Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 270/2021-52

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 30 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 320 Kč s úrokem z prodlení

ve výši 8,05 % ročně z částky 14 320 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné splátky.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 16 280 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15 739,12 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 307,17 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 21 922,02 Kč

za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 922,02 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši

8,05 % ročně z částky 7 602,02 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 320 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné splátky.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 16 280 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15 739,12 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 307,17 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 21 922,02 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 922,02 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 602,02 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dále též„ společnost“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to

v 58 týdenních splátkách ve výši 180 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh pouze 800 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatků ve výši 3 640 Kč dále úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu

do datum kapitalizovala částkou 4 083,79 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 1 376,55 Kč (nárok číslo). Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena dne datum smlouva o půjčce číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 2 240 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh pouze 6 880 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 15 922,02 Kč a poplatků ve výši 5 037,98 Kč dále úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 11 655,33 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu

od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 3 930,62 Kč (nárok číslo). Pohledávky za žalovanou z obou smluv byly postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná po postoupení pohledávek

na žalobkyni již neuhradila ničeho.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žádá soud, aby zohlednil její situaci v době, kdy smlouvy uzavírala,

a aby jí částky, které má platit, ponížil tak, aby to bylo férové. Současně požádala o poskytnutí možnosti splácet dluh ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně.

3. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku číslo zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě společnost právnická osoba poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 840 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč (celkem tedy částku 10 440 Kč) splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 190 Kč, přičemž první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v hotovosti peněžní prostředky (smlouva o půjčce číslo). Žalovaná zaplatila podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 800 Kč.

4. Ve vazbě k nároku číslo soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě společnost právnická osoba poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná

se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 2 240 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek

ve výši 6 400 Kč (celkem tedy částku 27 840 Kč) splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, přičemž první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v hotovosti peněžní prostředky (smlouva o půjčce číslo). Žalovaná zaplatila podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 6 880 Kč.

5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalované dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo ve vazbě k nároku číslo v žalobkyní předložené formulářové ě nazvané karta zákazníka vyplněno, že žalovaná žije v anonymizováno, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, je zaměstnaná jako dělnice

u společnosti právnická osoba, obec. Její měsíční příjmy představuje mzda ve výši 15 000 Kč, měsíční výdaje činí 8 700 Kč (3 000 Kč nájem/inkaso, 3 700 Kč výdaje na domácnost a 1 800 Kč splátky/půjčky/alimenty, 200 Kč výdaje na telefon). V části nazvané dokumenty k ověření jsou uvedeny výplatní pásky číslo a číslo, pracovní smlouva/ŽL a nájemní smlouva/ubytovací smlouva (karta zákazníka ze dne datum). Ve vazbě k nároku číslo bylo v žalobkyní předložené ě nazvané karta zákazníka vyplněno, že žalovaná žije v podnájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, je zaměstnaná jako anonymizováno u společnosti právnická osoba, obec. Její měsíční příjmy představuje mzda ve výši 14 800 Kč, měsíční výdaje činí 4 700 Kč (3 700 Kč výdaje na domácnost, 800 Kč splátky/půjčky/alimenty, 200 Kč výdaje na telefon), nájem/inkaso hradí žalované zaměstnavatel. V části nazvané dokumenty k ověření je uvedena pouze pracovní smlouva/ŽL s poznámkou„ zaměstnána datum (karta zákazníka ze dne datum).

6. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že poskytnuté údaje od žalované její právní předchůdce ověřil doklady vyžádanými od žalované, zejména výplatními páskami, pracovní smlouvou

a nájemní smlouvou. Žádné relevantní y (vyjma karet zákazníka) však žalobkyní označeny

a předloženy nebyly. Žalovaná uvedla, že při uzavírání půjček nějaké doklady ohledně svých příjmů dokládala, zda to poskytovatel půjčky zkoumal, neví. V té době se stěhovala s tehdejším přítelem do nového bytu, platili za nájem a inkaso 11 000 Kč. Nájemní smlouvu nebo doložení nákladů na bydlení od ní poskytovatel půjčky nevyžadoval (účastnický výslech žalované

ze dne datum).

