Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 273/2021-46
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 364 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 3 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od 14. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1 364 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 364 Kč od 14. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 558 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 3 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od 14. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1 364 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 364 Kč od 14. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 558 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu dne 17. 3. 2021 žalobní návrh, jímž se domáhá uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 4 364 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 12. 2020 mezi společností právnická osoba, IČO, zapsané v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo, sídlem adresa, obec a číslo, (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa žalobkyně, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 14. 8. 2019 úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 13. 9. 2019. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 275,23 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 88,77 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód číslo. Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 14. 8. 2019. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Jako variabilní symbol, byl mezi stranami zvolen jako rodné číslo žalovaného. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 8. 2. 2021. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven dle článku II.2.b. smlouvy, kdy je poplatek stanoven jako vyšší než v případě řádného splácení, nicméně jelikož žalovaný překročil dobu splatnosti úvěru. Poplatek obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů původním věřitelem, dále náklady vznikající původnímu věřiteli v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro původního věřitele. Žalobce dále sděluje, že žalovaný dal souhlas se zpracováním osobních údajů a také souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 4364 Kč nejpozději splatných dne 13. 9. 2019.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně výslovně uvedeným již v žalobním návrhu a za předpokládaného souhlasu žalované, § 101 , odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Mezi žalovaným a právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, byla prostřednictvím prostředků na dálku uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo anonymizováno číslo. Vlastnosti úvěru při řádném splacení do 13. 9. 2019: celková výše úvěru 3 000 Kč, úroková sazba 36 % ročně, úrok 88,77 Kč, roční procentní sazba nákladů 1298,57 %, počet splátek 1, jednorázová výše splátky 3 726,38 Kč, doba splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, celková výše poplatku za sjednání úvěru 637,61 Kč, způsob vyplacení úvěru: bezhotovostní bankovní převod, přičemž žalovaný ve smlouvě uvedl č. ú. bankovní účet. Vlastnosti úvěru při překročení doby splatnosti: celková výše úvěru 3 000 Kč, úroková sazba 36 % ročně, úrok 88,77 Kč, roční procentní sazba nákladů 9 456,29 %, počet splátek 1, jednorázová výše splátky 4 364 Kč, doba splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, celková výše poplatku za sjednání úvěru 1 275,23 Kč (smlouva na čl. 12-15 spisu)
7. Společnost anonymizováno, cz, s. r. o. vystavila dne 14. 8. 2019 potvrzení, že dne 14. 8. 2019 v 7:05 hodin provedla platební transakci ID číslo, variabilní symbol, na účet bankovní účet pro částku 3 000 Kč (potvrzení na čl. 16 spisu)
8. Dne 1. 12. 2020 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba credit s. r. o. a žalobkyní. (smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek na čl. 17-27 spisu). Žalovanému bylo adresováno Oznámení o postoupení pohledávky společností právnická osoba dopisem ze dne 8. 2. 2021. Téhož dne byla žalovanému adresována výzva k úhradě dluhu. (oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě před podáním žaloby - příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)
9. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
10. Mezi žalovaným a právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, byla prostřednictvím prostředků na dálku uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo anonymizováno číslo. Vlastnosti úvěru při řádném splacení do 13. 9. 2019: celková výše úvěru 3 000 Kč, úroková sazba 36 % ročně, úrok 88,77 Kč, roční procentní sazba nákladů 1298,57 %, počet splátek 1, jednorázová výše splátky 3 726,38 Kč, doba splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, celková výše poplatku za sjednání úvěru 637,61 Kč, způsob vyplacení úvěru: bezhotovostní bankovní převod, přičemž žalovaný ve smlouvě uvedl č. ú. bankovní účet. Vlastnosti úvěru při překročení doby splatnosti: celková výše úvěru 3 000 Kč, úroková sazba 36 % ročně, úrok 88,77 Kč, roční procentní sazba nákladů 9 456,29 %, počet splátek 1, jednorázová výše splátky 4 364 Kč, doba splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, celková výše poplatku za sjednání úvěru 1 275,23 Kč. Společnost anonymizováno, cz, s. r. o. vystavila dne 14. 8. 2019 potvrzení, že dne 14. 8. 2019 v 7:05 hodin provedla platební transakci ID číslo, variabilní symbol, na účet bankovní účet pro částku 3 000 Kč. Dne 1. 12. 2020 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba anonymizována dvě slova a žalobkyní.
11. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
12. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
13. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
14. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
15. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
18. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
19. Soudem bylo vzato za prokázané, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).
20. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
21. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.
22. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 3 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit úrok ve výši 88,77 Kč a dále i poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 275,23 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši 1 364 Kč při poskytnutí částky 3 000 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014 , Občanský zákoník s komentářem, Praha 2, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 1 364 Kč za poskytnutí jistiny 3 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z.
23. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 4 364 Kč a dále úroku z prodlení (viz níže). Za situace, kdy úrok z úvěru byl shledán neplatně sjednaným, tak nadále dlužná částka činí 3 000 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 4 364 Kč, tak pro částku 1 364 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.
24. Úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl žalované uložen plnit z částky 3 000 Kč od 14. 9. 2019, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky, do zaplacení. Domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 1 364 Kč (4 364 Kč – 3 000 Kč) od 14. 9. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.
25. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
26. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky 4 364 Kč, úspěšnou byla pro částku 3 000 Kč 4 364 = 100 %, 3 000 Kč = 68,74 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 68,74 % = 31,26 %; 68,74 % - 31,26 % = 37,48 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b odst. 1 písm. c) , bodu 1, odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 189 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, měla úspěch jen co do výše 37,48 %, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 37,48 % z částky 1 489 Kč, tedy odměnu ve výši 558 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) v zákonné pariční lhůtě (§ 160 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.