Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 115/2021-17

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 66 727 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 999,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 999,31 Kč od 23. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 16 727,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 66 727 Kč od 22. 3. 2020 do 22. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 727,69 Kč od 23. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 49 999,31 Kč od 23. 6. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 5 594 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 999,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 999,31 Kč od 23. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky 16 727,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 66 727 Kč od 22. 3. 2020 do 22. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 727,69 Kč od 23. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 49 999,31 Kč od 23. 6. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 5 594 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 66 727 Kč s příslušenstvím s odůvodněním že byla dne 18.5.2018 mezi žalovaným a společností právnická osoba, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 49 999,31 Kč se splatností dne 21.3.2020, který žalovaný ve lhůtě splatnosti nesplatil. Úvěruschopnost žalovaného předchůdkyně žalobkyně ověřovala výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji a lustrací ve veřejně dostupných databází. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 na žalobkyni. Přes upomínku žalobkyně žalovaný konečný dluh ve výši 66 727 Kč nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

Ze Smlouvy soud zjistil, že Smlouva byla uzavřena dne 18.5.2018, předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 50 000Kč s úrokovou sazbou ve výši 8,5 % měsíčně.

Z platební informace předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 49 999,31 Kč se splatností dne 21.3.2020.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ve výši 66 585,39 Kč na žalobkyni.

Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 8. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě částky 66 585,39 Kč.

Z předžalobní výzvy ze dne 3. 8. 2020 a podacího archu České pošty ze dne 3.8.2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 81 395,39 Kč.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Před uzavřením Smlouvy předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřila úvěruschopnost žalovaného úvěr splatit. Dne 18. 5. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 50 000Kč s úrokovou sazbou ve výši 8,5 % měsíčně. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 49 999,31 Kč se splatností dne 21.3.2020. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 3.8.2020. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 81 395,39 Kč výzvou ze dne 3.8.2020.

6. Dle , , ve znění účinném do 30.6.2018, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 580 odst.1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3.1.2019, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit, dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná dle § 580 odst.1 o.z. ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

17. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

18. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž musí věřitel vynaložit potřebnou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, která předpokládá, že věřitel je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak nedošlo ke splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

19. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 49 999,31 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 49 999,31 Kč (výrok I.) a co do částky ve výši 16 727,69 Kč (výrok II.) představující náhradu účelně vynaložených nákladů, poplatek za výběr a úroky za období čerpání žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.

21. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu o.z. považuje den 23. 6. 2021, když žaloba byla žalovanému doručena dne 21. 6. 2021. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 23. 6. 2021, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu o.z. právo požadovat po žalovaném úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

22. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 49 999,31 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. vyhověl a ve zbývající části pro neunesení důkazního břemene soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

23. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). Protože měla žalobkyně úspěch ve výši 66 % celkového nároku (žalobě vyhověno co do zaplacení částky 49 999,31 Kč a úroku dle výroku I. rozsudku kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tj. co do zaplacení částky 51 344,15 Kč) a neúspěch ve výši 34 % celkového nároku (žaloba zamítnuta co do zaplacení částky 16 727,69 Kč a úroku dle výroku II. rozsudku kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tj. co do zaplacení částky 25 931,16 Kč) a splnila podmínku dle (zaslání předžalobní výzvy k plnění), přiznal jí soud podle 32 % (66% 34% 32%) z celkové výše nákladů řízení 17 480,40 Kč, tj. částku 5 594 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 17 480,40 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 670 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 11 340 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 3 780 Kč dle bodu 5., ,d) , (dále jen,,vyhláška“), tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč dle ,3 vyhlášky včetně 21 % DPH z částky 12 240 Kč ve výši 2 570,40 Kč podle Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z

24. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.