Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 191/2020-48
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 85 684 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 85 684 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 22. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 85 684 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 22. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 85 684 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u anonymizována tři slova město pod sp. zn. spisová značka. Žalobce byl v tomto řízení v postavení dlužníka. Předmětné řízení bylo pravomocně ukončeno dne 26. 11. 2019 a celková doba trvání řízení dosáhla 2 450 dnů. Celková délka řízení byla nepřiměřená. Žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované dne 21. 5. 2020. Žalovaná však do podání žaloby o nároku žalobce nijak nerozhodla. Žalobce se domnívá, že dané řízení nebylo nijak složité, nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině a nejednalo se o nijak významně složitou skutkovou věc. Žalobce v průběhu řízení nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům.
2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok předběžně podáním doručeným žalované dne 21. 5. 2020. Žalovaná v rámci předběžného projednání uplatněný nárok posoudila tak, že v daném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla nepřiměřená. Žádosti o poskytnutí zadostiučinění tedy nevyhověla. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované dne 21. 5. 2020. Žalovaná nárok žalobce předběžně projednala, neshledala jej však důvodným.
3. Ze spisu anonymizována tři slova město sp. zn. spisová značka vzal soud za prokázané, že dne 25. 3. 2013 podali žalobci příjmení jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení žalobu proti žalované příjmení jméno příjmení jméno a anonymizováno jméno příjmení o upuštění od neoprávněného zásahu vypouštění tekutými odpady na pozemky žalobců v k. ú. obec s tím, že tvrdí, že žalovaní manželové příjmení v průběhu výstavby rodinného domu bez stavebního povolení nebo ohlášení souhlasu vodoprávního úřadu zřídili od hranice svého pozemku podzemní vedení, kterým odvádějí vodu ze svých pozemků a které neodborným způsobem napojili na minimálně 41 let starou a nefunkční svodnou drenáž. Žaloba byla doručena žalované 9. 4. 2013. Žalovaní podávají vyjádření dne 3. 5. 2013. Soud přeposílá žalobcům dne 10. 5. 2013. Žalobci na to reagují 29. 5. 2013. Mezitím zjištěno, že u stát. instituce se vede řízení ve věci dodatečného povolení stavby oprava melioračního systému, které bylo přerušeno, účastníci jsou manželé, tedy žalovaní celé jméno žalobce, anonymizováno jméno příjmení příjmení, které bylo přerušeno dne 24. 5. 2013 do doby skončení řízení o předběžné otázce, které probíhá u stát. instituce na porušené drenáži na základě provedené údržby stavby na porušené drenáži melioračního hlavníku DN80. Soud dne 5. 6. 2013 ustanovil znalce z oboru stavebnictví vodní stavby, kdy úkolem znalce je zúčastnit se prohlídky na místě samém a vypracovat znalecký posudek se závěrem zda a jakým způsobem porušují žalovaní zákon č. 254/2001 Sb. do 30. 9. 2013 vypracovat znalecký posudek. Žalobci se vyjadřují k ustanovení znalce 8. 7. 2013. Nařízeno jednání na den 14. 10. 2013 14. 10. 2013 proběhlo jednání, vyslechnut žalovaný celé jméno žalobce a rozhodnuto, že řízení se přerušuje do rozhodnutí vodohospodářského orgánu stát. instituce o dodatečném povolení meliorační přípojky ze dne 14. 10. 2013, kdy toto rozhodnutí bude mít vliv na rozhodnutí soudu. Dále žalovaní podávají vyjádření ze dne 21. 10. 2013. Žalobci podávají odvolání do rozhodnutí o přerušení řízení dne 26. 11. 