Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 44/2021-131
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalované
2. celé jméno žalovaného, datum narození
trvalým pobytem adresa
o zaplacení částky ve výši 1 366 429,34 Kč s příslušenstvím,
částečným rozsudkem,
takto:
I. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 366 429,34 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4,79 % ročně z částky 1 366 429,34 Kč za období od 1. 8. 2020 do 31. 1. 2021 v částce 32 725,98 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 366 429,34 Kč za období od 1. 8. 2020 do 31. 1. 2021 v částce 48 166,62 Kč, úrokem ve výši 4,79 % ročně z částky 1 366 429,34 Kč jdoucím od 1. 2. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 366 429,34 Kč jdoucím od 1. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 68 923 Kč a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 366 429,34 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4,79 % ročně z částky 1 366 429,34 Kč za období od 1. 8. 2020 do 31. 1. 2021 v částce 32 725,98 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 366 429,34 Kč za období od 1. 8. 2020 do 31. 1. 2021 v částce 48 166,62 Kč, úrokem ve výši 4,79 % ročně z částky 1 366 429,34 Kč jdoucím od 1. 2. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 366 429,34 Kč jdoucím od 1. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 68 923 Kč a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 2. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným společnou a nerozdílnou povinnost zaplatit jí částku 1 366 429,34 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo ze dne 15. 9. 2005 se žalovaná č. 1 zavázala v případě překlenovacího úvěru splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky, a po přidělení cílové částky v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení ve sjednané výši. Spolu s žalovanou č. 1 uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření jako spoludlužník i žalovaný č. 2. Na základě uvedené úvěrové smlouvy a dle písemného pokynu žalované č. 1 žalobkyně poskytla v září 2005 a květnu 2006 celkovou částku 2 000 000 Kč se shora uvedeného úvěru, čímž byl přislíbený úvěr zcela vyčerpán. Nejpozději k 25. dni v měsíci následujícím po datu výplaty mělo být započato se splácením jednotlivých splátek dle uzavřené smlouvy, svůj závazek však žalovaní porušili a dlužné částky ani přes výzvy žalobce neuhradili. Přestože žalovaní byli opakovaně upomínáni k úhradě dluhu vyplývajícího z výše uvedené úvěrové smlouvy, dlužné splátky uhrazeny nebyly, a proto žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy v souladu s článkem 6 odst. 3 Všeobecných úvěrových podmínek, které byly nedílnou součástí uzavřené smlouvy o úvěru. Ke dni odstoupení, tj. k datu 31. 7. 2020, činila dlužná částka 1 366 429,34 Kč. K datu 31. 1. 20201 činila dlužná částka 1 447 346,94 Kč a sestávala z jistiny ve výši 1 366 429,34 Kč, úroků z úvěru ve výši 32 725,98 Kč, úroků z prodlení ve výši 48 166,62 Kč a dále úroků z prodlení v zákonné výši jdoucích od 1. 2. 2021 do zaplacení z dlužné jistiny, jakož i úroků z úvěru ve výši 4,79 % jdoucích rovněž od 1. 2. 2021 do zaplacení. Dlužnou částku žalovaní žalobci dosud ani částečně neuhradili.
2. V důsledku zjištění úpadku první žalované usnesením název soudu ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, bylo řízení vůči první žalované ze zákona dne 3. 5. 2021 přerušeno. V řízení vůči první žalované nelze podle § 140a zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon , pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Rozhodnou skutečností pro posouzení, zda se v projednávaném případě kumulace účastníků na jedné straně sporu jedná o společenství nerozlučné, nebo samostatné a tudíž, zda lze v řízení pokračovat proti druhému žalovanému, je hmotněprávní povaha předmětu řízení. V projednávané věci je uplatněn nárok z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 15. 9. 2005. Solidarita spoludlužníků z takové smlouvy, která je dána ust. § 293 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, umožňuje, aby byl každý ze solidárně zavázaných dlužníků žalován samostatně, a to dokonce i současně podanými žalobami. Žaloba pouze proti jednomu ze solidárně zavázaných obecně nedostatkem pasivní věcné legitimace netrpí. Z tohoto hlediska tedy vykazuje společenství více solidárně zavázaných dlužníků znaky samostatného společenství, a proto se přerušení řízení nedotýká druhého žalovaného. Soud proto nadále pokračoval v řízení proti druhému žalovanému a následně po projednání věci vydal ve vztahu k druhému žalovanému tento částečný rozsudek.
3. Druhý žalovaný k žalobě uvedl, že překlenovací úvěr ze stavebního spoření podepsal jako spoludlužník po svatbě s první žalovanou z nátlaku první žalované a její matky. Sám z úvěru neprofitoval ani korunou, veškeré finance šli na rekonstrukci nemovitosti ve vlastnictví první žalované. S žalobou nesouhlasil a uvedl, že věc by měla být řešena prodejem nemovitosti, jež je zástavou žalované pohledávky.
4. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo ze dne 15. 9. 2005 soud zjistil, že žalovaná č. 1 se zavázala v případě překlenovacího úvěru splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky sjednané na 2 000 000 Kč s úrokovou sazbou 4,7 % ročně, a po přidělení cílové částky v měsíčních splátkách po 12 000 Kč splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení ve sjednané výši. V odstavci I. smlouvy bylo ujednáno, že žalobkyně může po šesti letech od data uzavření smlouvy jednostranně změnit výši úrokové sazby. Spolu s žalovanou č. 1 uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření jako spoludlužník i žalovaný č. 2. Z žádostí o výplatu ze dne 15. 2005 a 30. 3. 2006, výpisů z účtu a dále z potvrzení žalobkyně o výplatě z překlenovacího úvěru ze dne 23. 9. 2005 a 2. 5. 2006 soud zjistil, že první žalované byla poskytnuta částka 2 000 000 Kč. Použití peněz na bytové účely bylo první žalovanou doloženo daňovými doklady. Z výzev k úhradě dlužných splátek ze dne 3. 6. 2020 a 1. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaní byli vyzváni k doplacení dlužných splátek do 31. 7. 2020 s tím, že nebude-li do tohoto data dluh dorovnán, odstupuje žalobkyně od úvěrové smlouvy v souladu s čl. 6 odst. 3 Všeobecných úvěrových podmínek a z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek. První žalovaná si výzvu s odstoupením převzala dne 22. 5. 2020 (dodejka na č.l. 44 spisu) a do sféry dispozice druhého žalovaného se dostala nejpozději dne 9. 6. 2020 (dodejka na č.l. 10 p.v. spisu). Z výpisů z účtu za období od roku 2005 do 31. 12. 2020 a stavu pohledávky k 31. 1. 2021 zjistil, že ke dni 31. 7. 2020 činila dluh na úvěrovém účtu ke smlouvě číslo částku 1 366 429,34 Kč a dlužný poplatek činil 25 Kč a úroková sazba k tomuto datu činila 4,79 % ročně. Za období od 1. 8. 2020 do 31. 1. 2021 činil úrok z úvěru 32 725,98 Kč a úrok z prodlení 48 166,62 Kč.
5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).
6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni 31. 12. 2013, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako věřitelem, první žalovanou a druhým žalovaným jako spoludlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, která podléhá režimu tohoto zákona podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovaným úvěr v celkové výši 2 000 000 Kč. Povinnost obou žalovaných vrátit poskytnuté finanční prostředky, včetně sjednaného úroku a poplatků, pak vyplývá z ustanovení § 499 ve spojení s ustanovením § 502 až 504 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. S ohledem na skutečnost, že žalovaní úvěr nehradili řádně a včas, žalobkyně ke dni 31. 7. 2020 od úvěru odstoupila a vyzvala žalované k okamžité úhradě. Ke dni 31. 1. 2021 pak činila celková dlužná pohledávka 1 447 346,94 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 1 366 429,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 32 725,98 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 48 166,62 Kč a neuhrazeného poplatku ve výši 25 Kč. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil druhému žalovanému dlužnou jistinu včetně poplatků a sjednaného úroku zaplatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku , ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s ustanovením § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, jehož požadovaná výše nepřesahuje výši určenou v ustanovení § 1 Nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako tříměsíční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. o. s. ř. Žalovanému je tím poskytnut určitý časový prostor k vyřešení nastalé tíživé finanční situace a současně je dán prostor pro možnou úhradu uvedené částky v rámci insolvenčního řízení první žalované. Zároveň nelze předpokládat, že by prodloužení lhůty splatnosti přivodilo žalobkyni zásadnější ekonomické komplikace.
8. Pokud jde o námitku žalovaného, že smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření podepsal jako spoludlužník z nátlaku první žalované a její matky, pak soud konstatuje, že toto obecné tvrzení, by v případě jeho specifikace a prokázání mohlo směřovat k zamítnutí žaloby ve vztahu k druhému žalovanému z důvodu eventuální neplatnosti právního úkonu způsobeného nedostatkem svobodné vůle. Žalovaný byl podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučen, aby své tvrzení v uvedeném směru doplnil a označil důkazy k jeho prokázání. Žalovaný na toto poučení nikterak nereagoval a své tvrzení nedoplnil ani neoznačil důkazy na jeho prokázání. Naopak uvedl, že má za to, že jej tvrzený nátlak nezbavoval svobodné vůle. Proto soud smlouvu o úvěru posoudil jako platně sjednanou, když ohledně výše uvedeného tvrzení neunesl druhý žalovaný své břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní podle § 101 o.s.ř. Pokud žalovaný navrhoval, že věc má být vyřešena tak, že má být rozhodnuto o prodeji zástavy, pak soud konstatuje, že žalobou byla uplatněna ve sporném řízení otázka povinnosti žalovaných k úhradě žalované částky a nejedná se o řízení o soudním prodeji zástavy podle zákona č. 292/2013 Sb. V projednávané věci se tudíž neřešil způsob úhrady žalované částky, ale pouze důvodnost žalobou uplatněného nároku, která byla vydaným deklaratorním rozhodnutím ve vztahu k druhému žalovanému zjištěna. Bude na žalobkyni, jakým způsobem bude úhradu žalované částky vymáhat, když z úřední činnosti je soudu známo, že totožná pohledávka byla přihlášena a zjištěna jako pravá a zajištěná v insolvenčním řízení vedeném s první žalovanou název soudu pod sp. zn. insolvenční spisová značka.
9. Nad rámec odůvodnění pak soud sděluje, že poté, co bude soud moci pokračovat v řízení taktéž proti první žalované (po skončení shora uvedeného insolvenčního řízení) bude v řízení řešena také žalobkyní uplatněná dlužnická solidarita žalovaných. V současné fázi řízení, kdy se soud podle § 152 odst. 2 o.s.ř. rozhodl pro vydání částečného rozsudku, a to ve vztahu k druhému žalovanému, bylo řešení dlužnické solidarity žalovaných nadbytečné, vyjma již shora řešené otázky přerušení řízení.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a jejich plná náhrada byla přiznána v řízení plně úspěšné žalobkyni. Náklady vynaložené žalobkyní sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 68 323 Kč, paušální odměny dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) , písm. b), písm. c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 2 x 300 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a celkem tedy činí 68 923 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. I v tomto případě byla lhůta k plnění určena jako tříměsíční podle § 160 odst. 1 , část věty za středníkem o.s.ř. , a to z důvodů uvedených v závěru sedmého odstavce odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, může se žalobkyně domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí.