Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 205/2021-46

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 9 900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 100 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 4 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 771,67 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 487 Kč, úrokem ve výši 19,27 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši

10 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do 8. 3. 2021 a z částky 900 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5 100 Kč od

9. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 45,27 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D. do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 100 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 4 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 771,67 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 487 Kč, úrokem ve výši 19,27 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do 8. 3. 2021 a z částky 900 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 45,27 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 28. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 9 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovaným dne 16. 8. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ dokumenty k ověření“. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 6 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit s kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 200 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 25. 9. 2018. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Žalovaný od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil celkem částku 900 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 3 900 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 487 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 771,67 Kč, úroku ve výši 19,27 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.

3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání ( , , dále jen „ “), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení

4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 16. 8. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly i Smluvní podmínky, a na jejímž základě žalovanému poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 6 000 Kč. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal úvěr splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným úrokem a poplatkem. Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil tzv. kartu zákazníka, ve které uvedl své osobní údaje, adresu trvalého pobytu a že bydlí v nájmu. Dále uvedl údaje o svém zaměstnavateli, u nějž byl zaměstnán na dobu určitou do 30. 9. 2018, svůj měsíční příjem ze zaměstnání a měsíční výdaje zahrnující výdaje na bydlení ve výši 1 500 Kč, osobní výdaje ve výši 3 500 Kč a splátky úvěrů/zápůjček ve výši 1 320 Kč. Údaje měly být podle karty ověřeny nájemní smlouvou, SIPO a výplatními páskami. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 22. 2. 2021, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.

5. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle 991 odst. 1, 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle 993 , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru:

15. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2020. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru. V souladu s  měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že její právní předchůdce řádným (výše uvedeným) způsobem prověřoval schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neboť zejména dostatečným způsobem neověřoval výdaje žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně mohl a měl provést (mimo jiné) lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích (příjmení, BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, aj.) a dále prověřit výdaje žalovaného např. výpisy z jeho bankovního účtu. V řízení však nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdce žalobkyně učinil. Nadto žalobkyně soudu nepředložila žádné y (doklady), jimiž byly ověřeny údaje uvedené žalovaným v zákaznické kartě, ačkoli je na ně v zákaznické kartě odkazováno.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr spolu s poplatkem žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v  , v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právnická osoba, a žalovaným jako absolutně neplatnou podle .

17. Plnění poskytnuté žalovanému by pak bylo třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle , neboť právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částku 6 000 Kč na základě neplatné smlouvy, tedy plnil bez právního důvodu. Smluvní strana neplatné smlouvy nicméně může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala, protože poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) celkem částku 900 Kč. Žalobkyně tak má nárok na uhrazení poskytnuté částky snížené o prokázané platby žalovaného (6 000 Kč – 900 Kč = 5 100 Kč), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle ve spojení s  nařízení vlády

č. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v oznámení o postoupení, ve kterém žalobkyně žalovaného prvně prokazatelně vyzvala k vrácení dlužné částky, tj. ode dne 9. 3. 2021, do zaplacení.

18. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru však žalobkyni nevznikl nárok na úhradu dlužných poplatků a požadovaného příslušenství nad rámec přiznaného zákonného úroku. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 9 900 Kč (bez příslušenství). Žaloba byla zamítnuta co do částky

4 800 Kč. Úspěch žalobkyně je tak představován částkou 5 100 Kč, tj. 51,52 % z předmětu řízení, a úspěch žalovaného částkou 4 800 Kč, tj. 48,48 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 3,04 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky

č. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 900 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a 5 a. t a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, přičemž 3,04 % z této částky činí 45,27 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 45,27 Kč v obecné třídenní lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně ( a věta před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.