Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 30/2021-83
Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 102 147,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 510 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 84 637,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 757,15 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 35 242 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 510 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 84 637,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 757,15 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 35 242 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 102 147,55 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 21. 8. 2020 uzavřela elektronickou formou se žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr a sjednané úroky ve výši 25 562 Kč zaplatit žalobkyni v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla stanovena na 23 % ročně. Dále si strany sjednaly nepovinné doplňkové služby, a to doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službu„ PODPORA“, jejichž podmínky jsou upraveny samostatnými smlouvami. Jak doplňková inkasní služba, tak doplňková služba„ PODPORA“ jsou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný uhradil pouze pět splátek v celkové výši 6 490 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 2. 2021 ve výši 1 298 Kč, do níž je zahrnuta splátka úvěru ve výši 772 Kč, splátka za výkon inkasní služby ve výši 123 Kč a splátka za výkon doplňkové služby PODPORA ve výši 403 Kč, které jsou splatné společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovaný byl první upomínkou ze dne 20. 2. 2021 vyzván k úhradě dlužné splátky a sankce za zaslání první upomínky ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný požadované neuhradil, byl druhou písemnou upomínkou ze dne 5. 3. 2021 vyzván k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání druhé upomínky ve výši 500 Kč a byl upozorněn na možné zesplatnění úvěru a uplatnění smluvní pokuty. Žalovaný na upomínky nereagoval, a proto žalobkyně zesplatnila jak úvěr, tak doplňkové služby a vyzvala žalovaného k úhradě částky 102 305,68 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 28 978,10 Kč, úroků ve výši 22 725,35 Kč, platby za inkasní službu ve výši 8 241 Kč, platby za doplňkovou službu PODPORA ve výši 27 001 Kč, nákladů za upomínání ve výši 800 Kč, smluvní pokuty za prodlení úvěru ve výši 66,43 Kč, smluvních úroků za prodlení inkasní služby ve výši 4,67 Kč a smluvní pokuty ve výši 14 489,05 Kč. Zesplatňovací dopis byl žalovanému odeslán dne 21. 3. 2021 a k tomuto dni došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 102 147,55 Kč, když zohlednila platby žalovaného ve výši 86,95 Kč a nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru ve výši 66,43 Kč a smluvní úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby ve výši 4,67 Kč.
2. Podáním ze dne 14. 7. 2021 doručeným soudu téhož dne žalobkyně doplnila, že identita žalovaného při uzavření smluv byla ověřena tzv. verifikační platbou z bankovního účtu žalovaného. Dále uvedla, že z poskytnutého úvěru ve výši 30 000 Kč byla žalovanému na jeho účet vyplacena pouze částka 24 000 Kč, když částka 6 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně vynaložené na vyřizování úvěru. Žalobkyně rovněž popsala postup při posouzení úvěruschopnosti žalovaného (vyžádání kopie občanského průkazu, dokladu o příjmech a výpisu z bankovního účtu, pořízení výstupu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí a výpisu z databáze neplatných dokladů). Žalobkyně vycházela z měsíčního příjmu žalovaného 50 724 Kč, který zjistila z dokladu o příjmech předložených žalovaným, a z měsíčních výdajů žalovaného 9 800 Kč, když částku 3 000 Kč žalovaný uvedl jako náklady na bydlení a částku 6 800 Kč stanovila žalobkyně na základě doporučení ČNB.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 12. 10. 2021 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “). Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
