Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 172/2021-32
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu s 9 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení a spolu s 8,5 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s 9 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení a spolu s 8,5 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku v celkové výši částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku částka představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však splátky řádně nehradil a na svůj dluh neuhradil ničeho. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo dne datum právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku částka a na dlužném poplatku částku částka. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně plněna, požadoval taktéž žalobce úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny. Mezi týmiž subjekty jako výše došlo dne datum k uzavření další smlouvy o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky opětovně ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku částka představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši ve výši částka a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátka jím byla uhrazena dne datum. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo dne datum právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku částka a na dlužném poplatku částku částka. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně plněna, požadoval taktéž žalobce úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byly obě pohledávky postoupeny žalobci, o čemž byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Po tomto datu nebylo na pohledávky uhrazeno již ničeho. Do té doby na první z nich žádná částka a na druhou pak částka.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdce žalobce společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka částka, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázal uhradit poplatek ve výši částka představující úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši částka, celkem se tak zavázal uhradit částku ve výši částka, a to ve formě 60 týdenních splátek po částka. Mezi stejnými subjekty byla uzavřena dne datum další smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka částka, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázal uhradit poplatek ve výši částka, představující úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši částka, celkem se tak zavázal uhradit částku částka, a to ve formě 60 týdenních splátek po částka. Nedílnou součástí obou smluv byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. ulice procentní sazba nákladů byla dle prvé smlouvy stanovena na 236,25% a dle druhé na stejnou procentní sazbu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení o postoupení pohledávky ze stejného dne soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný informován. Z dodejky české pošty bylo prokázáno, že dne datum bylo oznámení zasláno s tím, že žalovaný byl vyzýván k plnění nejpozději do deseti dnů od doručení. Z tvrzení žalobce má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutými úvěry uhradil žalobci celkem částku částka, a to na druhou ze smluv. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal úhradu vyšší, ale nestalo se tak.
5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na shora uvedené smlouvy o úvěru z níže uvedených důvodů lze pohlížet jako na neplatně uzavřené. Závěr o neplatnosti těchto smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši částka uhradit dále částku částka, označenou jako poplatek. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvách rozdělen na tři části, a to na úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobce je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobce nikdy s žalovaným popsané smlouvy neuzavřel. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši částka nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřené v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 87,7 % v případě obou smluv a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy, neboť při přepočtu na roční úrok je již v samotných smlouvách stanovena RPSN ve výši 236,25 %. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v inkriminovaném období činila cca 12 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro kterou by bylo možné takto přemrštěně vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně uvádí, že v tomto případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o formulářovou smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv její změnu ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017 .
6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobce právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku , když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku částka (částka a částka). Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný před postoupením pohledávky uhradil částku částka na druhou ze shora jmenovaných zápůjček. Z výše uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši částka uhradil (částka – částka + částka). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listin listina byla podána k poštovní přepravě dne datum. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne datum a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinil, dostal se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobcem pak neodporuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a jeho § 2 , a tak jí soud přiznal v jím uvedené výši u každé z částek. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).
7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků toto právo nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.