Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
42 C 38/2021-44
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 440 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 30.7.2019 do zaplacení, to vše ve lhůtě do
3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 1.440 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1.440 Kč za dobu
od 30.7.2019 do zaplacení a zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.440 Kč za dobu od 29.12.2017 do 29.7.2019.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 923 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 30.7.2019 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 1.440 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1.440 Kč za dobu od 30.7.2019 do zaplacení a zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.440 Kč za dobu od 29.12.2017 do 29.7.2019. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 923 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 7 440 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ode dne 29.12.2017 do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum nabyl od společnosti právnická osoba pohledávku za žalovaným. K ní žalobce uvedl, že původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu dne datum poskytl úvěr v částce 6 000 Kč, který měl být splacen do datum. Součástí částky, kterou měl žalovaný úvěrujícímu vrátit byl i poplatek v částce 1 440 Kč. Dále uvedl, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky webová adresa, kde se žalovaný nejprve zadáním osobních údajů zaregistroval, tím zahájil kroky ke zřízení uživatelského účtu. Následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, což podmiňovalo pokračování v registraci. Žalovanému bylo přiděleno klientské číslo, jeho rodné číslo mělo identifikovat všechny vzájemné platby mezi stranami. Následně žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o úvěr a po prověření jeho schopnosti úvěr splácet mu byl zaslán návrh smlouvy. Žalovaný jej akceptoval a původní věřitel mu vyplatil úvěr na bankovní účet specifikovaný v žalobě. Platba byla identifikována dohodnutým variabilním symbolem. Žalovaný úvěr spolu se sjednaným poplatkem v dohodnuté lhůtě nevrátil, neučinil tak ani po zaslání upomínky. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky odpovídající poskytnutému úvěru a sjednanému poplatku, s ohledem na prodlení žalovaného i zaplacení úroků z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pokud by soud neuznal nárok žalobce z titulu uzavřené smlouvy, domáhá se vydání žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.
3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den datum, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce, a které si soud vyžádal, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil listin u –rámcovou smlouvu o úvěru číslo na které je jako úvěrující uvedena společnost právnická osoba, jako klient žalovaný, je identifikován rodným číslem, adresou trvalého a faktického bydliště, číslem občanského průkazu, mobilního telefonu, elektronickou emailovou adresou a číslem bankovního účtu bankovní účet. Obsahem listin y jsou podmínky pro uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru, které mají smluvní strany v budoucnu uzavírat. Listin Listina neobsahuje žádný podpis žalovaného, v zápatí smlouvy je vytištěno jeho jméno a příjmení, šipka s uvedením„ PODPIS ZDE“ a sdělení„ Podepsáno elektronicky“, je vytištěno datum rok číslo a čas 8:34. Žalobce dále předložil listin u – profil uživatele, kde je jako klient uveden žalovaný, je označen číslem rámcové smlouvy, jsou zde uvedeny jeho osobní údaje, IP adresa, uveden jeho zaměstnavatel, příjem ve výši 20 450 Kč a výdaje ve výši 4 500 Kč. U údajů„ Smlouva poslána a Smlouva podepsána“ je uvedeno„ No“. Dále žalobce k důkazu předložil listin u – jednotlivá smlouva o úvěru číslo na níž je uvedeno, že byla uzavřena dne datum, jako úvěrující je uvedena společnosti právnická osoba, jako klient žalovaný s uvedením osobních údajů shodných jako na rámcové smlouvě. Obsahem smlouvy je poskytnutí úvěru v částce 6 000 Kč na dobu 30 dní za poplatek v částce 1 440 Kč, kdy celková částka 7 440 Kč je splatná dne datum. Listin Listina neobsahuje podpis žalovaného. v zápatí smlouvy je vytištěno jeho jméno a příjmení, šipka s uvedením„ PODPIS ZDE“ a sdělení„ Podepsáno elektronicky“, je vytištěno datum rok číslo a čas 8:34. K tomu žalobce dále připojil listin u, kde je smlouva uvedeného čísla označena jako ukončená, v popisu týkajícím se této smlouvy je u data datum uvedeno – nedokončená registrace, nové ověření, příprava platby, výplata úvěru, stávající půjčka (příjmení), u data datum pak označení dlužníci, u data datum je uvedeno - ukončená. Soud z uvedených listin nemá za prokázané tvrzení žalobce o uzavření rámcové smlouvy ani jednotlivé