Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 172/2021-85
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 74 392 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 556 Kč s úrokem z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z částky 22 556 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 51 836 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 36 766,35 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 16 505,86 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 43 711,40 Kč
za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 711,40 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 155,40 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 556 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 556 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 51 836 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 36 766,35 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 16 505,86 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 43 711,40 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 711,40 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 155,40 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 4 215 Kč, poplatek za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 271 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 104 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 1 010 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh 8 877,78 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 29 375,27 Kč a poplatků ve výši 22 336,95 Kč dále kapitalizovaný úrok ve výši 23 819,08 Kč, úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11 074,90 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení (nárok číslo). Mezi právním předchůdcem žalobkyně
a žalovanou byla dále dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 277 Kč, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 901 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 307 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh 14 038,50 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 2 892,70 Kč a poplatků ve výši 1 429,80 Kč dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 727,86 Kč, úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 112,57 Kč a úrok z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení (nárok číslo). Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky
ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 2 426 Kč, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 611 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 848 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 582 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh 16 527,72 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 11 443,43 Kč a poplatků ve výši 6 913,85 Kč dále kapitalizovaný úrok ve výši 10 219,41 Kč, úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 318,39 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu
od datum do zaplacení (nárok číslo). Pohledávky za žalovanou vyplývající z uvedených smluv byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy
se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku číslo zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 27 590 Kč sestávajícím z úroku ve výši 4 215 Kč, z částky za administrativní činnost ve výši 6 271 Kč a z částky za hotovostní režim splátek ve výši 17 104 Kč (celkem tedy částku 60 590 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 1 010 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 8 877,78 Kč (tabulka umoření ke smlouvě
číslo). Ve vazbě k nároku číslo soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě této smlouvy
se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 361 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 277 Kč, z částky za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč
a z částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč (celkem tedy částku 18 361 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 307 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku půjčky (smlouva o půjčce číslo). Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 14 038,50 Kč (tabulka umoření ke smlouvě číslo). Ve vazbě k nároku číslo soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 885 Kč sestávajícím z úroku ve výši 2 426 Kč, z částky za administrativní činnost ve výši 3 671 Kč a z částky za hotovostní inkaso splátek
ve výši 9 848 Kč (celkem tedy částku 34 885 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 582 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku půjčky (smlouva o půjčce číslo). Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku
16 527,72 Kč (tabulka umoření ke smlouvě číslo).
4. právnická osoba, IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byly předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny
na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek). Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem
ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky).
5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, v tomto směru byla žalobkyní předložena formulářová listina nazvaná zákaznická karta ze dne datum. V této kartě bylo vyplněno, že žalovaná má vlastní bydlení, u právního předchůdce žalobkyně má další zápůjčku, je osobou samostatně výdělečně činnou – provozuje anonymizována dvě slova. Její příjem, který
je nepravidelný, činí 12 000 Kč, její výdaje činí celkem 6 356 Kč, z čehož 1 500 Kč představuje nájem/inkaso, 1 000 Kč výdaje na domácnost, 300 Kč výdaje na telefon a 3 556 Kč splátky zápůjček/výživné. K ověření údajů byl předložen OP, pracovní smlouva/ŽL, výplatní pásky
a SIPO (zákaznická karta ze dne datum).
6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které
se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne
i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu
a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. právnická osoba, IČO, pohledávky za žalovanou ze smluv o půjčce/zápůjčce postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
9. Ačkoliv na všech třech předložených smlouvách o půjčce/zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá
i výsledek, byť žalovaná svůj dluh z počátku splácela.
10. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalované v kartě zákazníka a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalované, které však soudu nepředložila. Uvedla, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum byla vyplněna karta zákazníka ze dne datum, přičemž údaje v ní byly ověřeny pracovní smlouvou, výplatními páskami a doklady SIPO. Co se týče dalších smluv o půjčce, a to smlouvy číslo ze dne datum a smlouvy číslo ze dne datum, ke zkoumání úvěruschopnosti žalované před jejich uzavřením žalobkyně pouze v obecné rovině uvedla, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Dále uvedla, že si právní předchůdce žalobkyně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.
11. Žalobkyně však nevylíčila rozhodné skutečnosti, když nepopsala, kterými konkrétními listinami její právní předchůdce prověřil tu kterou konkrétní položku příjmů či výdajů uvedenou v kartě zákazníka. Dle karty zákazníka a tvrzení žalobkyně měl být příjem žalované ověřen pracovní smlouvou a výplatními páskami, žalovaná je však osobou samostatně výdělečně činnou,
a nevykonává tak závislou práci. Už tento zjevný rozpor mezi údaji uvedenými v kartě zákazníka signalizuje, že právní předchůdce žalobkyně příjmy a výdaje žalované neověřoval s potřebnou pečlivostí. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je pak taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí
na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalované o jejích osobních a majetkových poměrech, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Co se pak týče zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením dalších dvou smluv o půjčce, tj. smlouvy číslo ze dne datum a smlouvy
číslo ze dne datum, žalobkyně v tomto směru poskytla soudu tvrzení pouze v obecné rovině, která nijak nekonkretizovala. Soud tedy uzavřel, že ani v jednom případě nebyla úvěruschopnost žalované právním předchůdcem žalobkyně ověřována s odbornou péčí tak, jak je vyžadováno zákonem o spotřebitelském úvěru.
12. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.
13. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti věřitele vyplývá z podstaty
a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti), je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání
i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn.
15. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
16. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
17. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti ani v jednom případě řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčených smluv. Z absolutně neplatných smluv nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti, a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti částku v celkové výši 62 000 Kč (33 000 Kč + 10 000 Kč + 19 000 Kč), právnímu předchůdci žalobkyně uhradila celkem částku 39 444 Kč. Po postoupení pohledávek na žalobkyni již žalovaná nezaplatila ničeho. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 22 556 Kč (62 000 Kč – 39 444 Kč), k jejíž zaplacení soud žalovanou zavázal.
18. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky 22 556 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. Jelikož v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti a splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat určení splatnosti v neplatné smlouvě. Žalovaná byla k úhradě dlužné jistiny vyzván výzvou k plnění ze dne datum, která byla předána k poštovní přepravě dne datum a podle § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do
datum. Žalovaný na výzvu nijak nereagovala, ode dne následujícího se tedy ocitla v prodlení a žalobkyni vzniká od datum nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. 10 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení pouze ve výši 8,05 % ročně, soud proto (vázán jejím návrhem) zavázal žalovanou k zaplacení úroku z prodlení v žalobkyní požadované nižší výši, avšak až od datum a pouze z částky 22 556 Kč, na kterou jí podle výsledku dokazování vzniklo právo.
19. Soud tedy zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 22 556 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 556 Kč za dobu od datum do zaplacení
a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozsudku (datum) v řízení úspěšná co do přiznání částky 22 556 Kč s příslušenstvím, přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí částku 74 392 Kč s příslušenstvím. Je tak zcela evidentní, že převážně úspěšná v řízení je žalovaná. Tato však žádné soudně uznatelné náklady řízení nedoložila, a vzhledem k tomu, že tyto se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
21. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.