Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 203/2020-49
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa, země
o zaplacení 10 536 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 490 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 490 Kč od 27. 3. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 690 Kč, částky 2 356 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 860,84 Kč a ve výši 565,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 511,70 Kč a ve výši 1 674,34 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 6 196,40 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a z částky 1 784,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % p.a. z částky 6 196,40 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a z částky 1 784,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 490 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 490 Kč od 27. 3. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 690 Kč, částky 2 356 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 860,84 Kč a ve výši 565,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 511,70 Kč a ve výši 1 674,34 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 6 196,40 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a z částky 1 784,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % p.a. z částky 6 196,40 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a z částky 1 784,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1 Žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2020 požadoval žalobce po žalovaném zaplacení celkové částky 10 536 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 860,84 Kč a ve výši 565,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 511,70 Kč a ve výši 1 674,34 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 196,40 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a z částky 1 784,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % p.a. z částky 6 196,40 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a z částky 1 784,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Svůj návrh na zaplacení částky 8 180 Kč s příslušenstvím odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne 14. 2. 2015 k uzavření smlouvy Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO, tj. právní předchůdce žalobce. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 3. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 9 510 Kč, z toho na jistinu 3 803,60 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 150,50 Kč a na poplatek za životní pojištění 155,90 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17. 5. 2016. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 26. 3. 2016. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 26. 3. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 196,40 Kč ode dne 27. 3. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 Podmínek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 8 180 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 6 196,40 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 849,50 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 134,10 Kč, příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 8 180 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 196,40 Kč a dlužných úhrad ve výši 1 983,60 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 511,70 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 860,84 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 196,40 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 196,40 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobu na zaplacení částky 2 356 Kč s příslušenstvím odůvodnil tím, že mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne 2. 12. 2014 k uzavření smlouvy o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 232 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 244 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 1. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 11 796 Kč, z toho na jistinu 6 215,48 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1 120 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 667,15 Kč a na poplatek za životní pojištění 193,37 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17. 5. 2016. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 12. 1. 2016. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 12. 1. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 1 784,52 Kč ode dne 13. 1. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 2 356 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 1 784,52 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 532,85 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 38,63 Kč, příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 2 356 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 1 784,52 Kč a dlužných úhrad ve výši 571,48 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 1 674,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 565,44 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 784,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 784,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou upomínku žalobci neuhradil.
2 Žalobce dále uvedl, že jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v čl. 7 Podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Podmínek žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost Smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Žalovaný v kartách zákazníka dále uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako skladník ve právnická osoba anonymizováno, jeho měsíční příjem činí 16 000 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a nemá půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, navíc by se žalovaný v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Právní předchůdce žalobce tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Žalobce však z listin, na které odkazoval, předložil pouze zákaznické karty.
3 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 6. 12. 2019.
4 Jako předběžnou otázku soud řešil pravomoc a příslušnost soudu - při řešení otázky pravomoci je třeba aplikovat Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („ Brusel I bis“, dále jen Nařízení“). V článku 17 odst. 1 je obsažen taxativní výčet situací, kdy lze pro účely Nařízení pohlížet na smlouvu jako spotřebitelskou, to znamená, že pokud nelze kontrakt podřadit pod jednu z těchto situací, nejedná se o spotřebitelskou smlouvu a bude třeba určit pravomoc podle jiného ustanovení. Z logiky věci vyplývá, že smlouvu o úvěru lze podřadit pouze pod situaci dle ustanovení článku 17 odst. 1 písm. c) Nařízení. K aplikaci tohoto pravidla se však vyžaduje, aby smlouva byla uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, na jehož území má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Toto pravidlo si dává za cíl chránit výlučně tzv.„ pasivního spotřebitele,“ tedy osobu, která za účelem uzavření smlouvy neopouští území svého domovského státu. V tomto případě však měl žalovaný bydliště na území Slovenska, což jednoznačně vyplývá z úvodních ustanovení smlouvy. Tím, že žalovaný vycestoval do České republiky a zde uzavřel inkriminovanou smlouvu, stal se tzv.„ aktivním spotřebitelem,“ na kterého se článek 17 Nařízení nevztahuje. Pravomoc bude tedy nutno určit podle jiného ustanovení, a to sice podle článku 7 odst. 1 Nařízení, dle kterého může být osoba mající bydliště na území členského státu žalovaná u soudu toho členského státu, ve kterém byl nebo měl být daný závazek splněn. Žalovanému závazek vznikl z titulu smlouvy o úvěru, tedy obsah tohoto závazku lze podřadit pod pojem poskytování služeb. U smluv, jejichž předmětem je poskytnutí služby je pak místem plnění místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytovány. Ze smlouvy i Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba je v otázce místa plnění zřetelná vazba na tzv.„ obchodní místo klienta,“ kterým je pobočka banky, v níž byla smlouva uzavřena. Navíc i judikatura Evropského soudního dvora zastává názor, že při určení místa plnění je směrodatný hlavní závazek, u úvěrové smlouvy poskytnutí úvěru. Z výše uvedeného je patrno, že místem plnění je pobočka banky, v níž byla smlouva uzavřena, tedy místo na území České republiky.
5 Usnesením č.j. 10 C 203/2020 -43 ze dne 18. 2. 2021 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne 6. 5. 2021.