2013, odvolání doručeno žalovaným 28. 11. 2013. Dále z stát. instituce sděleno 20. 12. 2013, že v současné době probíhá řízení o dodatečném povolení stavby dle projektové dokumentace – oprava melioračního systému žalovanými pod sp. zn. anonymizováno spisová značka není dosud vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci. Spis předložen odvolacímu soudu 15. 1. 2014. Dále dotaz na stát. instituce, který dne 5. 3. 2014 sděluje, že 20. 2. 2014 vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby vodního díla, které dosud nenabylo právní moci, v současné době mohou účastníci vodoprávního řízení ve lhůtě do 15 dnů od obdržení rozhodnutí podat odvolání. Dále další informace ze dne 14. 4. 2014 bylo podáno odvolání v řádném termínu a spisový materiál bude zaslán anonymizována dvě slova územní celek. Dále dne 22. dubna 2014 rozhodnutí odvolacího soudu, že usnesení okresního soudu se mění tak, že řízení se přerušuje do pravomocného skončení řízení u vodohospodářského orgánu stát. instituce o dodatečném povolení stavby meliorační přípojky s právní mocí 4. 6. 2014. Dále sdělení ze dne 10. 11. 2014 stát. instituce – sděluje, že dne 20. 2. 2014 vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby vodního díla, proti tomuto rozhodnutí podali dne 10. 3. 2014 anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení odvolání. Rozhodnutím anonymizována dvě slova územní celek anonymizována tři slova anonymizována dvě slova ze dne 4. 7. 2014 nabylo právní moci 31. 7. 2014, bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Vodoprávní úřad sděluje, že k dnešnímu dni stále řízení probíhá. Dále zpráva ze dne 24. 9. 2015 – sděleno, že řízení stále probíhá, dále ze dne 15. 1. 2016 bylo vydáno rozhodnutí dne 26. 11. 2015, kdy byla dodatečně povolena změna dokončené stavby vodního díla oprava melioračního systému – účastníci podali anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení dne 14. 12. 2015 odvolání. V současné době spis je připravován k předání odvolacímu správnímu orgánu. Dále zpráva ze dne 29. 4. 2016 spis byl předán odvolacímu orgánu správnímu 19. 2. 2016, dosud o něm nebylo rozhodnuto. Dále zpráva ze dne 29. 6. 2016. Dne 2. 6. 2016 vodoprávní úřad obdržel rozhodnutí územní celek ze dne 19. 5. 2016, kterým rozhodnutí stát. instituce ze dne 26. 11. 2015 ruší a věc vrací k novému projednání. Předmětné správní řízení dosud nebylo skončeno. Dále zpráva ze dne 29. 8. 2016 správní řízení dosud není skončeno. Řízení bylo usnesením stát. instituce anonymizována tři slova čj. anonymizováno číslo ze dne 16. 8. 2016 opakovaně z důvodu odstranění nedostatku podání přerušeno do 15. 9. 2016. Dále 10. 11. 2016 přípis došel soudu, že zemřel anonymizováno jméno příjmení a vstoupil do řízení anonymizováno jméno příjmení a Ing. jméno příjmení. Zaslán spis dědického řízení 29. 11. 2016. Zpráva stát. instituce ze dne 26. 1. 2017, že stát. instituce vydal dne 18. 11. 2016 rozhodnutí, kterým byla dodatečně povolena změna dokončené stavby vodního díla, dne 7. 12. 2016 podali účastníci žalobci opět odvolání. 6. 1. 2017 odeslán spis odvolacímu správnímu orgánu, aby o něm rozhodl. Dále zpráva ze dne 9. 5. 2017, kdy bylo rozhodnuto o podaném odvolání ze dne 7. 12. 2016, anonymizována dvě slova územní celek o předmětném odvolání rozhodl dne 6. 4. 2017, kdy rozhodnutí stát. instituce potvrdil ze dne 18. 11. 2016. Rozhodnutí nabylo právní moci 12. 4. 2017. Z rozhodnutí o dodatečném povolení stát. instituce ze dne 18. 11. 2016 má soud prokázáno, že vodoprávní úřad opatřením ze dne 20. 12. 2012 oznámil zahájení vodoprávního řízení všem známým účastníkům a dotčeným orgánům státní správy s tím, že stát. instituce anonymizována tři slova dne 20. 2. 