Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 161/2021-17

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 6 461,78 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 220,37 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 3 220,37 Kč ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobce požadoval částku ve výši 3 241,41 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 3 241,41 Kč ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 220,37 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 3 220,37 Kč ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobce požadoval částku ve výši 3 241,41 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 3 241,41 Kč ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalované zaplacení částky 6 461,78 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které žalovaná obdržela bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 3 200 Kč. Za poskytnutí úvěru se zavázala uhradit poplatek ve výši 3 261,78 Kč. Splatnost úvěru včetně poplatku za jeho poskytnutí byla stanovena na den datum. Do sjednaného data splatnosti však žalovaná neuhradila na svůj závazek ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobce. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, přestože jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobce již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřil souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala a jejé souhlas s tímto postupem se tak dle předpokládá. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí:

5. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel za pomocí prostředků komunikace na dálku s žalovanou smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 200 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 3 261,78 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 40 % ročně. Jistina byla na bankovní účet žalované, který uvedla ve smlouvě o úvěru, zaslána dne datum. Splatnost úvěru byla stanovena na den datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva k plnění. V řízení naopak nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila.

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. žalovaného a právní předchůdce žalobce) jako smlouvu o úvěru podle ust. , („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § číslo odst. 1, 2 a o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

9. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 261,78 Kč, pak soud považuje tuto částku za skrytý úrok. Soud má za to, že žalobce na takový úrok právo nemá, neboť v posuzovaném případě činí úrok za 28 dnů částku 3 261,78 Kč, což znamená přeš 1300% ročně, přičemž takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne datum rozhodnutí anonymizováno spisová značka dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období měsíce května 2019 činila 8,30 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného anonymizována tři slova (příjmení). V posuzované věci sjednané úroky tedy více než 156krát přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrované zaplatit úrok ve výši stanovené dle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila v měsíci květnu 2019, jak již bylo výše uvedeno, 8,30 % ročně, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 28 dnů od poskytnutí úvěru, tj. v posuzovaném případě do datum, činí úrok za období od datum do datum částku ve výši 20,37 Kč, kterou soud žalobci přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši 3 241,41 Kč, o kterou výše požadovaného úroku (poplatku) převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.

11. S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2395 o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 3 200 Kč jako nesplacenou jistinu a dále kapitalizovaný úrok ve výši 20,37 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení z přiznané částky ode dne datum (tj. ode dne následujícího po splatnosti úvěru) do zaplacení o.z. ve výši podle Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle podle míry úspěchu účastníků ve věci za situace, kdy úspěšnost účastníků v řízení byla takřka stejná.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.