Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

51 C 228/2021-28

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 26 559,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14.500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 3. 5. 2019 do zaplacení ve výši 8 % p.a., do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 4.809,09 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 4.809,09 Kč od 3. 5. 2019 do zaplacení, co do částky 7.250 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 4.531,36 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14.500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 3. 5. 2019 do zaplacení ve výši 8 % p.a., do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 4.809,09 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 4.809,09 Kč od 3. 5. 2019 do zaplacení, co do částky 7.250 Kč. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 4.531,36 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 6. 4. 2021, ve znění doplnění ze dne 15. 9. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 26.559,09 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ věřitel“) a žalovaným dne datum distančním způsobem, předmětem smlouvy měl být úvěr ve výši 14.500 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru (včetně úroku z úvěru) ve výši 4.359,09 Kč. Úvěruschopnost žalovaného měla být řádně přezkoumána. Žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem, žalovaný se měl nicméně dostat do prodlení se splácením poplatku včetně dohodnutého poplatku, neměl ničeho vrátit ani na základě výzvy věřitele (poplatek za 3 upomínky, 3x 150 Kč). Žalobkyně se po žalovaném taktéž domáhá smluvní pokuty ve výši 7.250 Kč (ve výši 0,1 % denně z částky 19.309,09 Kč za dobu od 3. 5. 2019 do 6. 4. 2021, jedná se pouze o polovinu částky 13.593,60 Kč). Pohledávka za žalovaným měla být postoupena na právnická osoba anonymizováno a dále na současnou žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání datum. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se řádně a včas neomluvil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle , (dále jen „ “) a věc projednal v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru spolu s úvěrovými podmínkami soud zjistil, že se jedná o dokument označený jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo jejími účastníky je věřitel – společnost právnická osoba, IČO, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru a žalovaný jako klient. Žalovaný je označen osobními údaji – mimo jiné adresou trvalého bydliště, která odpovídá adrese doručovací. Smlouva není podepsána věřitelem, za žalovaného je připojena doložka„ anonymizováno, jméno příjmení, rodné číslo…, potvrzuji, že jsem tuto smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpisem poveden elektronickým kódem číslo“. Pod uvedené je dále připojeno, že dokument byl podepsán datum, 9.08 hod., autorizačním kódem číslo, nahrazujícím fyzický podpis.

Z potvrzení o provedené platbě je za zjištěný převod peněžních prostředků ve výši 14.500 Kč ve prospěch žalovaného dne 4. 4. 2019.

Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, pravomocné odsouzení žalovaného pro spáchání trestného činu – přečinu úvěrového podvodu a dále podvodu, mimo jiné i pro spáchání skutku, který je předmětem tohoto řízení. Měl mimo jiné zamlčet při žádosti o úvěru podstatné údaje o výši závazků po lhůtě splatnosti, přičemž na základě takto zamlčených údajů mu měl být úvěr schválen a vyplacena částka 14.500 Kč, tím měl poškozené právnická osoba jméno příjmení způsobit přímou škodu 14.500 Kč. Žalovanému však nebyla v adhezním řízení uložena povinnost k náhradě této škody. Ze znění výroku o náhradě škody je zřejmé, že uvedená společnost se s nárokem na náhradu škody do trestního řízení nepřihlásila, neučinil tak ani žádný z jejich právních nástupců.

Z upomínek soud zjistil upomenutí žalované e-mailem o úhradu vyčísleného dluhu ze dne 9. 5. 2019 a 19. 5. 2019, součástí je i upozornění na poplatek za upomínku.

Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena právnická osoba anonymizováno (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum) a následně současné žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum).

Z předžalobní výzvy je zjištěna výzva žalobkyně k úhradě částky 28257,00 Kč. Je odkazováno na uzavření smlouvy o úvěru blíže nespecifikovaného data či číselného označení smlouvy. Výzva byla dne 25. 3. 2020 odeslána na e-mailovou adresu email.

Z dokumentů týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil kompletní kopii OP žalovaného (sic!!!), potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání žalovaného, výplatní pásku s čistým příjmem 19.587 Kč, dále vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, ze závazků jsou pouze předtištěny závazky bance a hypoteční závazky, ničeho není předtištěno u závazků vůči nebankovním poskytovatelům spotřebitelských úvěrů.

4. Z provedeného dokazování má soud pouze za prokázané poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 14.500 Kč věřitelem a opakované postoupení pohledávky za žalovaným až na současnou žalobkyně, přičemž za prokázání postoupení pohledávky soud považuje doručení žaloby žalovanému, když v řízení nebyla doložena oznámení o postoupení pohledávky. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru podle , (dále jen „o. z.“). Předložený text smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo stejně tak i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sice obsahují způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalovaného v průběhu uzavírání smluvního vztahu. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka, zejména kompletní kopie OP, a doložení zaslání peněžních prostředků na účet uvedený v textu smlouvy. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným (pokud by bylo prokázáno, že smlouva byla uzavřena právě s žalovaným) skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu uzavírající tvrzenou smlouvu o úvěru důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl reálně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o spotřebitelském úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předloženy soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně o právním důvodu vztahu ze smlouvy o úvěru. Chybí zde garance nezměnitelnosti elektronicky uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu žalovanému elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně textu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Předložený text smlouvy však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, včetně odpovídající podpisové doložky žalovaného v podobě elektronického kódu číslo. Aby mohla být smlouva o spotřebitelském úvěru s ohledem na požadavek písemné formy odpovídajícím způsobem podepsána (vlastnoručním podpisem), muselo by se nezbytně jednat o kvalifikovaný elektronický podpis, nikoliv o prostý elektronický podpis, za který by mohl být považováno i připojení elektronického kódu. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit jako částečně důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení ( o. z.) v rozsahu zaslané částky 14.500 Kč jako peněžní prostředky poskytnuté na účet žalovaného. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 14.500 Kč včetně úroku z prodlení, žalovaný je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ( , o.z.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno ujednání o uhrazení poplatku za poskytnutí úvěru, poplatků a smluvní pokuty (a to ani v ústní formě).

5. Stran kvalifikovaného elektronického podpisu, který je dle názoru soudu nezbytný při tvrzené smlouvě o spotřebitelském úvěru, soud uvádí následující:

Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

Podle , o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

Podle § 7 zákona č. 597/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen jako„ nařízení eIDAS“) pro účely tohoto nařízení se rozumí "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.

Podle čl. 25 odst. 1 eIDASelektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle § 25 odst. 2 eIDAS kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

Soud po provedeném dokazování totiž dospěl k závěru, že v případě tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru se podle označení žalovaného v návrhu (i tedy z označení smlouvy jako takové) jednalo o žalovaného v postavení spotřebitele. V takovém případě zákon o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu smlouvy. Ve smyslu § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti uvedeného písemného právního jednání vyžaduje podpis jednajícího, tedy žalovaného (a stejně tak i žalobkyně). Z provedeného dokazování vyplynulo, že znění smlouvy o spotřebitelském úvěr měl žalovaný stvrdit zaslaným elektronickým kódem číslo. Jedná se o jednání učiněné elektronicky, u kterého podle § 561 odst. 1 poslední věta o. z. platí, že jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. V případě elektronického kódu se může nepochybně jednat o„ prostý“ elektronický podpis. Soud však dospěl k závěru, že tímto„ prostým“ elektronickým podpisem nedošlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť dokument nebyl elektronicky podepsán podle„ jiného předpisu“. Jiným předpisem se myslí , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a nepochybně i přímo použitelné nařízení eIDAS. Uvedené předpisy sice umožňují užít k podpisu právního jednání tzv. prostý elektronický podpis (který však současně nijak nedefinují), tedy podpis za užití elektronického kódu, soud však dospěl k závěru, že takový prostý elektronický podpis nemůže vyvolat žádané právní účinky, tj. platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tzv. prostému elektronickému podpisu totiž nelze přiznat účinky rovnocenné vlastnoručnímu podpisu u doposud„ standardní“ listinné písemné formy právního jednání. Samotné přímo použitelné nařízení eIDAS totiž ve svém právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem, kterým logicky tzv. prostý elektronický podpis není. Pokud by tzv. prostý elektronický podpis měl mít stejné účinky jako podpis vlastnoruční, nepochybně by součástí nařízení nebyl právě nařízení eIDAS, který dané účinky spojuje teprve s vyšší úrovní elektronického podpisu. Na tom nic nemění ani nařízení eIDAS.

Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla podepsána kvalifikovaným elektronickým podpisem, nelze přiznat účinky podpisu podle § 561 odst. 1 o. z. tzv. prostému elektronickému podpisu, protože se nejedná o elektronický podpis, se kterým by byly spojeny účinky vlastnoručního podpisu v písemné formě. Protože se zároveň jedná o podmínku, se kterou je spojena platnost právního jednání ( o. z.), smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná ( o. z.), na to nic v posuzované věci nemění ustanovení , o spotřebitelském úvěru, k tomu viz výše i problém integrity dokumentu podepsaného prostým elektronickým podpisem a nedostatečná garance autentizace a identifikace žalovaného.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 531,36 Kč, přičemž tato částka představuje 34,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,34 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,66 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 063 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 559,09 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v  a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 920 Kč ve výši 2 083,20 Kč.

7. Lhůta k plnění byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení u zdejšího soudu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.