Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 82/2020-155

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou v právní věci

žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce a žalobkyně

b) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa, okr. obec

c) právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobce a žalobkyně

všichni zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov

sídlem adresa

pro zaplacení 653 424,41 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) na nemajetkové újmě způsobené nezákonným trestním stíháním zadostiučinění v částce 2 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% od 26. 7. 2020 do zaplacení a na nemajetkové újmě způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení zadostiučinění v částce 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 26. 7. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni b) na majetkové újmě částku 43 537,14 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 26. 7. 2020 do zaplacení a dále na nemajetkové újmě způsobené nezákonným trestním stíháním zadostiučinění v částce 4 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 26. 7. 2020 do zaplacení a na nemajetkové újmě způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení zadostiučinění v částce 300 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 26. 7. 2020 do zaplacení se zamítá.

III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci c) na majetkové újmě částku 708 775 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 26. 7. 2020 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč a to každý jednou třetinou, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) na nemajetkové újmě způsobené nezákonným trestním stíháním zadostiučinění v částce 2 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% od 26. 7. 2020 do zaplacení a na nemajetkové újmě způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení zadostiučinění v částce 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 26. 7. 2020 do zaplacení se zamítá. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni b) na majetkové újmě částku 43 537,14 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 26. 7. 2020 do zaplacení a dále na nemajetkové újmě způsobené nezákonným trestním stíháním zadostiučinění v částce 4 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 26. 7. 2020 do zaplacení a na nemajetkové újmě způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení zadostiučinění v částce 300 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 26. 7. 2020 do zaplacení se zamítá. III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci c) na majetkové újmě částku 708 775 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 26. 7. 2020 do zaplacení se zamítá. IV. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč a to každý jednou třetinou, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhají na žalované nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy v souvislosti s trestním stíháním žalobce a) a žalobkyně b) vedeným u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Proti žalobcům bylo usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne 5. 3. 2014 zahájeno trestní stíhání pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Zahájení trestního stíhání předcházelo usnesení Okresního státního zastupitelství v obec ze dne 5. 12. 2013 číslo jednací, kterým byly zajištěny peněžní prostředky do částky ve výši 215 272 Kč na účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba, na jméno žalobkyně celé jméno žalobkyně, neboť zjištěné skutečnosti měly nasvědčovat tomu, že peněžní prostředky na uvedeném účtu byly výnosem z trestné činnosti. Zajištění uvedených peněžních prostředků bylo zrušeno usnesením název soudu č.j. číslo jednací ze dne 7. 6. 2016. Zajištění finančních prostředků tak trvalo celkem 915 dní. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podali žalobce a žalobkyně b) stížnost. Žalobkyně celé jméno žalobkyně podala rovněž stížnost proti usnesení Okresního státního zastupitelství o zajištění peněžních prostředků na jejím účtu. Rozsudkem ze dne 20. 6. 2019 název soudu byli žalobce a) a žalobkyně b) zproštěni obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Žalobcům vznikla v souvislosti s vedením trestního stíhání škoda majetková v podobě nákladů na právní zastoupení a to obhájcem anonymizováno jméno příjmení, advokátem, a anonymizováno jméno příjmení, advokátkou. Žalobce celé jméno žalobce byl po celou dobu řízení jediným jednatelem a jediným společníkem právnická osoba anonymizováno., která byla trestním stíhání žalobce celé jméno žalobce jakožto svého jednatele přímo ohrožena z titulu možné odpovědnosti právnických osob ze spáchání trestného činu svým statutárním orgánem. Na náklady obhajoby byly vynaloženy finanční prostředky v celkové výši 653 424,41 Kč, z toho částka 590 755 na náklady obhajoby anonymizováno jméno příjmení. Dále žalobci vynaložili náklady na zpracování revizních znaleckých posudků v celkové výši 118 020 Kč. Zaplacení náhrady nákladů obhajoby a nákladů na provedené znalecké posudky požaduje žalobce c) právnická osoba s.r.o. Žalobkyni celé jméno žalobkyně dále vznikla náhrada škody vzhledem k nemožnosti nakládat se svými finančními prostředky na zajištěném účtu a to ve formě zákonných úroků z prodlení ze zajištěné částky v době od zajištění do jeho zrušení, což činí 43 537,14 Kč. Žalobce a) požaduje dále náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 2 000 000 Kč a dále náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního stíhání ve výši 300 000 Kč. Žalobkyně b) požaduje na náhradě nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním částku 4 000 000 Kč a v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního stíhán částku 300 000 Kč. Trestní stíhání žalobců trvalo více než 4 roky. Po celou dobu trestního stíhání žili žalobci v nejistotě, zda nebudou odříznuti od svých rodin a přátel, když trestní sazba pro trestný čin dle ust. § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku je ve výměře 1-5 let. Také nevhodné chování soudce název soudu anonymizováno jméno příjmení vyvolávalo v žalobcích obavy o jejich budoucnost a také obavy o spravedlnost a nestrannost justice obecně. Po dobu trestního stíhání žalobci nebyli schopní soustředit se při práci ani při běžných denních činnostech a pociťovali silnou nervozitu. Žalobci byli nuceni účastnit se mnoha úkonů trestního řízení, když nemohli tyto pracovat a vydělávat tak peníze a museli se stále soustředit na trestní stíhání. Obzvlášť žalobkyně celé jméno žalobkyně byla trestním řízením silně poznamenána, trpěla zdravotními (zejména psychickými) problémy a následkem trestního stíhání se její stav výrazně zhoršil. V závěru řízení již nebyla schopna účastnit se soudních jednání, prodělala rakovinu, ozařování, psychické zhroucení, kde se musela opakovaně léčit a to vše rovněž v důsledku trestního stíhání vedeného proti její osobě. V případě žalobce a) došlo ke zhoršení stavu rodinou, tehdejší přítelkyně (dnes již manželky), která na anonymizováno celé jméno žalobce pohlížela s nedůvěrou. Žalobci uplatnili svůj nárok u žalované dopisem ze dne 22. 1. 2020. Nároky žalobců nebyly v rámci předběžného projednání nároku ani částečně uhrazeny.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou, že u ní žalobci uplatnili svůj nárok dne 23. 1. 2020 žádostí ze dne 20. 1. 2020. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhradu škody nepřiznala. K projednání žádosti žalobců došlo dne 20. 10. 2020. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu Co se týká nákladů obhajoby, tyto jsou požadovány právnická osoba anonymizováno, která však nebyla v pozici obviněná, nebyla účastníkem trestního řízení, a proto jí nemohla vzniknout újma. Co se týká požadovaných úroků z prodlení ze zajištěné částky, žalovaná sděluje, že se v žádném prodlení neocitla. Úroky z prodlení svojí povahou ani nemůžou představovat škodu. Navíc zajištění bylo provedeno zcela důvodně, důvodem zrušení usnesení o zajištění byla pouze skutečnost, že došlo k pominutí důvodu zajištění. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobců za trestní stíhání i za nepřiměřenou dobu tohoto trestního stíhání, tyto žalovaná považuje za promlčené. Předmětné trestní řízení ve vztahu k žalobci a) pravomocně skončilo dne 20. 8. 2019 a ve vztahu k žalobkyni b) dne 21. 8. 2019. Od tohoto okamžiku tak začaly běžet šestiměsíční promlčecí lhůty. Žalobci uplatnili svůj nárok na náhradu škody u žalované podáním doručeným žalované dne 23. 1. 2020, promlčecí lhůta skončila pro žalobce a) ke dni 20. 8. 2020 a pro žalobkyni b) dne 21. 8. 2020. Žaloba byla u soudu podána až dne 26. 9. 2020, tedy po uplynutí promlčecí doby.

3. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka vzal soud za prokázané, že dne 17. 1. 2013 byl stát. instituce podán podnět k prošetření případu možného podvodného jednání u celé jméno žalobkyně a zaměstnavatele právnická osoba Dne 8. 8. 2013 byl Policií ČR, anonymizována tři slova územní celek, anonymizována dvě slova obec, anonymizována tři slova anonymizováno vydán Záznam o zahájení úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 3 trestního řádu proti celé jméno žalobkyně pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle , odst. 3 . Usnesením ze dne 5. 3. 2014 bylo dle tr. řádu zahájeno trestní stíhání anonymizováno celé jméno žalobce a celé jméno žalobkyně jakožto obviněných ze spáchání přečinu podvodu podle , odst. 3 tr. Zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle tr.zákoníku společným jednáním. Dne 25. 11. 2013 celé jméno žalobkyně dělila plnou moc pro zastupování anonymizováno jméno příjmení. Dne 31. 7. 2014 anonymizována dvě slova podán návrh na podání obžaloby proti celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobce. Dne 6. 8. 2014 byla ve věci podána obžaloba, opět proti celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobce pro přečin podvodu podle , 3 ve spolupachatelství dle . Dne 19. 9. 2014 udělila celé jméno žalobkyně plnou moc anonymizováno jméno příjmení, stejného dne udělil plnou moc k zastupování jmenované i celé jméno žalobce název soudu rozhodl rozsudkem ze dne 30. 10. 2017, že obžalovaní celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobce jsou vinni přečinem podvodu dle , 3 . Proti tomuto rozsudku podali oba obžalovaní prostřednictvím své právní zástupkyně odvolání, prostřednictvím své právní zástupkyně anonymizováno jméno příjmení název soudu, pobočka rozhodl o tom, že napadený rozsudek se zrušuje a věc se vrací soudu I. Stupně. Rozsudkem název soudu ze dne 20. 6. 2019 byli žalobci zproštěni obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Právní moci nabylo rozhodnutí vůči anonymizováno celé jméno žalobce dne 20. 8. 2019 a vůči celé jméno žalobkyně dne 21. 8. 2019. Společnost anonymizováno v předmětné trestní věci nefigurovala v postavení obviněného (obžalovaného), zúčastněné osoby a jiné osoby zúčastněné na řízení.

