Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 191/2021-32

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 14.865 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7.175 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % od 27. 12. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 18.764,04 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % jdoucími z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do 26. 12. 2020 a dále jen z částky 2 825 Kč od 27. 12. 2020 do zaplacení a s úroky ve výši 23,66 % ročně jdoucími z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7.175 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % od 27. 12. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 18.764,04 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % jdoucími z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do 26. 12. 2020 a dále jen z částky 2 825 Kč od 27. 12. 2020 do zaplacení a s úroky ve výši 23,66 % ročně jdoucími z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalované zaplacení částky 14.865 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce číslo ze dne datum, na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč Poslední splátka byla stanovena na 25. 6. 2016. Na uvedený dluh žalovaná zaplatila jen částku 2.825 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 25. 6. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10.000 Kč od 26. 6. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,66 % ročně. Pohledávka ze smlouvy o půjčce včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14.865 Kč. Po žalované tedy žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 14.865 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1.314,70 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.310,30 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 240 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Ve smlouvě o půjčce žalovaná svým popisem potvrdila, že její úvěruschopnost byla právní předchůdkyní žalobkyně posuzována řádně, jí poskytnuté informace jsou pro tento účel dostatečné, úplné a pravdivé a současně je sama schopna posoudit, zda smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaná nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem republiky Černá Hora. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána.

4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o zápůjčce, a to odkazem na ustanovení a zákona o spotřebitelském úvěru. Rozhodné je tak právo české.

5. Z y označené jako smlouva o půjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se současně zavázala vrátit uvedené společnosti částku v celkové výši 17.690 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Částka 17.690 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10.000 Kč zahrnovala též poplatek za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, úrok ve výši 1.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, dle kterých výše úrokové sazby v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí 23,72 % p.a. Obsahem smluvních podmínek je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.

6. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z pasu vydaného ke dni datum s platností do datum. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením pas, výpis z účtu a pracovní smlouva/ŽL. Dále je zde uvedeno, že žalovaná žije u rodičů v rodinném domě a nemá žádné nezletilé děti. Žalovaná dále nevlastní automobil a nemá žádné další půjčky, či úvěry. Žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba jako kontrolorka těsnění. U kolonek označujících ověření zaměstnání není vyplněno ničeho. Ve finančních informacích je dále uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí 17.000 Kč. Běžné měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 2.000 Kč, výdaje domácnosti 5.000 Kč a výdaje na telefon ve výši 500 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou.

8. Z přehledu splácení má soud prokázáno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 2. 825 Kč. A to dne 21. 5. 2015 částku 915 Kč, dne 22. 6. 2015 částku 610 Kč a dne 11. 2. 2019 částku 1.300 Kč.

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne 7. 1. 2020 na adresu adresa žalovaného, zaslána výzva k zaplacení dlužných částek a současně byla vyrozuměna o postoupení pohledávek.

10. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 11. 12. 2020 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne 14. 12. 2020 na adresu adresa žalovaného, zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do 26. 12. 2020.

11. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

12. Dle , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle věty druhé , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

14. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, byla uzavřena smlouva o zápůjčce, současně se však jedná o spotřebitelský úvěr (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016) a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu a následující Zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 zavedl do právního řádu povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j.  – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.

18. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, resp. nejsou-li o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet důvodné pochybnosti. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

19. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutou zápůjčku ve výši 10.000 Kč, uhradit celkem částku 17.690 Kč. Z předložené zákaznické karty je zřejmé, že společnost právnická osoba, při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že žalovaná informace uvedené v zákaznické kartě stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. O tom svědčí zejména to, že zaměstnání žalované nebylo nikterak ověřováno. Současně v zákaznické kartě je sice zaškrtnuto, že žalovanou měly být předloženy doklady jako pracovní smlouva a výpis z účtu, ovšem kopie těchto dokladů nejsou připojeny a ani nejsou věřitelem blíže specifikovány, např. co do jejich počtu nebo data vystavení. Z předložené zákaznické karty není zřejmé, co představuje položka výdaje domácnosti a jak byly tyto ověřovány. Sama skutečnost, že žalovaná ve 26 letech žije ve společné domácnosti s rodiči, již může nasvědčovat tomu, že tato není schopna hradit si samostatné bydlení.

20. Majetkové poměry žalované tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce je dle zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s  neplatná, když společnost právnická osoba, poskytla žalované ve smyslu věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru zápůjčku, přestože ve smyslu cit. zákona s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto jsou smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba, a žalovanou ve smyslu absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

21. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2).

22. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalované částku 10.000 Kč, plnila dle bez právního důvodu a vzniklo jí tak právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku 2.825 Kč, k úhradě tak zbývá zaplatit 7.175 Kč (10.000 – 2.825). Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení se pak stal splatným dnem 26. 12. 2020, neboť žalovaná byla v předžalobní výzvě vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do tohoto data. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od 27. 12. 2020, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a., žalobkyni však byl přiznán úrok z prodlení v požadované (nižší) výši 8,05 % p.a. V souladu s  část věty před středníkem byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

28. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalované, která měla ve věci převážný úspěch, žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.