4. Soud provedl listinné důkazy, z nichž zjistil níže uvedené skutečnosti.
5. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo včetně všech jejích příloh, žádosti o zřízení inkasní služby, žádosti o doplňkové služby PODPORA a instrukcí k uzavření smlouvy ze dne 21. 8. 2020 vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč (bod 4.2 smlouvy), jehož podmínky čerpání byly upraveny bodem 4.3 smlouvy tak, že částka 24 000 Kč bude vyplacena na účet žalovaného a zbývající částka 6 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně dle bodu 4.8 smlouvy. Úvěr byl sjednán na bodu určitou v trvání 72 měsíců (bod 4.4 smlouvy), úroková sazba byla sjednána bodem 4.5 smlouvy ve výši 23 % ročně, přičemž celkový úrok tak za celou dobu trvání smlouvy činí 25 562 Kč (bod 4.9 smlouvy). Roční procentní sazba nákladů na úvěr pak činí podle bodu 4.6 smlouvy 38,73 % ročně (nezapočítávají se do ní náklady na doplňkové nepovinné služby poskytované žalovanému v souvislosti s úvěrem). Výše měsíční splátky úvěru byla dohodnuta ve výši 772 Kč se splatností k 15. dni v měsíci (bod 5.1 smlouvy). Podle bodu 5.3 písm. a. – c. smlouvy vzniká žalobkyni v případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky nárok na zaplacení veškerých nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného, nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši a dále právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Bod 5.5 smlouvy upravuje postup při zesplatnění veškerých nároků ze smlouvy, ke kterému může žalobkyně přistoupit po marném zaslání dvou upomínek žalovanému. Zaslání upomínek přitom je zpoplatněno dle bodu 5.4 smlouvy částkami 300 Kč (první upomínka) a 500 Kč (druhá upomínka). Článkem VII. smlouvy smluvní strany sjednaly dále doplňkové služby poskytované v souvislosti s úvěrem žalovanému, a to konkrétně inkasní službu a službu„ PODPORA“, jejichž podmínky jsou upraveny v samostatných smlouvách. Smlouva o inkasní službě pak tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru (bod 3.2 smlouvy o inkasní službě), přičemž jejím předmětem je zřízení inkasní formy placení úvěru z účtu žalovaného za odměnu náležící žalobkyni ve výši 8 856 Kč celkem za dobu trvání smlouvy (t. j. 123 Kč měsíčně, bod 2.3 přílohy č. 4). Podle bodu 2.10 smlouvy o inkasní službě je žalovaný povinen v případě zesplatnění úvěru zaplatit zbývající část sjednané ceny služby z titulu způsobené škody, vedle toho vzniká žalobkyni podle bodu 2.11 smlouvy o inkasní službě i nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru, přičemž jejím předmětem je umožnění žalovanému požádat žalobkyni o odložení až tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc, či přerušit splácení úvěru až na dobu devíti měsíců ve stanovených případech, a to za odměnu náležící žalobkyni ve výši 29 016 Kč celkem za dobu trvání smlouvy (t. j. 403 Kč měsíčně, bod 2.2, 2.3 přílohy č. 6). Podle bodu 2.13 Smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA je žalovaný povinen v případě zesplatnění úvěru zaplatit zbývající část sjednané ceny z titulu způsobené škody, vedle toho vzniká žalobkyni podle bodu 2.15 přílohy č. 6 smlouvy o úvěru i nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.
6. Podle detailu pohybu na účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 21. 8. 2020 a na účtu žalobkyně č. bankovní účet ze dne 21. 8. 2020 žalovaný v souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru číslo realizoval verifikační platbu ve výši 10 Kč.
7. Z listin y označené jako„ Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce“ ze dne 21. 8. 2020 soud zjistil, že žalobkyně adresovala žalovanému potvrzení ohledně vyplacení úvěru v celkové výši 30 000 Kč, podle něhož částka 6 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně jako poskytovatele úvěru podle bodu 4.8 smlouvy o úvěru a částka 24 000 Kč bude vyplacena na účet žalovaného. Žalovaný byl současně poučen o výši a splatnosti jednotlivých měsíčních splátek úvěru.
8. Realizace platby ve výši 24 000 Kč ve prospěch žalovaného ve smyslu výše uvedeném byla soudem zjištěna z detailu pohybu na účtu žalobkyně č. bankovní účet ze dne 21. 8. 2020.
9. Z upomínek č. 1 a č. 2 ze dne 20. 2. 2021 a ze dne 5. 3. 2021 vyplývá, že žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzván k úhradě splátky úvěru splatné dne 15. 2. 2021 včetně nákladů za upomínky, ve druhém případě byl současně upozorněn na možnost zesplatnění úvěru ze strany žalobkyně. Upomínky byly žalovanému dle podacích lístků zaslány dne 20. 2. 2021, resp. 5. 3. 2021.
10. Z listin označených jako„ Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení“ ze dne 21. 3. 2021 a„ Zesplatnění úvěru – možnosti alternativního řešení“ ze dne 21. 3. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně oznámil žalovanému zesplatnění veškerých nároků žalobkyně dle smlouvy o úvěru číslo přičemž současně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 102 305,68 Kč a dále nákladů právního zastoupení ve výši 13 358,40 Kč do 3. 5. 2021. Podle podacího lístku bylo oznámení o zesplatnění úvěru zasláno žalovanému dne 22. 3. 2021.