2014 dodatečně povolil stavbu vodního díla s tím, že vydané rozhodnutí bylo napadeno odvoláním, v odvolacím řízení bylo nadřízeným odvolacím úřadem dne 4. 7. 2014 zrušeno, věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že dne 16. 6. 2014 zemřel účastník řízení anonymizováno jméno příjmení, požádal vodoprávní úřad dne 7. 10. 2014 anonymizována dvě slova obec o podání informace o průběhu dědického řízení. Dne 11. 11. 2014 zjistil, že vlastníky výše uvedených nemovitostí se stávají pouze anonymizováno příjmení jméno a anonymizováno příjmení jméno. Vodoprávní úřad na základě rozhodnutí územní celek anonymizována tři slova anonymizována dvě slova upřesnil předmět řízení, kterým není stavba vodního díla, ale změna dokončené stavby vodního díla. Žadatelé byli seznámeni s touto změnou přímo v rozhodnutí ze dne 4. 7. 2015, dále ve výzvě k odstranění nedostatků ze dne 11. 11. 2014 a 31. 3. 2015. Všichni účastníci řízení byli se změnou předmětu řízení obeznámeni i v oznámení o pokračování vodoprávního řízení a seznámení s podklady ze dne 17. 6. 2015. Vzhledem k dodatečné informovanosti žadatelů i ostatních účastníků řízení vodoprávní úřad již nevyzýval žadatele ke změně žádosti. Vodoprávní úřad na základě výsledků řízení a ve smyslu právního názoru nadřízeného správního orgánu vyzval dne 11. 11. 2014 žadatele k odstranění vad nedostatků podání. Lhůta byla stanovena do 27. 2. 2015. Zároveň správní řízení přerušil dne 11. 11. 2015. Dne 27. 2. 2014 vodoprávní úřad obdržel žádost žadatelů o prodloužení lhůty k odstranění nedostatků a žádost o přerušení správního řízení. Žádost byla odůvodněna především ukončením spolupráce s projektantem a oslovením nového projektanta. Dne 16. 3. 2015 se dostavil na vodoprávní úřad účastník příjmení jméno příjmení za účelem nahlížení do spisu. Dne 29. 5. 2015 byly vady podání odstraněny, byla předložena nová projektová dokumentace. Vodoprávní úřad dne 17. 6. 2015 oznámil pokračování řízení v novém projednání, oznámil účastníkům, že ve stanovené lhůtě byly doloženy požadované podklady, které blíže specifikoval, upřesnil předmět řízení, kterým je nepovolaná stavba. Účastníkům řízení stanovena lhůta k uplatnění námitek důkazů dne 22. 7. 2015. Dále rozhodnutí ze dne 26. 11. 2016 stát. instituce povolil změnu dokončené stavby vodního díla, opravy melioračního systému. Rozhodnutí bylo v odvolacím řízení anonymizována dvě slova územní celek anonymizována tři slova anonymizována dvě slova zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Vodoprávní úřad ve smyslu právního názoru nadřízeného správního orgánu vydal dne 21. 6. 2016 opatření v ní žadatele k odstranění vad nedostatků podání k doplnění projektové dokumentace a zdůvodnění změn údajů o světlosti, délce a umístění dodatečného povolení stavby a umístění trasy poškozeného vedení v jednotlivých projektových dokumentacích a účelu stavby v průběhu řízení. Lhůta do 31. 7. 2016. Dne 27. 7. 2016 vodoprávní úřad obdržel žádost žadatelů o prodloužení lhůty. Vyhověl a následně dne 16. 8. 2016 řízení opět přerušil. Proti tomuto usnesení podali žalobci námitky. Předáno odvolacímu orgánu dne 30. 9. 2016. Dne 15. 9. 2016 vady podání odstraněny, dodána doplněná projektová dokumentace. 15. 7. 2016 vodoprávní úřad provedl mimo rámec tohoto řízení za účasti vlastníků tohoto pozemku místní šetření. Dále opatřením dne 23. 9. 2016 oznámil pokračování v novém řízení. Byla stanovena lhůta k podání námitek. Využil žalobce. Poté bylo rozhodnuto dne 18. 11. 2016, které bylo potvrzeno odvolacím správním orgánem. Dne 22. května 2017 soud rozhoduje, že bude pokračováno v řízení a v řízení bude pokračováno na místě žalobce a) s dědicem po zemřelém žalobci a) anonymizováno jméno příjmení, rozhodnutí nabylo právní moci 13. 