Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 52/2021-33

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 27 955,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od 04.08.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Co do úroku z této částky od 27.10.2018 do 03.08.2020 se žaloba zamítá.

III. Žaloba se zamítá též co do částky 11 155,20 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od 04.08.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Co do úroku z této částky od 27.10.2018 do 03.08.2020 se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žaloba se zamítá též co do částky 11 155,20 Kč.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by mu proti žalované byla přiznána částka 16 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27.10.2018 do zaplacení ve výši 9%, částku 11 155,20 Kč a náhradu nákladů řízení s tím, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne 26.09.2017 se společností právnická osoba, IČO jako úvěrujícím smlouvu o úvěru číslo. Dle , tedy zákona číslo (dále jen ) byla pohledávka vůči žalované vyplývající ze smlouvy o úvěru postoupena právnická osoba anonymizována dvě slova na základě smlouvy ze dne 11.12.2019 společnosti právnická osoba, která ji následně smlouvou ze dne 26.05.2020 postoupila žalobci; o postoupení pohledávka byla žalovaná řádně vyrozuměna. Podle smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti. Žalovaná se zavázala předmětný úvěr vrátit původnímu věřiteli ve 13 pravidelných rovnoměrných splátkách, kdy první splátka byla splatná v měsíci, jež bezprostředně následuje po podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 26.10.2018. Původní věřitel svůj závazek splnil a sjednaný úvěr žalované poskytl v hotovosti dne 26.09.2017. Na jistině žalovaná neuhradila celou zapůjčenou částku 16 800 Kč, a zákonný úrok z prodlení žalobce požaduje přiznat až ode dne, který následuje po dni splatnosti poslední měsíční splátky, jestliže by jej podle zákona mohl požadovat od dřívějšího data, tzn. od každé prodlévající splátky jednotlivě. Dle článku V smlouvy o úvěru je žalovaná povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to do zaplacení. Žalovaná byla v prodlení nejméně od 27.10.2018 do 20.08.2020. Délka prodlení byla pak v délce 664 dnů. Výše smluvní pokuty byla stanovena jako 0,001* 16800, což je 11 155,20 Kč.

2. Soud vydal pod číslo jednací dne 12.01.2021 elektronický platební rozkaz. Tento se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaná bez omluvy, když jí bylo doručeno fikcí, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle , odstavec 3

3. V rámci řízení soud ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a právnická osoba, jakož i z postupní smlouvy právnická osoba a právnická osoba a souvisejících seznamů postoupených pohledávek, zjistil, že předmětná pohledávka byla mezi těmito účastníky řádně postoupena, a že tedy žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován.

4. Z notářského zápisu, sepsaného 27.09.2018 titul jméno příjmení, notářkou se sídlem v Praze, pod sp. zn. anonymizováno číslo a spisová značka včetně seznamu bylo zjištěno, že společnost právnická osoba prodala právnická osoba anonymizována dvě slova pohledávky, jejichž součástí je i pohledávka předmětná.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi firmou právnická osoba a žalovanou na hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet ve 13 měsíčních splátkách. Smluvní strany se dohodly, že dlužnice zaplatí poplatek za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, dále za správu úvěru částku 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč, celkem tedy 34 600 Kč ve 13 měsíčních splátkách á 2 600 Kč, splatných vždy do každého 26. dne v kalendářním měsíci. V článku V. bod 4, se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 05 a poskytnuté jistiny.

6. Zy označené jako finanční analýza bylo zjištěno, že byla zjištěna výše měsíčního příjmu žalované ve výši 13 973 Kč, měsíčních výdajů ve výši 8 500 Kč, minimálních měsíčních výdajů 3 500 Kč, rezerva na nečekané výdaje 1 000 Kč, takže volné finanční zdroje jsou 4 473 Kč měsíčně u žalované. Dále uvedla, že jsou 2 výdělečně činné osoby v domácnosti, nevyživuje žádné dítě.

7. Z výsledku credit scoringu bylo zjištěno, že žadateli lze poskytnout úvěr ve výši maximálně 25 000 Kč.

8. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že tato byla sepsána 26.09.2017 a žalovaná požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč, když uvedla, že je svobodná, jsou 2 výdělečné osoby v domácnosti, nemá žádné děti, má částečný invalidní důchod a kromě příjmu z důchodu 4 940 Kč má ještě jiné příjmy 2 733 Kč a dále 6 300 Kč z brigády. Celkem tedy měsíční příjem 13 973 Kč. Za bydlení a nájem dá 8 800 Kč, stravování 5 000 Kč, půjčku anonymizováno 2 000 Kč, splátky úvěru – respektive exekuce 1 200 Kč.

9. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaná pobírá invalidní důchod celkem ve výši 4 940 Kč.

10. Z dohody o provedení práce bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalovaná s firmou právnická osoba 08.05.2017, od 08.05.2017 na dobu neurčitou, na provedení úklidových prací, výpomoci v celkovém rozsahu maximálně 30 hodin ročně.

11. Z dohody o pracovní činnosti bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalovaná s právnická osoba, dohodu o pracovní činnosti na pozici prodavačka, na období od 02.08.2017 do 31.12.2017, odměna byla sjednána ve výši 72,90 Kč na hodinu.

12. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR pak bylo zjištěno, že od 01.07.2017 do 30.06.2018 byl přiznán měsíční příspěvek na bydlení ve výši 2 733 Kč.

13. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené žalovanou a manželi příjmení bylo zjištěno, že tato byla uzavřena 02.04.2015 a předmětem pak byl pronájem bytu v domě adresa v obec. Nájem byl uzavřen na dobu určitou do 31.03.2016, nájemné stanoveno ve výši 5 900 Kč.

