Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 263/2021-43

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 21 750 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 650 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 11 100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 049,57 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 726,48 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 350 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 650 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 11 100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 049,57 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 726,48 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 350 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dále též„ společnost“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 450 Kč. Žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku ve výši 4 350 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná po postoupení pohledávky na žalobkyni již neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a poplatků ve výši 6 750 Kč dále úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 11 049,57 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 3 726,48 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s  ; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě společnost právnická osoba poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč (celkem tedy částku 26 100 Kč) splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 450 Kč, přičemž první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v hotovosti peněžní prostředky (smlouva o půjčce číslo). Žalovaná zaplatila podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 4 350 Kč.

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalované dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové ě nazvané karta zákazníka vyplněno, že žalovaná žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, je zaměstnaná jako anonymizováno na anonymizováno, jejím zaměstnavatelem je celé jméno žalované anonymizováno. Její měsíční příjmy představuje mzda ve výši 8 700 Kč, měsíční výdaje činí 5 250 Kč (1 500 Kč nájem/inkaso, 3 500 Kč výdaje na domácnost a 250 Kč výdaje na telefon). V anonymizováno nazvané dokumenty k ověření je uveden občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL a SIPO (karta zákazníka). Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že poskytnuté údaje od žalované její právní předchůdce ověřil doklady vyžádanými od žalované, zejména výplatními páskami, pracovní smlouvou a doklady SIPO. Žádné relevantní y (vyjma karty zákazníka) však žalobkyní označeny a předloženy nebyly.

5. právnická osoba pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku).

6. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce číslo postoupila společnost právnická osoba žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

9. Ačkoliv na předložené smlouvě o půjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že smlouva je neplatným právním jednáním podle , neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaná svůj dluh z počátku splácela.

10. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalované v kartě zákazníka a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalované. Mezi takové doklady pak patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva (tvrzení žalobkyně). Žalobkyně však nevylíčila rozhodné skutečnosti, když nepopsala, jaká konkrétní zjištění vypovídající o úvěruschopnosti žalované její právní předchůdce učinil, na základě jakých důkazů (potvrzení, prohlášení, výpisů) a jak je vyhodnotil. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdce údaje zjištěné od žalované ověřil doklady předloženými žalovanou, které jsou zaznamenány v kartě zákazníka, neuvedla však, kterými konkrétními listinami její právní předchůdce prověřil tu kterou konkrétní položku příjmů či výdajů uvedenou v kartě zákazníka. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalované o jejích osobních a majetkových poměrech, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

11. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.

12. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti věřitele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti), je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

14. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

15. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

16. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti, a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovaná obdržela při podpisu smlouvy v hotovosti částku 15 000 Kč, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 4 350 Kč. Po postoupení pohledávky na žalobkyni již žalovaná nezaplatila ničeho. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 10 650 Kč (15 000 Kč – 4 350 Kč), k jejíž zaplacení soud žalovanou zavázal.

17. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky 10 650 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. Jelikož v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti a splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat určení splatnosti v neplatné smlouvě.

18. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána výzvou k plnění ze dne datum, která byla předána k poštovní přepravě dne datum a podle § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Žalovaná byla vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do datum. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala, ode dne následujícího se tedy ocitla v prodlení a žalobkyni vzniká od datum nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané (tj. 10 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení pouze ve výši 8,05 % ročně, soud proto (vázán jejím návrhem) zavázal žalovanou k zaplacení úroku z prodlení v žalobkyní požadované nižší výši, avšak až od datum a pouze z částky 10 650 Kč, na kterou žalobkyni podle výsledku dokazování vzniklo právo.

19. Soud tedy zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 10 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 650 Kč za dobu od datum do zaplacení a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byla úspěšnější žalovaná, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 11 832,33 Kč (10 650 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 182,33 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 45 182,29 Kč (21 750 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 23 432,29 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 26 %. Úspěch žalované tak představuje 74 %, jíž by tak svědčilo právo na náhradu 48 % (74 % - 26 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinné žalované nezjistil, a proto žádné z účastnic náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. ).

21. Podle jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.