Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 231/2021-43
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 10 797,79 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 149 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 149 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše
do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení
částky 6 648,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 829,34 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 719,11 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 239,57 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 239,57 Kč za dobu od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 090,57 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 4 149 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 149 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 149 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 648,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 829,34 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 719,11 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 239,57 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 239,57 Kč za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 090,57 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 4 149 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 431 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 444 Kč
a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 358 Kč, a to
v 60 týdenních splátkách ve výši 254 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 3 851 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou
829,34 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum
do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 719,11 Kč. Pohledávka
za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek
ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101
odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovaným a společností x právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 233 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 431 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 444 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 358 Kč (celkem tedy částku 15 233 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 254 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 3 851 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně). právnická osoba, IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky).
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr vyplněno, že žalovaný je anonymizováno, nemá anonymizováno, žije na anonymizováno, pracuje jako anonymizováno, jeho zaměstnavatelem je právnická osoba, obec. Pobírá mzdu ve výši částka měsíčně, jiné příjmy nemá. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný má zápůjčku u jiné společnosti, kterou splácí částkou 500 Kč měsíčně, další odhadované výdaje žalovaného činí 3 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty, a to pracovní smlouvou, výplatními páskami
za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvou. V části„ ověřené dokumenty“ jsou však uvedeny pouze výpisy z bankovního účtu, a to za měsíce 4 – číslo. Uvedené listiny však soudu předloženy nebyly.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti
v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. právnická osoba, IČO, pohledávku za žalovaným ze smlouvy postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
12. Ačkoliv na předložené smlouvě o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva o zápůjčce je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru.
13. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalovaného v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že pobírá mzdu ve výši částka měsíčně, bydlí na anonymizováno a jeho výdaje činí 3 500 Kč, z čehož částka 500 Kč představuje splátku jiné zápůjčky. V části nazvané ověřené dokumenty jsou pak zmíněny pouze výpisy z bankovního účtu za měsíce 4 – číslo. Žalobkyně však tyto výpisy z bankovního účtu soudu nepředložila a nepředložila ani jiné listiny. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalovaného nebyla právním předchůdcem řádně ověřena, když právní předchůdce žalobkyně si od žalovaného nevyžádal pracovní smlouvu, výplatní pásky, ubytovací smlouvu a ani nijak neověřoval, zda a v jaké výši má žalovaný sjednány další úvěry či zápůjčky. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.
14. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalovaného shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil, a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný svůj dluh z počátku splácel.
15. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou
by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.
16. Jestliže je tedy smlouva o zápůjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o zápůjčce.
17. Žalobkyně však prokázala, že její právní předchůdce žalovanému poskytl peněžní prostředky
ve výši 8 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni dosud uhradil částku 3 851 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu. Na jistině tak zbývá uhradit částku 4 149 Kč (8 000 – 3 851), k jejíž úhradě soud žalovaného svým rozhodnutím zavázal.
18. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958
odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).
19. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum, a to výzvou ze dne datum, kterou žalovanému zaslala dne datum. Splatnost dlužné částky tedy nastala datum a počínaje dnem datum je žalovaný v prodlení a počínaje tímto dnem až
do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,25 %).
20. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení částky 4 149 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 149 Kč za dobu
od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 4 316,86 Kč (4 149 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 167,86 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 16 211,71 Kč (10 797,79 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 5 413,92 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 27 %. Úspěch žalovaného tak představuje 73 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 46 % (73 % - 27 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.).
22. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.