smlouvy o úvěru mezi společností právnická osoba o tvrzeném a předloženém obsahu. Žalobce především dostatečně netvrdil, jakým konkrétním způsobem mělo dojít k odsouhlasení každé ze smluv o předloženém obsahu ze strany žalovaného, když v žalobě pouze kusým způsobem popsal proces registrace žalovaného na webových stránkách původního věřitele, kdy v rámci klientské sekce mělo dojít k registraci a v rámci ní k odsouhlasení rámcové smlouvy, následně pak k žádosti o poskytnutí úvěru a odsouhlasení jednotlivé smlouvy o úvěru o obsahu, jak byla předložena. Žalobce však ničeho netvrdil k tomu, jakým konkrétním způsobem žalovaný obsah jednotlivých smluv podepsal, jakým jeho jednáním žalovaného byl nahrazen jeho podpis na předložených smlouvách. Uzavření smluv pak nemůže být prokázáno předložením nepodepsaných listin, případně listin obsahujících pouze vytištěné jméno žalovaného a údaj„ Podepsáno elektronicky“, když k tomu, jakým způsobem k podpisu smlouvy došlo, není ničeho tvrzeno, jednání žalovaného nahrazující podpis z předložených listin nevyplývá. Navíc byly předloženy listin y, v nichž je vyznačeno, že rámcová smlouva nebyla ani odeslána, ani potvrzena, že nebyla dokončena registrace žalovaného. Žalobce nepředložil žádné záznamy z elektronického systému jeho právního předchůdce, které by zachycovaly jednání žalovaného při uzavírání tvrzených smluv. Žalobce tak v tomto směru neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní.
5. Ze sdělení právnická osoba má soud za prokázané, že majitelem účtu číslo byl ke dni tvrzeného poskytnutí úvěru (datum) žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc rok pak má soud za prokázané, že tohoto dne byla na účet žalovaného právnická osoba právnická osoba poukázána částka 6 000 Kč, jako variabilní symbol je uvedeno číslo rámcové smlouvy.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že touto smlouvou byly společností právnická osoba postoupeny na žalobce pohledávky specifikované v příloze, kdy z této přílohy vyplývá, že byla postupována i pohledávka za žalovaným z tvrzené úvěrové smlouvy. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno, což je prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum ve spojení s podacím lístkem z téhož dne. Tohoto dne pak byla žalovanému zasílána i předžalobní upomínka právním zástupcem žalobce.
7. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem) byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , kdy mělo jít o spotřebitelský úvěr. Posuzoval při tom, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobcem závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku ). Soud přitom s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má přitom za to, že žalobce v dané věci neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce zejména vůbec netvrdil, jakým konkrétním způsobem došlo k uzavření smlouvy o úvěru, a to jak rámcové smlouvy, tak smlouvy jednotlivé, když pouze stroze popsal proces registrace žalovaného na webových stránkách původního věřitele. Pokud tvrdil, že v rámci registrace došlo k odsouhlasení rámcové smlouvy, která následně měla vytvořit rámec pro podmínky, za nichž měly být uzavírány jednotlivé smlouvy o úvěru, pak tato skutečnost v řízení prokázána nebyla, když žalobce k tomu předložil pouze nepodepsanou listin u s uvedením osobních údajů žalovaného. Žalobce rovněž neuvedl, jakým konkrétním způsobem žalovaný svým jednáním uzavřel s původním věřitelem dne datum tvrzenou jednotlivou smlouvu o úvěru, když k důkazu předložil pouze nepodepsanou smlouvu s uvedením tohoto data. Žalobce ve smyslu ust. § 562 občanského zákoníku nepředložil k důkazu žádné záznamy z elektronického systému jeho právního předchůdce, které by jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy zachycovaly, z nichž by byl patrný úkon nahrazující podpis předmětné smlouvy o úvěru žalovaným. Soud tedy uzavírá, že nemá za prokázané uzavření tvrzené smlouvy o úvěru dne datum, na základě které by žalobce poskytl žalovanému úvěr 6 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 1 440 Kč ve lhůtě do datum. V řízení bylo prokázáno, že společnost právnická osoba poukázala na účet žalovaného dne datum částku 6 000 Kč, nebylo však zřejmé, z jakého důvodu. Z předložených listin je však zřejmé, že původní věřitel prokázanou platbu na účet žalovaného evidoval jako dluh ze smlouvy o úvěru. Soud jen pro úplnost dodává, že za situace, kdy se žalobce k soudnímu jednání nedostavil (soudu byla zaslána omluva z jednání spolu se souhlasem, aby bylo jednáno v nepřítomnosti žalobce a jeho právního zástupce), nemohl být ohledně nedostatečných skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy a neoznačení důkazů k takovým tvrzením poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Soud rovněž připomíná, že již před nařízením prvního soudního jednání ve věci žalobce v tomto směru k doplnění tvrzení a označení důkazů písemně usnesením vyzýval, poučoval jej o břemeni tvrzení i břemeni důkazním. Žaloba však i přes tato poučení nebyla žalobcem doplněna. Chybějící tvrzení na druhou stranu nebylo tak významné, že by způsobovalo neprojednatelnost žaloby (tedy, že by zde byl důvod pro postup podle § 43 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
