Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
24 C 170/2021-27
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu s 9 % zákonným úrokem z prodlení z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádní z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s 9 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádní z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku ve výši částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši částka v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši částka představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování zápůjčky, její flexibilní splácení a doručení ve výši částka a nákladů na administrativní činnost a komfortní splácení ve výši částka. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum v částce částka. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, resp. na dlužné částce neuhradila ničeho. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo dne datum právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku částka a na dlužném poplatku částku částka. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně plněna, požadoval taktéž žalobce úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná informována.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a tento s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v podaném návrhu. Žalovaná se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě doručené jí do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. )
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba anonymizováno a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka částka, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši částka představující úrok ve výši částka, odměnu za zpracování zápůjčky, její flexibilní splácení a doručení ve výši částka a náklady na administrativní činnost a komfortní splácení ve výši částka, celkem se tak zavázala uhradit částku ve výši částka, a to ve formě 60 týdenních splátek po částka, kdy poslední splátka činila částku částka. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla v případě sjednání úhrady formou 60 týdenních splátek sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně a stanovena RPSN ve výši 234,69 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována oznámením datovaným dne datum, když toto mu bylo doručeno na základě dodejky o podání ze dne datum. Z tvrzení žalobce má soud za prokázané, že žalovaná v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou nic neuhradila, bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak.
5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o zápůjčce za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši částka uhradit dále částku částka, označenou jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na tři části (úrok, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za administrativní činnost a komfortní splácení), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobce je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku se žalovanou smlouvu uzavřel. Poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobce. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Kdy zde nutno říci, že toto je také patrné z té skutečnosti, že ač žalovaná neuhradila žádnou ze splátek, je žalobcem poplatek za doprovodné služby požadován v celé výši, tedy i za inkaso splátek, které vůbec neproběhlo a právní předchůdce žalobkyně, tak s těmito neměl vůbec žádné náklady. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje 87,5 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2018 činila cca 12 % ročně (v daném případě přímo ve smlouvě je určena RPSN 234,69 %). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017 ).
6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobce právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku , když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku částka. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná před postoupením pohledávky žalobci uhradila částku částka (tvrzení žalobkyně). Ze shora uvedených důvodů jí tak soud uložil, aby bezdůvodné obohacení ve výši částka (anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova) uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listin listina byla podána k poštovní přepravě dne datum. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalované dne datum a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinila, dostala se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.
7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (zde nutno úspěch odvíjet od jistiny v součtu s kapitalizovaným příslušenstvím k datu vyhlášení rozsudku). Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalované nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.