14. Z dohody o zvýšení nájmu pak bylo zjištěno, že se nájem zvyšuje na částku 6 500 Kč od 30.07.2016 a dále celkem na částku 8 800 Kč.

15. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána o zaplacení dluhu zásilkou právního zástupce žalobce ze dne 27.07.2020 (spolu s doručenkou).

16. Ze sdělení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že postoupení bylo žalované sděleno.

17. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle zákona číslo o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odstavec 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

21. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23.04.2008 a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

24. V dané věci žalobce sice tvrdí, avšak neprokazuje, že by právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitelky, tedy žalované, splácet úvěr poskytnutý ve výši 20 000 Kč, respektive spolu s celkovým navýšením ve výši 34 600 Kč splatný ve 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč, když z dokumentů, které žalobce soudu předložil, vyplývá, že měsíční výše příjmů žalované byla 13 973 Kč, výše měsíčních výdajů, tedy nájemného 8 500 Kč, minimální měsíční výdaje 3 050 Kč (bez konkretizace), ale počet výdělečně činných osob v domácnosti: 2, ovšem bez uvedení příjmu další osoby s tím, že žalovaná je bez vyživovací povinnosti. V žádosti o poskytnutí úvěru však žalovaná také uvedla, že jsou jí z příjmu strhávány splátky ve výši 1 200 Kč, a to exekučně. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, a to zejména veškeré výdaje, závazky, počet členů v domácnosti a jejich příspěvky na domácnost, apod.

25. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede ke nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování těchto tvrzení. Nejvyšší soud pak v uvedeném rozhodnutí mj. uvedl, že předmětné ustanovení vychází z článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23.04.2008 Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele, nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele a nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěru. Avšak pouhá, ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.

26. Soud tedy uzavřel, že žalobce před soudem neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí poskytovatel úvěru zjišťoval a především ověřoval bonitu žalované, zda je tedy schopna splácet za podmínek dle smlouvy. Toto soud dovozuje i z poznámky žalované v žádosti o poskytnutí úvěru, že je jí exekučně sráženo 1 200 Kč měsíčně. Pro úplnost soud dodává, že pokud dle ustanovení zákona číslo spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru), nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23.04.2008. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích, prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tuto mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele – náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, když k tomuto závěru dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.02.2019 IIIÚS 4129/18, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje. Výslovně zároveň uvádí, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v článku 36 odstavec 1d.

27. Během řízení pak soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl navýšen o různé další náklady (o částku 14 600 Kč) na částku 34 600 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v celkem 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Tedy splácela-li by žalovaná řádně a včas, musela by věřiteli vrátit za 13 měsíců dle smlouvy částku 34 600 Kč, tedy tzv. by přeplatila úvěr o 14 600 Kč, což se soudu jeví jako nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy, založeným objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění. Za nepřiměřené ujednání lze označit v kontextu dalších plateb nad jistinu pohledávky rovněž smluvní pokutu v neprospěch žalované pro případ porušení povinnosti řádného a včasného splácení úvěru, které vedou k dalšímu řetězení nároků žalobce. Podepsaný soud je přesvědčen, že rozpor s dobrými mravy založený objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění je natolik intenzivní, že žalobci nelze spravedlivě poskytnout ochranu ze strany soudu.

28. Vzhledem ke shora uvedenému soud pak věc posoudil tak, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná jednak proto, že nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované a též podle neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonům, nebo je obchází nebo se příčí dobrým mravům.

29. Na druhou stranu má soud v řízení za prokázané, že věřitel poskytl žalované částku 20 000 Kč, na níž žalovaná ničeho nevrátila. Na úkor právního předchůdce žalobce se tak žalovaná bezdůvodně obohatila, neboť částka 20 000 Kč byla žalované poskytnuta bez právního důvodu. Soud pak přiznal tuto částku a vzhledem k požadavku žalobce rozhodl o vrácení částky 16 800 Kč jako bezdůvodného obohacení, a to i se zákonným úrokem z prodlení, a to podle a Nařízení vlády číslo ovšem až od 04.08.2020, tedy od doby, kdy bylo prokázáno, že žalovaná přes upomínku dluh nezaplatila. Totiž na poštu dal žalobce výzvu 27.07.2020, pokud bereme 3 dny na doručení a pak 3 dny na případné zaplacení, je žalovaná v prodlení podle názoru soudu od 04.08.2020, když od tohoto data byl také přiznán úrok do zaplacení, ovšem úrok za dobu předchozí tj. od 27.10.2018 do 3.8.2020 byl též zamítnut. Protože má soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, tak veškeré žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy, tedy obchodní úrok, poplatky i smluvní pokutu a úrok i smluvní z prodlení nad rámec soudem přiznaný zamítl, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, tedy úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán.

30. Pokud by se žalobce dostavil k jednání, byl by v souladu s ,3 soudem poučen o tom, že dosud nedoplnil skutková tvrzení ohledně skutečnosti, že smlouva nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy vzhledem k výši souhrnného poplatku a o skutečnostech týkajících se úvěruschopnosti. Svou neúčastí na jednání však žalobce znemožnil soudu poskytnout mu toto poučení a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdal (například usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek ) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popř. při přípravném roku, nařízeného podle ustanovení 114c a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

31. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich úhradu, neboť úspěšnost účastníků byla přibližně stejná.

32. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle , když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( z.č. , v platném znění) nebo provedení exekuce podle z.č. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.