Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
10 C 145/2020-32
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 7 440 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 000 Kč, dále úrok z prodlení z částky 6 000 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 9,75% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 440 Kč, dále úroku z prodlení
z částky 7 440 Kč za dobu od datum do datum ve výši 9,75% ročně,
z částky 1 440 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 9,75% ročně,
zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 797 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 000 Kč, dále úrok z prodlení z částky 6 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 9,75% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 440 Kč, dále úroku z prodlení z částky 7 440 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 9,75% ročně, z částky 1 440 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 9,75% ročně, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 797 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř. ).
2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 7 440 Kč s příslušenstvím, žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč. Žalovaný částku nezaplatil, pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. právnická osoba a žalovaný uzavřeli pomocí prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu nazvanou jednotlivá smlouva o úvěru, doba trvání 30 dnů, žalovaný měl částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 440 Kč ke dni datum, RPSN činí 1270% právnická osoba poskytla žalovanému dne datum částku 6 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. právnická osoba a žalobce uzavřeli dne datum Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným žalobci. Postoupení pohledávky bylo právním předchůdcem žalobce oznámeno žalované oznámením ze dne datum. Předžalobní výzvou z datum podanou k poštovní přepravě dne datum zástupce žalobce upomínal žalovaného k zaplacení dlužné částky do 3 dnů s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Žalobce k výzvě soudu, jak prověřil úvěruschopnost žalovaného, uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřována prostřednictvím databáze příjmení, zájmového sdružení právnických osob, které sdružuje poskytovatele bankovních a nebankovních úvěrů, v době poskytnutí úvěru neměl žalovaný jakékoli dluhy. Schopnost úvěr splácet byla zaznamenána v kartě klienta, kde je uvedený stálý příjem žalovaného u zaměstnavatele anonymizováno jméno ve výši částka, po odečtení měsíčních nákladů ve výši 5 000 Kč zbývá žalovanému částka částka. Příjem žalovaného dle výplatní pásky za 9/2018 činí částka anonymizováno čistá mzda, dále příplatky, přesčasy, dohoda, celkem částka částka.
4. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Dle tvrzení žalobce a předložených dokladů vyšel právní předchůdce žalobce pouze z údajů z veřejně přístupných registrů a výplatní pásky za 9/2018. Pro řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je nutné podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, a to jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Zdrojem informací k posouzení úvěruschopnosti může být i samotný spotřebitel, věřitel se však nemůže bez dalšího s těmito informacemi spokojit a je třeba, aby je s odbornou péčí vyhodnotil a důkladně prověřil. Právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného měl k dispozici pouze výplatní pásku za 1 měsíc, žádné další doklady od žalovaného nevyžádal a údaje žalovaným poskytnuté neověřil. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že právní předchůdce žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného a v takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru a k této neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Pokud se tak žalobce domáhá zaplacení částky 6 000 Kč, činí tak oprávněně. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 6 000 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky v třídenní lhůtě v předžalobní výzvě ze dne datum podané k poštovní přepravě dne datum, dne datum se tak výzva dostala do dispozice žalovaného a dne datum uplynula žalovanému lhůta k plnění. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohl žalovaný dostat nejdříve od datum. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 6 000 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení v požadované výši 9,75% ročně, kdy tato výše nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve zbývající části žalobu jakou nedůvodnou zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 797 Kč, přičemž tato částka představuje 61,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 7 440 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.
14. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. , když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.