6 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) o. s. ř. ) nevyjádřil a žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
7 Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8 Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
9 Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
10 Podle § 2991 odst. 1 o z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12 Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13 Smlouvou o půjčce číslo ze dne 2. 12. 2014, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 2. 12. 2014 smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit půjčku v 58 pravidelných týdenních splátkách po 244 Kč, první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každou další nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku 14 152 Kč, která je tvořena půjčkou ve výši 8 000 Kč, souhrnným poplatkem ve výši 5 920 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 3 200 Kč a životním pojištěním ve výši 232 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou půjčku řádně nesplácel.
14 Z karty zákazníka ze dne 2. 12. 2014 bylo zjištěno, že bydlení žalovaného je nájemní, pracuje jako skladník na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem 15 000 Kč, nemá nezaopatřené děti, náklady na bydlení činí 4 000 Kč měsíčně, telefon 500 Kč, výdaje na domácnost 2 000 Kč měsíčně a splátky 800 Kč měsíčně. Žalovaný měl předložit občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu. Použitelný příjem byl vypočten na částku 7 700 Kč.
15 Smlouvou o půjčce číslo ze dne 14. 2. 2015, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 14. 2. 2015 smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit půjčku v 58 pravidelných týdenních splátkách po 305 Kč, první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každou další nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku 17 690 Kč, která je tvořena půjčkou ve výši 10 000 Kč, souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč a životním pojištěním ve výši 290 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou půjčku řádně nesplácel.
16 Ze zákaznické karty ze dne 14. 2. 2015 bylo zjištěno, že bydlení žalovaného je nájemní, pracuje jako skladník na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem 16 000 Kč, nemá nezaopatřené děti, náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně, telefon 500 Kč, výdaje na domácnost 3 500 Kč měsíčně a splátky 1 700 Kč měsíčně. Žalovaný měl předložit občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu. Použitelný příjem byl vypočten na částku 7 300 Kč.
17 Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
18 Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu smluv o půjčce. Soud zde pouze uvádí, že mnozí poskytovatelé finančních prostředků označují uzavírané smlouvy jako smlouvy o půjčce, peněžní ústav y, zejm. pak banky tyto smlouvy označují jako smlouvy o úvěru. Zatímco předmětem smlouvy o úvěru může být pouze půjčení peněžních prostředků, předmětem smlouvy o půjčce může být půjčení nejen peněžních prostředků, ale i jakýchkoliv jiných zastupitelných věcí. Úvěr je vždy úročený, půjčka může být jak bezúročná, tak úročená. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou a vzniká již uzavřením, zatímco smlouva o půjčce je reálnou smlouvou a vzniká až přenecháním, resp. odevzdáním půjčené věci vydlužiteli. Čistě z právního hlediska je rozdíl především v tom, že předmětem úvěru jsou výhradně finanční prostředky, zatímco předmětem půjčky – přesněji zápůjčky – může být jakákoliv hmotná věc. Přesto má soud za to, že i v případě smlouvy o půjčce, je nutné aplikovat jako občanský zákoník , tak i zákon o spotřebitelském úvěru za situace, kdy je zřejmé, že právní předchůdce žalobce je předně poskytovatelem finančních prostředků.
19 Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
20 Žalobce předložil pouze zákaznické karty, kde sice odkazuje na listin y, které žalovaný předkládal, ale žádné listin y prokazující, že by právní předchůdce žalobce provedl ověření jakýchkoliv příjmů a výdajů žalovaného, nepředložil. Pouze se omezil na doplnění tvrzení, že právní předchůdce žalobce vyhodnotil aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta, vždy na základě zákaznické karty. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobce, resp. jeho právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23. 7. 2015, sp.zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp.zn. III. ÚS 4129/2018 . Žádné příjmy ani výdaje žalovaného, pokud vůbec byly zjišťovány, zejména pak ověřovány, žalobce soudu nepředložil. Soud tedy uzavřel, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobce vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté ze zápůjčky. Nutno také zdůraznit, že při výpočtu použitelného příjmu (rozdíl mezi příjmy žalovaného a jeho výdaji) bylo vždy počítáno s „ dalšími příjmy“ bez toho, aby bylo blíže specifikováno, o jaké konkrétní příjmy se jednalo a prokázáno, že se jedná o příjmy žalovaného.
21 Žalobce, resp. právní předchůdce žalobce, poskytl žalovanému na základě shora uvedeného částku 8 000 Kč a 10 000 Kč, žalovaný do současné doby dle sdělení žalobce uhradil na půjčku ve výši 8 000 Kč částku 11 796 Kč (rozdíl činí – 3 796 Kč) a na zápůjčku ve výši 10 000 Kč uhradil 9 510 Kč (rozdíl činí 490 Kč), proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci rozdíl ve výši 490 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následující po stanovení poslední splátky zápůjčky (výrok I.).
22 Ve zbývající části s odkazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
23 O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobce byl ve věci úspěšný jen částečně. Předmětem sporu byla částka 10 536 Kč s příslušenstvím, úspěch měl žalobce jen co do částky 490 Kč, tj. jen 4,65 %, proto soud za situace, kdy žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
24 Lhůtu splatnosti soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.