Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 185/2021-48
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 14 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 5 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 9 400 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 400 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 5 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 9 400 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 400 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala soudu dne 4. 1. 2021 žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 14 400 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele – právnická osoba, IČO, sídlem adresa, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 4. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. právnická osoba je českou obchodní společností, předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo kdy poskytl bezúročnou zápůjčku 12 000 Kč, která měla být dle čl. 1 smlouvy jednorázově splacena společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B návrhu, poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky webová adresa a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele č. bankovní účet na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Nárok tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky 12 000 Kč, poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky dle čl. 1 smlouvy 2 400 Kč; oba nároky splatné společně, celkem tak 14 400 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Předžalobní výzva byla advokátem žalobkyně předána k poštovní přepravě 23. 9. 2020. Poskytnutí zápůjčky dokládá výpis z bankovního účtu či potvrzením o provedené platbě od ThePay.cz s. r. o. zajišťující platební styk na základě licence od ČNB.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a , odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. Ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 27. 12. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 640 Kč do 26. 1. 2020 Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 6 640 Kč RPSN byla uvedena 2 968,74 % /smlouva o zápůjčce na č1. 22 - 25 spisu, standardní informace o zápůjčce anonymizováno na čl. 26 – 28 spisu/
7. právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 15. 4. 2020 Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a v souladu s touto Smlouvu o postoupení pohledávek číslo. Dne 16. 6. 2020 společnost právnická osoba jakožto postupitel pohledávek ze Smlouvy o postoupení pohledávek číslo se právnická osoba, s. r. o. prohlásila písemně, že kupní cena za postoupení pohledávek byla řádně a včas uhrazena. /rámcová smlouva o postoupení pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek, na čl. 14 – 15, 16 spisu, prohlášení na čl. 21 spisu/ Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 23. 9. 2020 /oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek na č. l. 11 spisu/
8. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 9. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka, podací lístek na čl. 11, 2. strana spisu, podací lístek na čl. 13 spisu/
9. Žalobkyně předložila k důkazu Potvrzení o provedené platbě vystavené dne 17. 3. 2020 společností právnická osoba, s tím, že z účtu společnosti právnická osoba byla na účet č. bankovní účet vedenému ke jménu žalovaného převedena částka 12 000 Kč dne 17. 3. 2020 právnická osoba sdělila, že ke jménu žalovaného je veden účet číslo kdy na tomto účtu ke dni 27. 12. 2019 evidována příchozí platba ve výši 5 000 Kč z účtu č. bankovní účet společnosti právnická osoba /potvrzení o provedené platbě na čl. 12 spisu, sdělení na čl. 45 spisu/
10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
11. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 27. 12. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo jejímž předmětem byla částka 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 640 Kč do 26. 1. 2020 Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 6 640 Kč RPSN činila 2 968,74 % právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 15. 4. 2020 Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a v souladu s touto Smlouvu o postoupení pohledávek číslo kdy dne 16. 6. 2020 společnost právnická osoba jakožto postupitel pohledávek ze Smlouvy o postoupení pohledávek číslo se právnická osoba, s. r. o. prohlásila písemně, že kupní cena za postoupení pohledávek byla řádně a včas uhrazena. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 23. 9. 2020. Téhož dne byla žalovanému adresována výzva k plnění právního zástupce žalobce.
12. Pokud tedy žalobkyně tvrdila, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba byla uzavřena smlouva o zápůjčce, byla tato skutečnost prokázána. Z důkazů provedených v řízení však bylo najisto postaveno, že předmětem smluvního vztahu byla částka 5 000 Kč, nikoliv částka 12 000 Kč. Toto bylo zjištěno ze smlouvy o zápůjčce. Pokud bylo žalobkyní předloženo potvrzení o provedené platbě pro částku 12 000 Kč, tak z této listin y bylo zjištěno, že uvedená platba měla být realizována dne 17. 3. 2020, kdy dle smlouvy o zápůjčce mělo být plněno do dvou dnů ode dne akceptace smlouvy, která byla elektronicky signována právním předchůdcem žalobkyně dne 27. 12. 2019. Pokud se právní předchůdce žalobkyně zavázal plnit nejpozději do dvou dnů od 27. 12. 2019, je nepochybným, že plněno z uvedené smlouvy nemohlo být 17. 3. 2020. Skutkový děj staví najisto sdělení společnosti právnická osoba provedené v souladu s ustanovením § 120 , odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy tato společnost sdělila, že ke jménu žalovaného je veden účet číslo kdy na tomto účtu ke dni 27. 12. 2019 evidována příchozí platba ve výši 5 000 Kč z účtu č. bankovní účet, přičemž uvedené sdělení plně koresponduje s listino u, jíž jest smlouva o zápůjčce.
13. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, kdy z tohoto se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
14. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
15. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
16. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
17. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
20. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
21. Soudem bylo vzato za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako„ smlouva o zápůjčce“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).
22. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
23. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí zápůjčky. Lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.
24. Soud má za prokázané, že byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy žalovanému bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky. Dále bylo v řízení prokázáno, že dle smlouvy ze dne 27. 12. 2019, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit i částku 1 640 Kč, poplatek za administrativní činnost. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok v částce 1 640 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014 , Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil úrok celkem 1 640 Kč za poskytnutí jistiny 5 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 2 968,74 %. Ujednání o úrocích by tak bylo namístě shledat neplatným dle ustanovení § 580 o. z.
25. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové dlužné částky ve výši 14 400 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a dlužného poplatku (úroku) ve výši 2 400 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla poukázána částka 5 000 Kč, přičemž nebylo prokázáno, že by plnil jakoukoliv částku. Za situace, kdy sjednaný úrok byly shledán neplatně sjednaným, žalovaný je povinen plnit na jistinu. Tato činila 5 000 Kč. Pokud žalovaný neplnil ničeho, tak nadále dlužná částka činí 6 000 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 14 400 Kč, tak pro částku 9 400 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.
26. Úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl žalovanému uložen plnit z částky 5 000 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 9 400 Kč od 27. 1. 2020 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.
27. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
28. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný byl ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšným. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud tudíž rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.