6. 2017. Dne 13. 7. 2017 vyjádření žalovaných s tím, že navrhují žalobu zamítnout, doručeno žalobcům dne 19. 7. 2017. Žalobci se vyjadřují 25. 7. 2017, že trvají na projednání žaloby a podávají návrh na zajištění důkazu 2. 8. 2017. Soud vyzývá žalované, aby doložili stavební deník 7. 8. 2017. Žalovaní dokládají kolaudační souhlas se změnou na provedenou změnu dokončené stavby podáním ze dne 9. 8. 2017. Nařízeno jednání na 1. 11. 2017. Žalovaní se omlouvají a žádají o odročení s tím, že právní zástupce bude na dlouhodobém pobytu v zahraničí. Žalobci se vyjadřují 15. 9. 2017 18. 9. 2017 soud vyzývá opětovně žalované k doložení stavebního deníku týkající se stavby rodinného domu. Dále 8. 11. 2017 žalobci podávají návrh na doplnění dokazování. Jednání proběhlo 13. 11. 2017, čteny listinné důkazy a odročeno na den 19. 12. 2017 za účelem provádění dalšího dokazování. 19. 12. 2017 jednání proběhlo, zamítnuty další návrhy na doplnění dokazování a vyhlášen rozsudek, že žaloba se zamítá. Žalobci podávají odvolání 28. 3. 2018 a soud vyzývá k zaplacení soudního poplatku 6. 4. 2018, zaplacen dne 16. 4. 2018. Vyjádření žalovaných podáním ze dne 7. 5. 2018 k podanému odvolání. Spis předložen odvolacímu soudu dne 30. 5. 2018, nařízeno jednání na den 20. 7. 2018. Žalovaní podávají žádost o odročení jednání, že čerpají dovolenou. Soud žádá o doložení této skutečnosti. Žalovaní netrvají na odročení poté dne 12. 7. 2018 a 20. 7. 2018 proběhlo odvolací jednání s tím, že rozsudek okresního soudu se zrušuje, věc se vrací k okresnímu soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že nadále bude na soudu prvého stupně, aby vedl žalobce k upřesnění tvrzení o existenci materiálních imisí, vzal v potaz tvrzení žalobců o následných rozsáhlých terénních úpravách v důsledcích, kterých došlo k soustředění a svádění vod do podzemního vedení zaústěného do svodné meliorační drenáže také z příjezdové komunikace a odvodnění přízemí rodinného domu, aby v tomto rozsahu doplnil dokazování s tím, že soud prvého stupně věc neposoudil přiléhavě právně, žalobní narace jednoznačně vystavěna jako hmotně právní obrana vlastníka sousedního pozemku proti vnikání imisí a nikoliv jako obrana proti přímému neoprávněnému zásahu do vlastnického práva. Soud vyzývá žalobce k doplnění tvrzení dne 19. 9. 2018. Žalobci reagují na výzvu soudu 8. 10. 2018. Dne 31. 10. 2018 žádají žalovaní soud o prodloužení lhůty k vyjádření a žádá soud o nařízení jednání až po 15. 1. 2019, kdy žalovaní jsou na zahraniční dovolené. Žalovaní se vyjadřují dne 30. 11. 2018, soud zasílá žalobcům 10. 12. 2018. Nařízeno jednání na 28. 3. 2019 s tím, že dne 22. 3. 2019 proběhne místní šetření. S tím, že 24. 1. 2019 došlo soudu sdělení anonymizováno jméno příjmení, že zemřel žalobce a) a jeho obecný zmocněnec příjmení jméno příjmení a z úmrtního listu je patrné, že není známé datum jeho úmrtí, žádá o odvolání jednání. Soud dne 7. 2. 2019 sděluje účastníkům, že místní šetření dne 22. 3. 2019, jednání nařízené na den 28. 3. 2019 se nekoná z důvodu úmrtí žalobce příjmení jméno příjmení, který zemřel 26. 11. 2018 3. 5. 2019, žádá soud o sdělení stavu dědického řízení, dne 18. 5. 2019 sděleno, že dědické řízení bylo skončeno dne 15. 5. 2019 a potvrzeno nabití bratrovi jméno příjmení. Dne 15. 7. 2019 rozhodnuto, že v řízení bude na straně žalobce příjmení jméno příjmení pokračováno s jediným dědicem po zemřelém anonymizováno jméno příjmení. Dne 31. 7. 2019 žalobce vzal žalobu zpět s tím, že soud vyzývá žalované 23. srpna 2019 ke sdělení, zda souhlasí, kteří vyjadřují souhlas dne 29. 8. 2019, soud řízení zastavuje dne 5. listopadu 2019 s právní mocí 26. 11. 2019.
