Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
19 C 258/2021-52
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 40 140,32 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 140 Kč s úrokem z prodlení
ve výši 8,5 % ročně z částky 10 140 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to
vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 000,32 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 748,51 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 430,85 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 24 310,88 Kč
za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 310,88 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 170,88 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 140 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 000,32 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 748,51 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 430,85 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 24 310,88 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 310,88 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 170,88 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky
ve výši 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok
ve výši 3 398 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení
ve výši 5 098 Kč a poplatek za komfortní splácení v hotovosti ve výši 7 995 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 592 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 11 470 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou
3 828,53 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum
do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 1 927,32 Kč. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok
ve výši 4 901 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 340 Kč a poplatek za komfortní splácení v hotovosti ve výši 6 018 Kč, a to v 18 týdenních splátkách ve výši 2 015 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 17 390 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 2 919,98 Kč,
a dále úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 1 503,53 Kč. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ; vycházel přitom z obsahu spisu
a provedených důkazů.
3. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku číslo zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 491 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 398 Kč, z částky za zpracování, doručení
a flexibilní splácení ve výši 5 098 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 995 Kč (celkem tedy částku 35 491 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 592 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 11 470 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Ve vazbě k nároku číslo soud zjistil, že mezi žalovaným
a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 259 Kč sestávajícím z úroku ve výši 4 901 Kč, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 340 Kč a z částky za administrativní činnost
a komfortní splácení ve výši 6 018 Kč (celkem tedy částku 36 259 Kč) splatit v 18 týdenních splátkách ve výši 2 015 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 17 390 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně).
4. právnická osoba, IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byly předmětné pohledávky za žalovaným postoupeny
na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky).
5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl před uzavřením každé ze smluv o zápůjčce hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech
a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listin ě nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum vyplněno, že žalovaný je anonymizováno, nemá anonymizováno, žije s role v řízení, pracuje jako anonymizováno, jeho zaměstnavatelem je právnická osoba, obec. Pobírá mzdu ve výši 19 714 Kč měsíčně, ostatní příjmy činí 3 500 Kč. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný má zápůjčku u jiné společnosti, kterou splácí částkou 8 000 Kč měsíčně, dále splácí další zápůjčku právnímu předchůdci žalobkyně částkou 2 015 Kč měsíčně, další odhadované výdaje žalovaného činí 3 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaný je držitelem kreditní karty a rovněž je na jeho jméno veden bankovní účet. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty, a to pracovní smlouvou a výplatními páskami za měsíce anonymizováno - číslo. Uvedené listin y však soudu předloženy nebyly. V žalobkyní předložené formulářové listin ě nazvané zákaznická karta ze dne datum pak bylo vyplněno, že role v řízení je anonymizováno, nemá anonymizováno, bydlí v bytě role v řízení, pracuje jako anonymizováno, jeho zaměstnavatelem je právnická osoba, obec. Pobírá mzdu ve výši částka měsíčně, ostatní příjmy činí 4 500 Kč. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný má zápůjčku u jiné společnosti, kterou splácí částkou 9 500 Kč měsíčně, další odhadované výdaje žalovaného činí 8 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaný není držitelem kreditní karty a na jeho jméno není veden bankovní účet. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty, a to pracovní smlouvou a výplatními páskami za měsíce anonymizováno - číslo. Uvedené listin y však soudu předloženy nebyly.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti
v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. právnická osoba, IČO, pohledávky za žalovaným z obou smluv o zápůjčce postoupila žalobkyni
na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi x právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011,
sp. zn. 31 Cdo 678/2009 , nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy.
Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
13. Ačkoliv na obou předložených smlouvách o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že obě smlouvy o zápůjčce jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
14. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce v obou případech vycházel z informací získaných od žalovaného v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě ze dne datum uvedl, že pobírá mzdu ve výši 19 714 Kč měsíčně a další příjmy ve výši 3 500 Kč. Výše mzdy měla být ověřena výplatními páskami, ve vztahu k dalším příjmům listin listina neobsahuje žádný údaj o tom, o jaké příjmy se jedná a jak měly být ověřeny. Na straně výdajů jsou uvedeny zápůjčky, a to jak u právního předchůdce žalobkyně, tak i u jiných společností, v celkové výši 10 015 Kč, další odhadované výdaje pak činí 4 000 Kč. Jak tyto výdaje (zejména další zápůjčky) byly ověřovány, uvedeno není. Dále je zde uvedeno, že na jméno žalovaného je veden bankovní účet, výpisy z něj však právní předchůdce žalobkyně po žalovaném nepožadoval. V zákaznické kartě ze dne datum žalovaný uvedl, že pobírá mzdu ve výši 19 684 Kč měsíčně a další příjmy ve výši 4 000 Kč. Výše mzdy měla být ověřena výplatními páskami, další příjmy ve výši 4 000 Kč nijak ověřovány nebyly, listin listina neobsahuje ani jejich bližší specifikaci. Na straně výdajů jsou pak uvedeny zápůjčky u jiných společností ve výši 9 500 Kč a další odhadované výdaje ve výši 8 000 Kč, opět bez bližší specifikace. Právní předchůdce žalobkyně tak v obou případech pouze ověřil výši mzdy žalovaného (dle tvrzení žalobkyně), další příjmy a výdaje nijak neověřoval. Žalobkyně však soudu nepředložila žádné listin y, tedy ani v zákaznických kartách uvedené výplatní pásky.
15. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalovaného nebyla právním předchůdcem řádně ověřena. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.
16. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalovaného shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil, a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný svůj dluh z počátku splácel.
17. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smluv o zápůjčce v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.
18. Jestliže jsou tedy smlouvy o zápůjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětných smluv. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvách o zápůjčce.
19. Žalobkyně však prokázala, že její právní předchůdce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum a smlouva o zápůjčce
ze dne datum). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni dosud uhradil celkem částku 28 860 Kč (11 470 Kč + 17 390 Kč), kterou soud započetl jako plnění na jistinu. Na jistině tak zbývá uhradit částku 10 140 Kč (39 000 – 28 860), k jejíž úhradě soud žalovaného svým rozhodnutím zavázal.
20. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958
odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ).
21. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum, a to výzvou ze dne datum, kterou žalovanému zaslala dne datum. Splatnost dlužné částky tedy nastala datum a počínaje dnem datum je žalovaný v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (10 %). Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení pouze ve výši 8,5 % ročně.
22. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení částky 10 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 140 Kč za dobu
od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
23. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 11 302,69 Kč (10 140 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 162,69 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 65 581,95 Kč (40 140,32 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 25 441,63 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 17 %. Úspěch žalovaného tak představuje 83 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 66 % (83 % - 17 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
24. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.