Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 264/2021-45
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 43 568,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení
ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 568,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 517,36 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 625 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 568,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 517,36 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 625 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 4 472 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, a to
v 60 týdenních splátkách ve výši 776 Kč. Žalovaný nezaplatil na svůj dluh ničeho. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 2 517,36 Kč,
a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 2 625 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto projednal věc v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 21 542 Kč sestávajícím z úroku ve výši 4 472 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč (celkem tedy částku 46 542 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 776 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně neuhradil ničeho (nezpochybněná tvrzení žalobkyně). právnická osoba, IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky).
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listin ě nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr vyplněno, že žalovaný je svobodný, má vyživovací povinnost k jedné osobě, žije s rodiči a jeho zaměstnavatelem je anonymizováno, spol. s anonymizováno, obec. Jeho čistý příjem činí 22 100 Kč měsíčně, ostatní příjmy žadatele činí 8 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 20 000 Kč. Odhadované výdaje žalovaného činí 5 000 Kč, externí splátky zápůjček činí 4 000 Kč. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty. V této části jsou pak uvedeny tyto položky: pracovní smlouva/ŽL datum – neurčitou a 2 výplatní pásky 4, číslo. Uvedené listin y však soudu předloženy nebyly.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti
v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. právnická osoba, IČO, pohledávku za žalovaným ze smlouvy postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 , nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
12. Ačkoliv na předložené smlouvě o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva o zápůjčce je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru.
13. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalovaného v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že je svobodný, má vyživovací povinnost k jedné osobě, jeho čistý příjem činí 22 100 Kč měsíčně, ostatní příjmy 8 000 Kč měsíčně, bydlí s rodiči, další čisté příjmy domácnosti činí 20 000 Kč, odhadované výdaje činí 5 000 Kč, externí splátky zápůjček 4 000 Kč. V části nazvané ověřené dokumenty jsou pak zmíněny výplatní pásky a pracovní smlouva/ŽL. Žalobkyně však tyto listin y soudu nepředložila a nepředložila ani jiné listin y vztahující se k příjmům či výdajům žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů žalovaného nebyla právním předchůdcem žalobkyně ověřena řádně, když byla (ač relevantní listin y nebyly soudu předloženy) ověřena maximálně výše mzdy žalovaného, přičemž uváděné ostatní příjmy nebyly ani specifikovány a rovněž tak další příjmy domácnosti. Co se týče výdajů, jejich výše nebyla ověřována vůbec, a to ani podstatné výdaje, zejména výdaje spojené s vyživovací povinností k další osobě, kterou žalovaný v zákaznické kartě uvedl, a výdaje spočívající ve splátkách dalších úvěrů či zápůjček, když právní předchůdce žalobkyně si vůbec neověřil, zda žalovaný prochází či neprochází registry dlužníků (insolvenční rejstřík, NRKI, registr příjmení apod.), kdy se pouze spokojil s tvrzením žalovaného, že splácí zápůjčku ve výši 4 000 Kč. Soud tak uzavírá, že pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány
a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.
14. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalovaného shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil, a tomu odpovídá i výsledek, když žalovaný na svůj dluh nezaplatil ničeho.
15. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.
16. Jestliže je tedy smlouva o zápůjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o zápůjčce.
17. Žalobkyně však prokázala, že její právní předchůdce žalovanému poskytl peněžní prostředky
ve výši 25 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni neuhradil ničeho, pročež tak na jistině zbývá uhradit částku 25 000 Kč, a proto soud žalovaného k její úhradě zavázal svým rozhodnutím.
18. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít
z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ).
19. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum, a to výzvou ze dne datum, kterou žalovanému zaslala dne datum. Splatnost dlužné částky tedy nastala datum a počínaje dnem datum je žalovaný v prodlení a počínaje tímto dnem až
do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,25 %).
20. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení částky 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu
od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 26 169,69 Kč (25 000 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 169,69 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 64 927,13 Kč (43 568,28 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 21 358,85 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 40 %. Úspěch žalovaného tak představuje 60 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 20 % (60 % - 40 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
22. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.