4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

5. Podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a/ státní orgány, b/ právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c/ orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

6. Podle ustanovení OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jenž bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle , nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

7. Podle ustanovení § 7 odst.1 OdpŠk, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož vznikla škoda.

8. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

9. Podle ustanovení § 8 odst. 2 OdpŠk, byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím, vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

10. Podle ustanovení § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práv poskytuje.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně .

13. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

14. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

15. Po provedeném dokazování a s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněné nároky nejsou po právu. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání a dále nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního řízení, zde se soud v prvé řadě musel zabývat námitkou promlčení vznesenou žalovanou. V řízení bylo prokázáno, a mezi účastníky to bylo rovněž nesporné, že vůči oběma žalobcům skončilo trestního stíhání rozsudkem název soudu ze dne 20. 6. 2019, vůči žalobci a) anonymizováno jméno celé jméno žalobce nabylo toto rozhodnutí právní moci dne 20. 8. 2019, vůči žalobkyni b) celé jméno žalobkyně dne 21. 8. 2019. Žaloba byla u zdejšího soudu podána dne 26. 9. 2020. Vzhledem k tomu, že šestiměsíční promlčecí lhůta uplynula v případě žalobce celé jméno žalobce dne 20. 8. 2020 a v případě celé jméno žalobkyně dne 21. 8. 2020, je zřejmé, že žaloba byla podána po uplynutí promlčecí doby. Vzhledem k důvodně vznesené námitce promlčení tyto nároky nemohly být žalobcům přiznány a soud se proto nezabýval dokazováním ke zjištění výše tvrzené nemajetkové újmy a dalších kritérií dle ust. § 31a OdpŠk a žalobu v tomto rozsahu ve vztahu k žalobci a) (výrok I.) i ve vztahu k žalobkyni b) (výrok II.) zamítl.

16. Co se týká nároku žalobkyně b) celé jméno žalobkyně na náhradu škody v podobě úroku z prodlení, zde soud dospěl k závěru, že takto vymezený nárok není škodou ve smyslu příslušných ustanovení , který je třeba v daném případě subsidiárně použít. Dle ust. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo to, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo aby mu poskytl náhradu. Škodou zákon míní újmu, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného a je tedy objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především penězi. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení úroku z prodlení z částky, která jí byla zajištěna v rámci předmětného řízení, jako prostředky pocházející z trestné činnosti. Úroky z prodlení však nejsou škodou, která by se nahrazovala ve smyslu ust. , naopak úroky z prodlení jsou příslušenstvím peněžitého dluhu ve smyslu ustanovení, nárok na jejich zaplacení vzniká v případě prodlení dlužníka se splácením peněžitého dluhu . V daném případě však nelze hovořit o tom, že by se žalovaná dostala do prodlení způsobeného zajištěním finančních prostředků v rámci trestního řízení. Vzhledem k uvedenému soud přistoupil k zamítnutí žaloby ohledně tohoto nároku (výrok II. rozsudku)

17. Co se týká nároku na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu, zde tyto byly požadovány ze strany žalobce příjmení právnická osoba anonymizováno. V řízení bylo prokázáno, že tato společnost nebyla účastníkem trestního řízení. Trestní řád pojmu účastník neužívá a v hlavě druhé hovoří o osobách na řízení zúčastněných, přičemž v § 12 odst. 6 vymezuje pojem strana, jímž se rozumí ten, proti němuž se vede trestní stíhání, zúčastněná osoba a poškozený (v řízení před soudem též státní zástupce a společenský zástupce); stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek. Účastníkem trestního řízení ve smyslu § 7 odst. 1 OdpŠk je především osoba, proti níž se vede trestní řízení (obviněný, obžalovaný, odsouzený), dále zúčastněná osoba a poškozený. Vedle účastníků ve věci samé, je pak za účastníky ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk třeba považovat i další osoby (např. svědky, znalce, tlumočníky a ty, jimž soud při dokazování uložil určitou povinnost), o jejich právech a povinnostech se v určité fázi řízení rozhoduje, anebo osoby, které jsou oprávněny v určité fázi řízení činit návrhy či podávat opravné prostředky (příbuzní obžalovaného, léčebný ústav, výchovné zařízení, zájmové sdružení občanů, apod.). (srov. Simon, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2019, 93, 94 s.). Žalobce c) – právnická osoba anonymizováno. do žádné z těchto kategorií nespadá, nemá tedy ve smylu ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání. Navíc v řízení bylo prokázáno, že tím, kdo udělil anonymizováno jméno příjmení a posléze anonymizováno jméno příjmení plnou moc k obhajobě žalobce a) a žalobkyně b) v trestním řízní byly právě žalobci a) a b) nikoliv žalobce c). Ve vztahu k žalobci c) soud žalobu rovněž zamítl. +

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustavením ; v řízení zcela úspěšné žalované náleží dle ust. náhrada 3 paušálních nákladů za vyjádření ve věci samé, účast při jednání soudu a přípravu k jednání, podle ust. , b) a c) , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, každý ve výši 300 Kč dle ust. téže vyhlášky, celkem tedy 900 Kč. Žalobci jsou povinni uhradit náklady řízení rovným dílem.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.