Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 273/2021-42

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 28 316 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 178 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 178 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 138 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 211,02 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 939,59 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 21 491,29 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 21 491,29 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 313,29 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 178 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 178 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 138 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 211,02 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 939,59 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 21 491,29 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 21 491,29 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 313,29 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 3 500 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 638 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 761 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 15 822 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 5 211,02 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 1 939,59 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s  ; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě společnost právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 3 500 Kč, s poplatkem ve výši 5 000 Kč, s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a s pojištěním anonymizována dvě slova ve výši 638 Kč (celkem tedy částku 44 138 Kč) splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 761 Kč, přičemž první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti peněžní prostředky (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo). Žalovaný zaplatil podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 15 822 Kč.

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové ě nazvané karta zákazníka vyplněno, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, jeho zaměstnavatelem je anonymizováno obec, pobírá mzdu ve výši 12 545 Kč a státní podporu ve výši 2 986 Kč (údaj je nečitelný). ulice výdaje žalovaného činí 6 700 Kč, z čehož 3 000 Kč tvoří výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) a 3 700 Kč osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava oblečení). Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady vyžádanými od žalovaného, zejména výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou, přičemž poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. V kartě zákazníka v části nazvané dokumenty k ověření finanční situace žadatele jsou uvedeny výplatní pásky a pracovní smlouva. Žádné relevantní y (vyjma karty zákazníka) však označeny a předloženy nebyly.

5. právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku).

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo postoupila společnost právnická osoba žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

9. Ačkoliv na předložené smlouvě o spotřebitelském úvěru je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva o úvěru je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalovaného v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že pobírá mzdu ve výši 12 545 Kč měsíčně, státní podporu ve výši 2 986 Kč měsíčně, bydlí v nájmu a jeho výdaje činí 6 700 Kč, z čehož částka 3 000 Kč představuje náklady na bydlení (a to nájem i energie) a částka 3 700 Kč osobní výdaje. V části nazvané ověřené dokumenty jsou uvedeny výplatní pásky a pracovní smlouva, předloženy však soudu nebyly žádné y. Co se týče státní podpory, v kartě zákazníka není specifikováno, o jaké konkrétní dávky se jedná, tyto dávky státní podpory pak nebyly právním předchůdcem žalobkyně nijak ověřovány. Co se týče výdajů, tyto dle údajů v kartě zákazníka právní předchůdce žalobkyně rovněž žádným způsobem neověřoval, a to ani výdaje podstatné (zejména výši nájemného či záloh na energie). Rovněž nijak neověřoval, zda žalovaný neprochází registry dlužníků (insolvenční rejstřík, NRKI, registr příjmení apod.), kdy se pouze spokojil s tvrzením žalovaného, že žádné zápůjčky či úvěry nemá. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalovaného nebyla právním předchůdcem žalobkyně řádně ověřena. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.

11. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalovaného shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil, a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný svůj dluh z počátku splácel.

12. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

13. Jestliže je tedy smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o úvěru.

14. Žalobkyně však prokázala, že její právní předchůdce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni dosud uhradil částku 15 822 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu. Na jistině tak zbývá uhradit částku 9 178 Kč (25 000 – 15 822), k jejíž úhradě soud žalovaného svým rozhodnutím zavázal.

15. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ).

16. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum, a to výzvou ze dne datum, kterou žalovanému zaslala dne datum. Splatnost dlužné částky tedy nastala datum a počínaje dnem datum je žalovaný v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané (10 %). Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení pouze ve výši 9 % ročně, proto soud vázán jejím návrhem, jí přiznal úrok z prodlení v jí požadované (nižší) výši.

17. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení částky 9 178 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 178 Kč za dobu od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 10 348,80 Kč (9 178 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 170,80 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 48 509,43 Kč (28 316 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 20 193,43 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 21 %. Úspěch žalovaného tak představuje 79 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 58 % (79 % - 21 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. ).

19. Podle jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.