr řádně splácet, neboť nemohla mít ani rámcovou představu o výdajích žalovaného, když z žádného důkazu nevyplývá, že by vůbec žalobkyně zjišťovala např. výdaje na bydlení žalovaného.

27. Jelikož žalobkyně nesplnila svou předsmluvní povinnosti, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudila úvěruschopnost žalovaného, má toto pochybení žalobkyně za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalovanému na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož z listin předložených žalobkyní bylo prokázáno, že žalovaný na poskytnutý úvěr ve výši 30 089 Kč zaplatil celkem částku 19 832 Kč, rozhodl soud tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zbývající část nesplacené jistiny ve výši 10 257 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. 1. 2011, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro vrácení dlužné částky stanovené ve výzvě ze dne 31. 12. 2020. Výše zákonného úroku z prodlení odpovídá (výrok I).

28. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu (žalovaný nikterak nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalovanému uložena povinnost vrátit poskytnutou jistiny podle

29. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části (částka jistiny, která přesahovala výše uvedenou nesplacenou část jistiny, smluvní úrok, poplatky, náklady na vymáhání, smluvní pokuta) zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. V tomto rozsahu soud shledal žalobu nedůvodnou a rozhodl o jejím zamítnutí. (výrok II).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě pak byl úspěch žalovaného v poměru k úspěchu žalobkyně stejný (50 %), proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.