8. Za situace, kdy mezi právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem – společností právnická osoba) a žalovaným nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, pak soud platbu této společnosti na účet žalovaného ve výši 6 000 Kč považoval ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku , za platbu bez právního důvodu, kterou se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. Žalovaný je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první občanského zákoníku toto bezdůvodné obohacení povinen vydat tomu, na jehož úkor se obohatil. Pokud bylo v řízení prokázáno, že původní věřitel v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, je žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat právě žalobci.
9. Žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván až v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum. Tato výzva byla žalovanému zaslána téhož dne. Pokud se tedy žalobce domáhal vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po tvrzené splatnosti úvěru, pak soud má za to, že v této době ještě žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nebyl, neboť uzavření smlouvy o úvěru s tvrzenou splatností nebylo v řízení prokázáno. Žalovaný se tak do prodlení mohl dostat nejdříve po doručení oznámení o postoupení pohledávky, neboť žádná dřívější výzva k úhradě soudu žalobcem předložena nebyla. Soud při tomto závěru postupoval dle konstantní judikatury (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2003, č.j. 28 Cdo 1853/2002 ), podle které je splatnost bezdůvodného obohacení vázána na výzvu věřitele. Ohledně doručení takové výzvy pak platí domněnka dojití daná v ust. § 573 občanského zákoníku , tedy že zásilka odeslaná s využitím poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla zásilka dána k poštovní přepravě dne datum, má se tedy za to, že došla žalovanému dne datum, ode dne následujícího, tedy datum, tak již byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.
10. Soud s ohledem na uvedené ve výroku I. vyhověl žalobě v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 000 Kč, kdy v této části jde o oprávněný nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na prodlení žalovaného s jeho vydáním pak soud v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku žalobci přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po doručení oznámení o postoupení pohledávky, tedy ode dne 30.7.2019, a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Ve výroku II. rozsudku žalobu zamítnul ohledně nároku na zaplacení částky 1 440 Kč, když šlo o nárok ze smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno a dále zákonného úroku z prodlení z této částky, dále pak ohledně zákonného úroku z prodlení ze žalované částky za období předcházející doručení výzvy k zaplacení dlužné částky, kdy žalovaný ještě v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nebyl.
12. O nákladech řízení bylo soudem ve výroku III. rozhodnuto podle § 142 odstavec 2 o.s.ř. , když soud uložil žalovanému povinnost nahradit ve věci převážně úspěšnému žalobci jím účelně vynaložené náklady, a to dle míry jeho úspěchu ve věci. Žalobce byl v dané věci úspěšný v rozsahu 81 % (ohledně částky 6 000 Kč) a neúspěšný v rozsahu 19 % (ohledně částky 1 440 Kč). Za situace, kdy míra úspěchu a neúspěchu se od sebe odečítá, je tak žalovaný povinen nahradit žalobci 62 % účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady na právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen„ AT“). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny advokáta do podání žaloby včetně ust. § 14b AT, když má za to, že tento postup je v souladu s podmínkami pro užití tohoto ustanovení. Z úřední činnosti je totiž soudu známo, že žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, ve větším množství, kdy tyto jsou formulovány obdobně, ve věci jde o částku nižší než 50 000 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200 Kč za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 , a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3 × režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 1 489 Kč. Dle míry úspěchu tak žalobci náleží 62 % z takto vynaložených nákladů, tedy částka 923 Kč, kterou je mu žalovaný povinen uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Rozsudek proto obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.