4. Z rozhodnutí o dodatečném povolení stát. instituce ze dne 18. 11. 2016 má soud prokázáno, že vodoprávní úřad opatřením ze dne 20. 12. 2012 oznámil zahájení vodoprávního řízení všem známým účastníkům a dotčeným orgánům státní správy s tím, že stát. instituce anonymizována tři slova dne 20. 2. 2014 dodatečně povolil stavbu vodního díla s tím, že vydané rozhodnutí bylo napadeno odvoláním, v odvolacím řízení bylo nadřízeným odvolacím úřadem dne 4. 7. 2014 zrušeno, věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že dne 16. 6. 2014 zemřel účastník řízení anonymizováno jméno příjmení, požádal vodoprávní úřad dne 7. 10. 2014 název soudu o podání informace o průběhu dědického řízení. Dne 11. 11. 2014 zjistil, že vlastníky výše uvedených nemovitostí se stávají pouze anonymizováno příjmení jméno a anonymizováno příjmení jméno. Vodoprávní úřad na základě rozhodnutí územní celek anonymizována tři slova anonymizována dvě slova upřesnil předmět řízení, kterým není stavba vodního díla, ale změna dokončené stavby vodního díla. Žadatelé byli seznámeni s touto změnou přímo v rozhodnutí ze dne 4. 7. 2015, dále ve výzvě k odstranění nedostatků ze dne 11. 11. 2014 a 31. 3. 2015. Všichni účastníci řízení byli se změnou předmětu řízení obeznámeni i v oznámení o pokračování vodoprávního řízení a seznámení s podklady ze dne 17. 6. 2015. Vzhledem k dodatečné informovanosti žadatelů i ostatních účastníků řízení vodoprávní úřad již nevyzýval žadatele ke změně žádosti. Vodoprávní úřad na základě výsledků řízení a ve smyslu právního názoru nadřízeného správního orgánu vyzval dne 11. 11. 2014 žadatele k odstranění vad nedostatků podání. Lhůta byla stanovena do 27. 2. 2015. Zároveň správní řízení přerušil dne 11. 11. 2014. Dne 27. 2. 2015 vodoprávní úřad obdržel žádost žadatelů o prodloužení lhůty k odstranění nedostatků a žádost o přerušení správního řízení. Žádost byla odůvodněna především ukončením spolupráce s projektantem a oslovením nového projektanta. Dne 16. 3. 2015 se dostavil na vodoprávní úřad účastník příjmení jméno příjmení za účelem nahlížení do spisu. Dne 29. 5. 2015 byly vady podání odstraněny, byla předložena nová projektová dokumentace. Vodoprávní úřad dne 17. 6. 2015 oznámil pokračování řízení v novém projednání, oznámil účastníkům, že ve stanovené lhůtě byly doloženy požadované podklady, které blíže specifikoval, upřesnil předmět řízení, kterým je nepovolaná stavba. Účastníkům řízení stanovena lhůta k uplatnění námitek důkazů dne 22. 7. 2015. Dále rozhodnutí ze dne 26. 11. 2016 stát. instituce povolil změnu dokončené stavby vodního díla, opravy melioračního systému. Rozhodnutí bylo v odvolacím řízení anonymizována dvě slova územní celek anonymizována tři slova anonymizována dvě slova zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Vodoprávní úřad ve smyslu právního názoru nadřízeného správního orgánu vydal dne 21. 6. 2016 opatření v ní žadatele k odstranění vad nedostatků podání k doplnění projektové dokumentace a zdůvodnění změn údajů o světlosti, délce a umístění dodatečného povolení stavby a umístění trasy poškozeného vedení v jednotlivých projektových dokumentacích a účelu stavby v průběhu řízení. Lhůta do 31. 7. 2016. Dne 27. 7. 2016 vodoprávní úřad obdržel žádost žadatelů o prodloužení lhůty. Vyhověl a následně dne 16. 8. 2016 řízení opět přerušil. Proti tomuto usnesení podali žalobci námitky. Předáno odvolacímu orgánu dne 30. 9. 2016. Dne 15. 9. 2016 vady podání odstraněny, dodána doplněná projektová dokumentace. Dne 15. 7. 2016 vodoprávní úřad provedl mimo rámec tohoto řízení za účasti vlastníků tohoto pozemku místní šetření. Dále opatřením dne 23. 9. 2016 oznámil pokračování v novém řízení. Byla stanovena lhůta k podání námitek. Využil žalobce. Poté bylo rozhodnuto dne 18. 11. 2016, které bylo potvrzeno odvolacím správním orgánem.