7. právnická osoba pohledávky za žalovanou z obou smluv o půjčce postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku).

8. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které

se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je

po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne

i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu

a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávky za žalovanou ze smluv o půjčce číslo číslo postoupila společnost právnická osoba žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

11. Ačkoliv na obou předložených smlouvách o půjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že obě smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle , neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaná svůj dluh z počátku splácela.

12. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalované v kartě zákazníka ze dne datum a v kartě zákazníka ze dne datum a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalované. Mezi takové doklady pak patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva (tvrzení žalobkyně). Žalobkyně však nevylíčila rozhodné skutečnosti, když nepopsala, jaká konkrétní zjištění vypovídající o úvěruschopnosti žalované její právní předchůdce učinil, na základě jakých důkazů (potvrzení, prohlášení, výpisů) a jak je vyhodnotil. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdce údaje zjištěné od žalované ověřil doklady předloženými žalovanou, které jsou zaznamenány v listinách nazvaných karta zákazníka, neuvedla však, kterými konkrétními listinami její právní předchůdce prověřil tu kterou konkrétní položku příjmů či výdajů uvedenou v kartách zákazníka. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že nějaké doklady ohledně svých příjmů právnímu předchůdci žalobkyně dokládala, co se však týče jejích výdajů, právní předchůdce žalobkyně po ní žádné doklady nepožadoval, a to ani nájemní smlouvu či doklady prokazující výši nákladů na bydlení. Provedeným dokazováním pak bylo dále zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně si rovněž neověřil, zda žalovaná prochází či neprochází registry dlužníků (např. NRKI, registr příjmení apod.), kdy se pouze spokojil s tvrzením žalované, že nemá žádné půjčky či úvěry u jiných poskytovatelů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015,

čj. -39). Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem

§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně s nedoloženými prohlášeními žalované o jejích osobních a majetkových poměrech, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

13. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.

14. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti věřitele vyplývá z podstaty

a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti), je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání

i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn.

).

16. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje

s odbornou péčí) byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum,

sp. zn. . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu

a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

17. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

18. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčených smluv o půjčce. Z absolutně neplatných smluv nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti, a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovaná obdržela při podpisu smlouvy o půjčce ze dne datum v hotovosti částku 6 000 Kč, při podpisu smlouvy o půjčce ze dne

datum v hotovosti částku 16 000 Kč, tj. celkem 22 000 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně uhradila celkem částku 7 680 Kč (na smlouvu ze dne datum uhradila 800 Kč, na smlouvu ze dne datum částku 6 880 Kč). Po postoupení pohledávky na žalobkyni již žalovaná nezaplatila ničeho. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 14 320 Kč (22 000 Kč – 7 680 Kč), k jejíž zaplacení soud žalovanou zavázal.

19. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky 14 320 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. Jelikož v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti a splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat určení splatnosti v neplatné smlouvě.

20. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána výzvou k plnění ze dne datum, která byla předána k poštovní přepravě dne datum a podle § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do datum. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala, ode dne následujícího se tedy ocitla v prodlení a žalobkyni vzniká od datum nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané (tj. 10 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení pouze ve výši 8,05 % ročně, soud proto (vázán jejím návrhem) zavázal žalovanou k zaplacení úroku z prodlení v žalobkyní požadované nižší výši, avšak až od datum a pouze z částky 14 320 Kč, na kterou žalobkyni podle výsledku dokazování vzniklo právo.

21. Soud tedy zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 14 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 320 Kč za dobu od datum do zaplacení

a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byla úspěšnější žalovaná, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 15 931,87 Kč (14 320 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 611,87 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 33 830,67 Kč (30 600 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 18 735,90 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 25 %. Úspěch žalované tak představuje 75 %, jíž by tak svědčilo právo na náhradu 50 % (75 % - 25 %) nákladů řízení.

Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady žalované nezjistil, a proto žádné z účastnic náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. ).

23. V souladu s ust. věta za středníkem povolil soud žalované plnění ve splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně s tím, že nezaplacením některé ze splátek se stává splatným celý zůstatek dluhu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.