Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 177/2020-102

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura příjmení v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

IČO, sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2

o náhradu nemajetkové újmy ve výši částka s příslušenstvím a příslušenství z částky částka

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení od datum do datum z částky částka, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím a příslušenství z částky částka, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] z částky [částka], do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím a příslušenství z částky [částka], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka, jakožto náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu a částky ve výši částka, jakožto nemajetkové újmy, to vše v souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobkyně. Tato uvedla, že dne datum bylo Policií České republiky zahájeno její trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 zákona. Po podání obžaloby byla žalobkyně rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne datum obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěna, neboť označený skutek nebyl trestným činem. Žalobkyně si v souvislosti s trestným stíháním zvolila právního zástupce, jemuž na nákladech obhajoby uhradila částku ve výši částka za vykonané úkony právní služby, které žalobkyně podrobně specifikovala ve své žalobě. Žalobkyně v důsledku trestního stíhání byla v psychickém tlaku, kdy v tomto období zároveň prošla těhotenstvím a stres tak pro ni byl hůře zvladatelný. Trestní stíhání mělo negativní vliv na její integritu a došlo k narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobkyně dne datum předběžně uplatnila nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši částka, která jí měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. . Po projednání žádosti žalovaný konstatoval, že v řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a žalobkyni poskytl odškodnění ve výši částka spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu. Toto pak žalobkyni sdělil stanoviskem ze dne datum. Také žalovaný nesporoval průběh trestního řízení, tedy, že proti žalobkyni bylo usnesením Policie České republiky ze dne datum zahájeno trestní stíhání pro přečin podvodu podle , 3 . Po podání obžaloby k Okresnímu soudu v Děčíně byla žalobkyně po proběhnuvších hlavních líčeních rozsudkem ze dne datum zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Pokud se jednalo o vynaložené náklady na obhajobu, žalovaný hradil 10 úkonů právní služby á částka, dva půl úkony po částka a 12 režijních paušálů po částka a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jako opodstatněný neshledal úkon ze dne datum – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kde tento úkon hradil pouze v rozsahu jedné poloviny. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, žalovaný uvedl, že kromě tvrzení, že žalobkyně byla v době trestního stíhání těhotná, nebyly uvedeny žádné konkrétní skutečnosti či doklady prokazující nemajetkovou újmu.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podáním ze dne datum vzala svou žalobu co do částky částka, odpovídající nákladům právního zastoupení, zpět, bylo řízení stran této částky usnesením ze dne 16.4.2021, č. j. -95 zastaveno. Předmětem řízení tak zůstal nárok na nemajetkovou újmu ve výši částka s příslušenstvím a nárok na příslušenství z částky částka.

4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobkyně se předběžně se svým nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši částka, která jí měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , dne 9.4.2020 předběžně obrátila na žalovaného. Žalovaný po projednání nároku dospěl k závěru, že v řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a žalobkyni na náhradě škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu poskytl částku ve výši částka. Dále žalovaný nesporoval, že proti žalobkyni bylo Policí České republiky usnesením ze dne datum zahájeno trestní stíhání pro spáchání přečinu podvodu podle , 3 . Proti usnesení byla podána žalobkyní stížnost, která byla zamítnuta. Následně byla k Okresnímu soudu v Děčíně podána obžaloba, kdy tento dne datum vydal trestní příkaz, proti kterému podala žalobkyně odpor. Po proběhnuvších hlavních líčení Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne datum zprostil žalobkyni obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Právní moci rozsudek nabyl téhož dne. Protože tato skutková tvrzení byla mezi účastníky řízení shodná, vzal je soud za svá skutková zjištění podle ust.

5. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně se k jednání nařízenému na den datum nedostavil, když toliko soud telefonicky sdělil, že z důvodu kolize jednání u Okresního soudu v Děčíně se dostavit nemůže, jednal soud v jeho nepřítomnosti podle

6. K nároku na nemajetkovou újmu provedl soud dokazování lékařskou zprávou ze dne datum, ze dne datum a propouštěcí zprávou ze dne datum. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně dne datum byla přijata k ošetření do nemocnice obec na gynekologické oddělení z důvodu psychické alterace, při graviditě (26 týdnů + 5 dní). Následující den byla žalobkyně propuštěna domů, cítila se dobře, neměla obtíže.

