Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 232/2021-29
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 869 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 831 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 916,84 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 402,17 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 108,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 108,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, částku 3 038 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 773,34 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 025,55 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 465,02 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 465,02 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 831 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 916,84 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 402,17 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 108,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 108,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, částku 3 038 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 773,34 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 025,55 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 465,02 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 465,02 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 3 831 Kč spolu s příslušenstvím a částky 3 038 Kč spolu s příslušenstvím.
2. K odůvodnění prvního nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřela dne 23. 6. 2015 s žalovanou Smlouvu o půjčce číslo, na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Před uzavřením smlouvy věřitel posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy výši 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 43 týdenních splátkách ve výši 185 Kč počínaje od 30. 6. 2015 a se splatností poslední splátky dne 19. 4. 2016. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti původního věřitele společnost právnická osoba, dnes s názvem právnická osoba, IČO. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně neuhradila, se dlužná jistina od 20. 4. 2016 úročí úrokovou sazbou 20,98 % ročně. Žalovaná uhradila na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku jejího postoupení částku v celkové výši 4 124 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 3 831 Kč, sestávající z dlužné jistiny 3 108 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 777,54 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 2 402,17 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 916,84 Kč.
3. K odůvodnění druhého nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČ: číslo, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřela dne 31. 3. 2015 s žalovanou Smlouvu o půjčce číslo, na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Před uzavřením smlouvy věřitel posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy výši 728 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 43 týdenních splátkách ve výši 296 Kč počínaje od 7. 4. 2015 a se splatností poslední splátky dne 26. 1. 2016. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti původního věřitele společnost právnická osoba, dnes s názvem právnická osoba, IČO. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně neuhradila, se dlužná jistina od 27. 1. 2016 úročí úrokovou sazbou 20,98 % ročně. Žalovaná uhradila na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku jejího postoupení částku v celkové výši 9 690 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 3 038 Kč, sestávající z dlužné jistiny 2 465,02 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 572,98 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 2 025,55 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 773,34 Kč.
4. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.
5. Žalovaná se k podané žalobě věcně nevyjádřila. V podání ze dne 6. 10. 2021 žalovaná pouze popsala svou aktuální životní situaci a požádala o splátkový kalendář v co nejnižších splátkách.
6. K ústnímu jednání dne 22. 10. 2021 se žalovaná nedostavila, přičemž zaslala soudu potvrzení lékaře o neschopnosti dostavit se k jednání. Jelikož žalovaná nepožádala o odročení jednání, soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř. “), v nepřítomnosti žalované.
7. Soud provedl všechny listinné důkazy založené žalobkyní do spisu a z provedených důkazů dospěl k těmto skutkovým zjištěním.
8. Dne 31. 3. 2015 žalovaná požádala společnosti právnická osoba, IČO o půjčku ve výši 10 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedla, že bydlí jako podnájmeník, je v domácnosti, měsíční příjem domácnosti je ve výši 16 885 Kč ulice výdaje domácnosti pak činí celkem 13 080 Kč. K ověření měly být předloženy tyto dokumenty: nájemní smlouva, SIPO a výměr podpory (zjištěno z Karty zákazníka ze dne 31. 3. 2015). Téhož dne uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč spolu s poplatkem za administrativní činnost 1 600 Kč, úrokem 728 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč, tj. celkem 12 728 Kč, a to v 43 týdenních splátkách ve výši 296 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději do 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce číslo).
9. Dne 23. 6. 2015 žalovaná požádala společnosti právnická osoba, IČO o další půjčku ve výši 6 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedla, že bydlí jako podnájemník, je v domácnosti a měsíční příjem domácnosti je ve výši 13 586 Kč ulice výdaje domácnosti pak činí celkem 11 100 Kč. K ověření měly být předloženy tyto dokumenty: výpis z účtu, nájemní smlouva a SIPO (zjištěno z Karty zákazníka ze dne 23. 6. 2015). Téhož dne uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč spolu s poplatkem za administrativní činnost 1 000 Kč, úrokem 455 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 1 500 Kč, tj. celkem 7 955 Kč, a to v 43 týdenních splátkách ve výši 185 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději do 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce číslo).
10. Z výpisu OR původního věřitele soud zjistil, že společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka H 863, zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka H číslo.
11. Obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně příslušné strany 74 a 102 Seznamu postoupených pohledávek). Původní věřitel právnická osoba dopisem ze dne 6. 12. 2019 oznámil žalované postoupení pohledávek (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek). Toto oznámení odeslala žalobkyně na adresu výběru žalované uvedenou v obou kartách zákazníka (zjištěno z Podacího lístku ze dne 7. 1. 2020). Dne 10. 5. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované na adresu výběru předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 23. 2. 2021). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).
12. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovanou byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.
13. Na obě smlouvy o půjčce soud aplikoval zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ).
14. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
15. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.
16. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.
17. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.
18. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka v Kartě zákazníka. V kartě sice byly uvedeny listin y, které měly být současně předloženy a ověřeny, ale tyto listin y žalobkyně spolu se kartou nepředložila.
19. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena.
20. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 13 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § číslo odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila.
21. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 13 000 Kč (nejprve 8 000 Kč a poté dalších 5 000 Kč). Žalovaná fakticky zaplatila celkem 13 814 Kč. Jelikož žalovaná uhradila více, než dostala, soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.
22. Žalobkyně v podání ze dne 15. 10. 2021 navrhla s ohledem na vyjádření žalované vydání rozsudku pro uznání. Soud se neztotožňuje s názorem žalobkyně, že na základě žádosti žalované o co nejnižší splátky, lze dospět k závěru o uznání dluhu. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na vyslovený závěr o absolutní neplatnosti smluv o půjčkách, nemohlo dojít k platnému uznání dluhu žalovanou, protože dluh z titulu smluv o půjčce neexistoval. Uznání dluhu je právem akcesorickým, tzn. že dohoda o uznání dluhu je platná jen tehdy, vznikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2005 sp. zn. 29 Odo 910/2003 ).
23. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).