Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 318/2021-45
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 14 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 400 Kč za dobu od 8. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 966,67 Kč a dále ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a z částky 3 600 Kč za dobu od 8. 3. 2021 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 400 Kč za dobu od 8. 3. 2021 do zaplacení a co do úroku ve výši 1 832,80 Kč a dále ve výši 18,96 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 400 Kč za dobu od 8. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 966,67 Kč a dále ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a z částky 3 600 Kč za dobu od 8. 3. 2021 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 400 Kč za dobu od 8. 3. 2021 do zaplacení a co do úroku ve výši 1 832,80 Kč a dále ve výši 18,96 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 14 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 9. 12. 2018 s žalovanou, na jejímž základě byly žalované, po předešlém prověření její schopnosti poskytnutý úvěr splácet, předány peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 60 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje dnem 16. 12. 2018, poslední splátka měla být uhrazena dne 2. 2. 2020. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 5. 3. 2019, přičemž uhradila pouze částku 3 600 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na úrok ve výši 2 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 799,96 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 800,04 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Ke dni postoupení činil dluh 16 400 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 10 000 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200,04 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 199,96 Kč a navýšení uplatňované původním věřitelem, které však žalobkyně žalobou neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 400 Kč (poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200,04 Kč + dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 199,96 Kč). Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 10 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 3. 2. 2020 do 15. 1. 2021, ve výši 1 832,80 Kč a dále ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 10 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 3. 2. 2020 do 15. 1. 2021, ve výši 966,67 Kč a dále ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 3. 11. 2021, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřeli dne 9. 12. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 10 000 Kč v hotovosti proti podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 18 000 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Úroková sazba v případě smlouvy na 60 týdnů činila 32,15 % ročně. Před uzavřením smlouvy dne 9. 12. 2018 byla vyplněna a žalovanou podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že příjem žalované byl tvořen invalidním důchodem ve výši 10 049 Kč, další příjmy (alimenty, příjmy z podnájmu atd.) měla žalovaná ve výši 1 430 Kč, výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) činily 2 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činily 1 540 Kč měsíčně a další výdaje (sociální/ zdravotní pojištění OSVČ, odpovědnostní plnění, nedoplatky na daních atd.) činily 1 295 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla, že žije s rodiči, nemá žádné nezaopatřené dítě. K ověření těchto údajů měl být žalovanou předložen doklad o výměře důchodu, složenky-příjmy a nájemní/podnájemní smlouva (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 12. 2018 a kartou zákazníka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 původní věřitel společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 19. 2. 2021. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 22. 2. 2021 a žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 16 400 Kč včetně příslušenství do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 včetně podacího lístku ze dne 22. 2. 2021). K úhradě dlužné částky ve výši 18 148,72 Kč byla žalovaná vyzvána rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 28. 5. 2021 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalované odeslána dne 14. 5. 2021 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 a podacího lístku ze dne 14. 5. 2021).
4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 9. 12. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník “), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a tato se jí zavázala spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč vrátit ve sjednaných 60 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal před uzavřením jednotlivých smluv úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalované. Z karty zákazníka předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaná ke dni 9. 12. 2018 uvedla svůj příjem z invalidního důchodu ve výši 10 049 Kč a další blíže nespecifikovaný příjem ve výši 1 430 Kč měsíčně, přičemž měla mít výdaje na bydlení a další potřebné výdaje v celkové výši 4 835 Kč měsíčně, aniž by byly tyto výdaje blíže specifikovány. Touto listino u však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalované ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně, na kterou byly pohledávky za žalovanou postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku , neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením jednotlivých smluv řádně zkoumal úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku . Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, a to dle tvrzení žalobkyně částku v celkové výši 3 600 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 6 400 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč – úhrada ve výši 3 600 Kč). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 6 400 Kč, a to ode dne 8. 3. 2021, když žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení vyzvána až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne 25. 2. 2021 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 7. 3. 2021. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku .
5. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.