11. Dle znaleckého posudku č. 24/01-2018 vypracovaného znalcem příjmení jméno příjmení úroková sazba i sazba RPSN, tak jak ji nabízí a používá žalobkyně, odpovídá situaci na trhu u spotřebitelských úvěrů.
12. Soud měl dále k dispozici listin y předložené žalobkyní v souvislosti s ověřováním úvěruschopnosti žalovaného, a to konkrétně výpis z Centrální evidence exekucí, výpis z nebankovního registru, výstup z insolvenčního rejstříku, fotokopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného, lustraci neplatných dokladů, výpis ze Živnostenského rejstříku žalovaného, daňové přiznání žalovaného za zdaňovací období 2019 a výpisy z účtu žalovaného za 3 měsíce. Z těchto listin vyplývá, že v rozhodné době uzavření smlouvy o úvěru žalovaný neměl záznam v evidenci probíhajících exekučních řízení, ani v nebankovním registru, nebylo proti němu vedeno insolvenční řízení a žalobkyně měla k dispozici kopii platných dokladů totožnosti žalovaného. Dle výpisu z Živnostenského rejstříku byl žalovaný od 16. 1. 2019 oprávněn podnikat v oboru zámečnictví, nástrojářství.
13. Z dotazníku k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, který tvoří přílohu č. 5 smlouvy o úvěru číslo vyplývá, že žalovaný byl k datu uzavření smlouvy svobodný a bezdětný, nevlastnil žádné nemovité věci, od 16. 1. 2019 podnikal, jeho měsíční příjem činil 50 724 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč a náklady na spotřebitele 6 800 Kč. Částka 6 800 Kč byla stanovena žalobkyní a vychází z doporučení ČNB k problematice paušálního vyčíslení životních nákladů spotřebitele. Na základě těchto dat žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako úvěrovatelného.
14. Z přiznání žalovaného k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2019 soud zjistil roční příjmy žalovaného 608 690 Kč a roční výdaje žalovaného 486 952 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy čistý roční příjem představuje částku 121 738 Kč.
15. Z výpisů z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 8. 5. 2020 do 10. 8. 2020 se podává počáteční stav ve výši 3 050,56 Kč a konečný stav 381,25 Kč. Z výpisů z července a srpna 2020 rovněž vyplývá, že více peněz bylo z účtu odepsáno než připsáno.
16. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 8. 2020 elektronickou formou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy částka 24 000 Kč z uvedeného úvěru byla žalovanému dne 21. 8. 2020 poukázána na jeho bankovní účet. Smluvní strany sjednaly dále doplňkové služby poskytované v souvislosti s úvěrem žalovanému, a to konkrétně inkasní službu a službu„ PODPORA“ upravené v samostatných smlouvách, které jsou však nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu s úrokem ve výši 23 % ročně a doplňkové služby v 72 měsíčních splátkách po 1 298 Kč měsíčně, avšak úvěr nesplácel řádně a včas, když uhradil pouze prvních pět splátek v celkové výši 6 490 Kč. Žalobkyně pro neuhrazení splátky splatné dne 15. 2. 2021 úvěr ke dni 21. 3. 2021 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 3. 5. 2021.
17. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 21. 8. 2020 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
20. Z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance vyplývá povinnost soudu zabývat se z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda poskytovatel úvěru posoudil náležitě, tedy na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, povinnost soudu dovodit z tohoto porušení z úřední povinnosti následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy.
21. Žalobkyně v daném případě tvrdí, že byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když vycházela z celkových měsíčních příjmů žalovaného ve výši 50 724 Kč, které vyplývají z dokladů o příjmech předložených žalovaným, a z celkových měsíčních výdajů žalovaného ve výši 9 800 Kč, když tato částka zahrnuje náklady na bydlení uvedené žalovaným ve výši 3 000 Kč a částku 6 800 Kč stanovenou žalobkyní na základě doporučení ČNB k problematice paušálního vyčíslení životních nákladů spotřebitele. Jako doklad o příjmech, z něhož žalobkyně vycházela při stanovení výše měsíčních příjmů žalovaného, žalobkyně předložila soudu daňové přiznání žalovaného za rok 2019. Z doloženého daňového přiznání vyplývá výše ročních příjmů žalovaného za uvedené zdaňovací období 608 690 Kč. Měsíční příjmy pak skutečně činily částku 50 724 Kč (608 690: 12), k níž dospěla žalobkyně. Z daňového přiznání však vyplývají i roční výdaje žalovaného ve výši 486 952 Kč, které žalobkyně zcela při výpočtu výše příjmu žalovaného opomněla zahrnout. Po odečtení výdajů od příjmů soud dospěl k částce 121 738 Kč, což po rozpočtení na celé období činí měsíční příjem ve výši pouze 10 145 Kč. Po odečtení měsíčních výdajů ve výši 9 800 Kč (6 800 Kč + 3 000 Kč), zbývala žalovanému měsíčně částka 345 Kč, z čehož nutně vyplývá, že nebyl schopen uhradit měsíční splátku ve výši 1 298 Kč. I kdyby žalobkyně vycházela z měsíčních příjmů 50 724 Kč, musela by započítat mezi výdaje i výdaje uvedené v daňovém přiznání ve výši 40 579 Kč (486 952: 12). Celkové výdaje by tak činily částku 50 379 Kč (40 579 + 9 800). Rozdíl mezi příjmy a výdaji opět činí částku 345 Kč, která žalovanému na úhradu splátky ve výši 1 298 Kč nestačila. Řádné posouzení úvěruschopnosti zahrnuje nejen zjištění příjmů, ale i zjištění výdajů. Pokud by žalobkyně namítala, že výdaje uvedené v daňovém přiznání neprokazují skutečné výdaje, měla v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjišťovat skutečné výdaje žalovaného. Za situace, kdy žalobkyně měla k dispozici uvedené daňové přiznání, z něhož vyplývají měsíční výdaje žalovaného z podnikání 40 579 Kč, a tři výpisy z jeho účtu, když ze dvou z nich vyplývá, že více bylo z účtu odepsáno než připsáno, nemohla se žalobkyně spokojit se stanovením výše výdajů paušální částkou doporučenou ČNB, ale měla zjišťovat skutečné výdaje žalovaného.
22. Soud proto uzavřel, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když nezohlednila jeho výdaje, čímž jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a tomuto jednání nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (33 Cdo 2178/2018 ). S ohledem na výše uvedené soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o. z., neboť žalobkyně jako věřitel neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného jako žadatele o úvěr a jednala tak zjevně v rozporu s dobrými mravy, k čemuž soud přihlédl i bez návrhu.
23. Jelikož žalobkyně prokázala, že poukázala žalovanému částku 24 000 Kč a současně bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil celkem pouze 6 490 Kč, došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného ve výši 17 510 Kč. Soud proto uložil žalovanému podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 510 Kč, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Jelikož žalobkyně v prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 21. 3. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 3. 5. 2021, dostal se žalovaný do prodlení s její úhradou dne 4. 5. 2021, od kterého byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř. , když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení (výrok I.).
24. S ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru, a tím i smluv o inkasní službě a o zřízení doplňkové služby PODPORA, jež jsou vůči smlouvě o úvěru ve vztahu akcesorické povahy, nevznikl žalovanému závazek zaplatit žalobkyni úvěr, ani úrok, ani odměny za doplňkové služby, ani smluvní pokuty, a proto soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku včetně příslušenství zamítl (výrok II.).
25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch v rozsahu 17,1 % a žalovaný v rozsahu 82,9 %. Soud po odečtení neúspěchu žalovaného od jeho úspěchu stanovil, že žalovanému by příslušelo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 65,8 %. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, neboť se jej aktivně neúčastnil. Proto soud rozhodl, že žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
26. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně se k ústnímu jednání soudu nedostavila a omluvila se, čímž znemožnila soudu, aby jí bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř. , které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009 ). Soud přesto nad rámec své poučovací povinnosti žalobkyni opakovaně vyzval k doplnění skutkových tvrzení a k označení a předložení důkazů ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , a to usnesením ze dne 2. 7. 2021, č. j. číslo jednací, a přípisem ze dne 8. 9. 2021.
27. Závěrem soud konstatuje, že provedené, avšak v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněná jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.