7. Podle ust. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady číslo Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

8. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že soudní judikaturou navazující na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.2.1990, sp. zn. byl pomocí extenzivního výkladu zákona konstituován v souvislosti se zahájením (vedením) trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, nejen nárok na náhradu škody (majetkové újmy), ale i odškodnění újem nemajetkové povahy vztahující se jak k tzv. nezákonnému trestnímu stíhání, tak i k omezení osobních svobod v jeho rámci. Stejně tak není mezi účastníky sporu o tom, že zproštění obžaloby podle § 226 písm. b) tr.ř. je právě jedním z těchto rozhodnutí, jež ruší účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jimiž bylo trestní stíhání zahájeno ve smyslu odškodňovacího zákona a pouze pro jeho účely„ nezákonnými“, čímž zakládá nejen nárok na náhradu škody, ale jakž již bylo zmíněno i odškodnění nemajetkové újmy ve smyslu ust. , 2 a násl. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si zahájení trestního stíhání či vazbu zavinil sám, ten kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno, jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován. Existence jakýchkoliv shora uvedených skutečností vylučujících odpovědnostní titul, nebyla dána, a žalovaný ji ani ve své obraně nepoužil. Odpovědnostní titul představovaný nezákonným (nedůvodným) trestním stíháním je tedy v posuzované věci nepochybně dán.

9. U existence odpovědnostního předpokladu představované vznikem nemajetkové, morální újmy v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání, je pak situace složitější, neboť zatímco v případě nepřiměřené délky řízení (a dále uvedené platí i v případě vazby) se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (srov. např. rozhodnutí Nejvyššímu soudu ze dne 15.3.2012, sp. zn. či ze dne 3.7.2012, sp. zn. ). V poměrech věci vychází soud z toho, že vznik imateriální újmy (jakkoliv je trestní stíhání spojeno vždy s jistým individuálním„ diskomfortem“ trestně stíhaných osob, viz k tomu např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ) není na místě presumovat, ale prokazovat, stejně tak intenzitu (případné) újmy, odůvodňující peněžité odškodnění. V této souvislosti soud doplňuje, že je to žalobkyně, kterou jakožto pána sporu, tíží povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Vzhledem k tomu, že důkazy v podobě lékařských zpráv, které žalobkyně ke svým tvrzením soud doložila a ze kterých soud„ toliko“ zjistil, že žalobkyně dne datum pociťovala psychické potíže, se kterými z důvodu své gravidity byla do druhého dne hospitalizována, nijak nevyplývá, že se toto stalo v souvislosti s vedeným trestním stíháním proti její osobě a nemůže tak jít o skutečnost prokázanou. Jelikož právní zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání na den datum nedostavil a ani nepožádal soud o odročení tohoto jednání, nemohl dát soud jeho prostřednictvím žalobkyni poučení podle ustanovení , 3 , které se uděluje zásadně při ústním jednání, když tvrzení žalobkyně ohledně nemajetkové újmy a rovněž i důkazy shledal soud jako nedostatečné, protože žalobní tvrzení byla toliko v obecné formě, jež vyjadřovala zásah žalobkyně do profesní, soukromé a rodinné oblasti, aniž by byla řádným způsobem konkretizována. Obdobně tak důkazy, které byly v rámci řízení provedeny, nijak neprokazují příčinnou souvislost mezi psychickým stavem žalobkyně a trestním stíháním. Jelikož se žalobkyně sama osobě vzdala možnosti řádně reagovat na výzvu soudu – tj. doplněním skutkových tvrzení a označením důkazů, musí soud konstatovat, že v případě jí nárokované nemajetkové újmy, neunesla jak břemeno tvrzení (stran konkrétních zásahů do osobnostních sfér jejího života), tak břemeno důkazní (prokázání zásahu do osobnostních sfér jejího života v důsledku trestního stíhání) a soudu proto nezbylo, než žalobu zamítnout výrokem II. rozsudku.

10. Soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky částka v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona, neboť podle tohoto zákonného ustanovení přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je povinen ji nahradit do 6 měsíců od uplatnění nároku. Vzhledem k tomu, že žalovaný mimosoudně za důvodnou uznal částku ve výši částka, byl povinen tuto částku žalobkyni uhradit do 6 měsíců od uplatnění nároku ze dne datum. Jelikož tak učinil až dne datum, dostal se za dobu od datum do datum do prodlení. Ohledně částky částka, stran které vzala žalobkyně žalobu také zpět, žalobkyni příslušenství nepřísluší.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož předmětem řízení byly dva nároky (nárok na nemajetkovou újmu a nárok na náhradu škody) a žalobkyně byla stran nároku na náhradu škody plně úspěšná resp. neúspěšná v nepatrné části a stran nároku na nemajetkovou újmu, byla neúspěšná, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.