Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 433/2021-23
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec - část obce
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne 26. 12. 1998
bytem adresa, obec
o zaplacení 25 714,78 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 014,78 Kč
s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 180,14 Kč
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 014,78 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení
s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 23 694,33 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se do částky nákladů vymáhání 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.10.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., náklady řízení ve výši 5 597 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se domáhá zaplacení uvedené částky jako dluhu nedoplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého původním věřitelem právnická osoba se sídlem v České republice. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.10.2020 s účinností ke dni 20.10.2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23.10.2020.
Jednání proběhlo v nepřítomnosti žalovaného, který měl doručení vykázáno fikcí a který se k němu nedostavil a ve věci se nevyjádřil.
Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem, tj. úvěrové smlouvy, Všeobecných podmínek spotřebitelského úvěru, Produktových podmínek, Sazebníku poplatků, odstoupení od smlouvy, výzvy k zaplacení, historie účtu a předžalobní upomínky, je především zřejmé, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebního revolvingového úvěru dne 15.11.2018. Podle této smlouvy byl ustanoven úvěrový rámec 10 000 Kč, z něhož žalovaný vyčerpal částku 27 638,40 Kč. Jeho povinností bylo platit měsíční splátky ve výši 5% dlužné částky, min. 500 Kč měsíčně nejpozději k 17. dni v měsíci. Smluvní výše obchodního úroku činila 22,68 % ročně.
Žalovaný však řádně poskytnutý úvěr nesplácel, ačkoliv k tomu byl vyzýván formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy pak dopisem ze dne 26.8.2020 k zaplacení smluvní pokuty 691,50 Kč, jímž zároveň od smlouvy odstoupil. Dnem 30.9.2020 se stal splatný celý tento dluh žalovaného v částce 25 714,78 Kč skládající se z nesplacené jistiny 23 694,33 Kč, úroku 3 180,14 Kč, smluvní pokuty 691,50 Kč a nákladů vymáhání 700 Kč (chybně označeno jako poplatky). Ke dni rozhodování soudu žalovaný nic na úhradu tohoto dluhu žalobci nezaplatil.
Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu nároku vyhověl. Obchodní úrok (kapitalizovaný) byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném odstoupení od smlouvy.
Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z., neboť se její výše jevila soudu přiměřená a byla účtována za prodlení se zaplacením jednotlivých splátek.
Soud však nemohl žalobci přiznat náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů vymáhání ve výši 700 Kč (nesprávně označeno neurčitě jako poplatky), které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody, výše tohoto závazku není v žalobě nijak doložena a nelze ji stanovit paušální částkou, a soud proto v tomto rozsahu žalobu zamítl. Tyto náklady musí být co do výše prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu.
I když měl žalobce ve věci úspěch ze 97 % a neúspěch ze 3% tj. v poměrně nepatrné části přiznal mu soud plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst.3 o.s.ř. Jedná se o soudní poplatek 1 029 Kč, dále o odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za tři úkony po 300 Kč, jeden úkon za 2 140 Kč za účast na jednání 3.11.2021, 3 režijní paušály po 100 Kč, jeden paušál za 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a náklady cestovného a náhradu za ztrátu času. Jízda byla vykonána osobním automobilem na benzinový pohon při průměrné spotřebě 9,1 l /100 km a ujeto bylo celkem 28 km na trase Liberec – Jablonec n.N. a zpět. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty činí při ceně za 1 litr benzinu BA 98 částku 31,50 Kč dle vyhl. č. 589/2020 Sb. , sazba základní náhrady za použití silničního motorového vozidla činí 4,40 Kč za 1 km jízdy dle cit. vyhlášky. Jízdné činí 204 Kč. Náhrada za ztrátu času představuje 100 Kč za každou i započatou půlhodinu podle ust. § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, tj. celkem za 2 půlhodiny činí 200 Kč a DPH ve výši 21% z uvedených položek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. s tím, že u jízdného a náhrady za ztrátu času se účtuje pouze 1/3 těchto nákladů z důvodu účast u 3 jednání dne 3.11.2021. Celkové náklady řízení činí 5 597 Kč.
takto:
Odůvodnění:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.