5. Po provedeném dokazování došel soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Řízení vedené u anonymizována tři slova město pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne 25. 3. 2013. Žaloba byla podána proti anonymizováno jméno příjmení jméno a anonymizováno jméno příjmení o upuštění od právního zásahu vypouštění tekutých odpadů na pozemky žalobců v k.ú. obec. Žaloba byla žalovaným doručena dne 9. 4. 2013. Celkové délka řízení tak činila 6 let a 7 měsíců. Dne 14. 10. 2013 bylo rozhodnuto o přerušení řízení do rozhodnutí vodohospodářského orgánu stát. instituce o dodatečném povolení meliorační přípojky ze dne 14. 10. 2013. Řízení bylo přerušeno až do dne 22. 5. 2017. Následně ve věci rozhodl soud prvního stupně. Následně ve věci rozhodovaly soudy na dvou stupních soudní soustavy. Řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí dne 5. 11. 2019 a nabylo právní moci dne 26. 11. 2019.
6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
7. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).
8. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
9. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
10. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
11. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na zadostiučinění újmy a náhradu škody předvídanou § 14 OdpŠk, neboť nárok u žalované předběžně uplatnil.
12. Žalovaná odpovídá za škodu podle OdpŠk za současného splnění tří předpokladů: 1) existence odpovědnostního titulu, tedy nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vzniklou škodou, přičemž z existence jednoho předpokladu (např. vznik škody) nelze automaticky dovozovat existenci dalšího (např. odpovědnostního titulu).
13. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005).
14. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.
15. Pokud jde o postup orgánu veřejné moci, v daném případě nebyly shledány žádné průtahy na straně soudu prvního stupně, ani na straně soudu odvolacího. Soudy postupovaly plynule a účelně, úkony činily v přiměřených lhůtách. Stejně ani tak v postupu správních orgánů nebyly shledány žádné prodlevy, jejich rozhodnutí nebyla rušena pro závažná procesní pochybení, nebo pro nerespektování názoru odvolacího soudu či odvolacího správního orgánu.
16. Co se týká složitosti řízení, je třeba uvést, že v daném případě bylo řízení skutkově složité. Předmětem řízení bylo upuštění od neoprávněných zásahů, kdy v rámci soudních řízení bylo třeba vyčkat rozhodnutí příslušných stavebních a vodohospodářských orgánů. Rovněž po procesní stránce bylo řízení složitější, kdy soud musel rozhodovat o procesním nástupnictví žalobců. Věc byla řešena na dvou stupních soudní soustavy. Co se týká předmětného správního řízení, ta probíhala rovněž na dvou stupních soudní soustavy, a to celkem čtyřikrát. Délka řízení byla významně ovlivněna tím, že účastníci využívali svého procesního práva podávat opravné prostředky. To mělo zásadní vliv v celkovou délku řízení. Je zřejmé, že podávání opravných prostředků si vyžádá dobu potřebnou po předložení věci přezkumného soudu pro následné přezkumné posouzení a délka řízení je tak prodlužována o dobu za řízení před další instancí. Zároveň je však třeba přihlédnout k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána, zda z důvodu složitosti řízení, nebo z důvodu procesních pochybení soudů nižších stupňů (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 30 Cdo 1102/2011 ).
17. Co se týká chování žalobce v průběhu řízení, zde je třeba uzavřít, že žalobce svým postupem nepřispěl k délce řízení. Žalovaní žádali jedenkrát soud o prodloužení lhůty k vyjádření, a to dne 31. 10. 2018. Následně požádali o nařízení jednání až po 15. 1. 2019, kdy byli na zahraniční dovolené.
18. Co se týká významu předmětu řízení pro účastníky, v předmětném řízení byla žaloba na upuštění od neoprávněných zásahů ze strany žalobce a jeho manželky. Předmět řízení tedy nebyl pro účastníky zvlášť významný. Dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva se považují za řízení se zvýšeným významem řízení ve věcech rodinných, rodinněprávních, pracovněprávních, ve věcech trestněprávních. Předmět zde v řízení však mezi ně nepatří.
19. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že posuzovaná délka 6 let a 7 měsíců není vzhledem ke všem uvedeným okolnostem délkou nepřiměřenou. Jak již bylo shora uvedeno, soud v řízení neshledal průtahy na straně soudu či správního orgánu. Přihlédl rovněž ke značné skutkové složitosti řízení a rovněž k tomu, že se nejednalo o řízení se zvýšeným významem pro žalobce. V daném případě tak nedošlo k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě a nedošlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 OdpŠk. Soud proto žalobu zamítl v plném rozsahu.
20. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy dle úspěchů účastníků ve věci. Žalovaná má dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů nezastoupeného účastníka, a to dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za úkon právní služby. Žalovaná v rámci tohoto řízení učinila jeden úkon právní služby, a to vyjádření k žalobě. Má tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.