Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 194/2021-61

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 133 791 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 48 125 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 125 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba se, co do částky ve výši 60 942 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 61 992 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do 13. 11. 2020, co do zákonného úroku z prodlení z částky 60 942 Kč ve výši 8,25 % ročně od 14. 11. 2020 do zaplacení, dále co do smluvní pokuty ve výši 24 674,12 Kč, a dále co do úroku ve výši 10 % ročně z částky 87 390,73 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 10. 2020 dosáhne částky 344 520 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 48 125 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 125 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku II. Žaloba se, co do částky ve výši 60 942 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 61 992 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do 13. 11. 2020, co do zákonného úroku z prodlení z částky 60 942 Kč ve výši 8,25 % ročně od 14. 11. 2020 do zaplacení, dále co do smluvní pokuty ve výši 24 674,12 Kč, a dále co do úroku ve výši 10 % ročně z částky 87 390,73 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 10. 2020 dosáhne částky 344 520 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 109 117 Kč s příslušenstvím, spočívající v zákonném úroku z prodlení z částky 110 117 Kč od 1.11.2020 do 13.11.2020 ve výši 328,26 Kč a dále v zákonném úroku z prodlení z částky 109 117 Kč z částky 109 117 Kč od 14.11.2020 do zaplacení a dále v úroku ve výši 10 % z částky 87 390,73 Kč od 1.10.2020 do zaplacení (max. však do částky 344 520 Kč) a dále požadoval přiznání smluvní pokuty ve výši 24 674,12 Kč. Uvedl, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne 5.9.2019 smlouvu o úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 7 975 Kč, tedy s úrokem ve výši 162,38 % ročně. Žalovaný úvěr splácel, od 23.10.2019 do 23.9.2020 uhradil 5 splátek po 7 975 Kč a jednu splátku po 1 000 Kč, celkem tak uhradil 40 875 Kč. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatná odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti (ukončení pracovního poměru). Žádosti žalobce vyhověl a došlo tak k odkladu splatnosti splátek č. 6, kdy od 25.3.2020 do 24.4.2020 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Provedení odkladu těchto splátek bylo žalovanému písemně oznámeno. Dále žalovaný v souladu se (o některých opatřeních v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemii COVID 19) oznámil dne 20.4.2020, že využívá ochrannou dobu, která tak trvala od 1.5., 2020 do 31.7.2020. Za dobu trvání ochranné doby má žalobce právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši reposazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 %. Potvrzení o využití ochranné doby bylo žalovanému oznámeno. Následně se u splátky č. 7 ocitl v prodlení více než 65 dní, a proto byl úvěr ke dni 29.9.2020 zesplatněn. Po zesplantnění úvěru žalovaný ještě dne 13.11.2020 uhradil částku ve výši 1 000 Kč. Nárokovaná částka ve výši 109 117,13 Kč tvoří aktuální výši dlužné jistiny, přičemž ke dni zesplatnění úvěru činila výše dlužné jistiny částku 110 117,13 Kč, která se skládá ze součtu zbývající původní dlužné jistiny úvěru v částce 87 390,73 Kč a dlužného úroku z poskytnutého úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 22 726,40 Kč. Žalobce dále požaduje i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 110 117,13 Kč od 1.11.2020 do 13.11.2020 a dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 109 117,13 Kč od 14.11.2020 do zaplacení ve výši 24 674,12 Kč. Smluvní úrok ve výši 162,38 % ročně byl sjednán ve smlouvě o úvěru, avšak žalobce v žalobě požadoval pouze úrok ve výši 100,45 % ročně, a od 1.10.2020 do zaplacení žalobce požaduje úrok ve výši 10% ročně, tedy v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8%, tedy v sazbě 10% p.a.

2. Žalovaný se nařízeného soudního jednání účastnil, k žalobě se však nechtěl vyjadřovat.

3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne 6.9.2019 má soud za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v celkem 36i měsíčních splátkách po 7 975 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 162,38% ročně a ve stejné výši je uvedena i sazba RPSN. V čl. 6 Smlouvy je uvedeno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s platbou splátky o více než 30 dní vznikne žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč a to za každou opožděnou splátku. V čl. 6 Smlouvy je uvedeno, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitne v prodlení více než 15 dní. V čl. 6 je pak uvedeno, že jestliže žalovaný v případě zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vznikne žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru. Zesplatnění úvěru má soud za prokázané z dopisu ze dne 25.9.2020 nazvaného jako Výzva k zaplacení a Upozornění na možnost zesplatnění úvěru a dále pak z dopisu ze dne 29.9.2020 nazvaného jako Oznámení. V tomto dopise je žalovaný informován, že se ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru a je vyzván k uhrazení dosud nesplacené části úvěru ve výši 110 117 Kč a to okamžitě. Zároveň je upozorněn na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z této dlužné částky za každý den prodlení. Výše nové dlužné jistiny úvěru ve výši 110 117,13 Kč vyplývá z Karty klienta ke smlouvě pod číslo z tohoto dokumentu vyplývá i celková výše dlužné částky 168 359,19 Kč. Samotná výplata úvěru na účet žalovaného je prokazována Dokladem o vyplacení úvěru-Otiskem dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, který prokazuje vyplacení částky ve výši 90 000 Kč na účet žalovaného dne 6.9.2019. Z Oznámení ze dne 19.5.2020 má pak soud dále za prokázané, že žalobce žalovaného informoval, že dle bude aplikována ochranná doba od 1.5.2020 do 31.7.2020, kdy po uvedenou dobu bude nárokován pouze úrok ve výši zákonného úroku z prodlení. Žalovanému byl rovněž zaslán nový splátkový kalendář.

4. Soud rovněž provedl důkaz znaleckým vyjádřením titul příjmení, znalce v oboru ekonomika, který byl zpracován na žádost žalobce a kde znalec konstatuje, že bez ohledu na to, zda je ve smlouvě uvedena nominální úroková sazba či efektivní úroková sazba, absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech shodná.

5. Soud dále provedl důkaz, který žalobce předložil na podporu svého tvrzení o tom, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Z tzv. hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný měl ze zaměstnání čistý měsíční příjem 17 879 Kč. Pokud jde o výdaje žalovaného, z uvedeného důkazu vyplývá, že jeho výdaje byly zohledněny v částce 3 410 Kč, kdy se má jednat o částku životního minima a dále v částce 1 000 Kč, kdy se jedná o částku nájemného. Dále je na výdajové stránce žalovaného uveden údaj o splátce spol. právnická osoba ve výši 4 573 Kč. Pokud jde o ověření příjmů žalovaného, žalobce soudu doložil, výpis z účtu žalovaného za duben 2019, z kterého vyplývá, že zůstatek na účtu žalovaného byl záporný- 56,27 Kč.

6. Projednávanou věc je nutno posuzovat, s ohledem na dobu uzavření smlouvy o úvěru, podle , , (dále jen "o. z.") a dle o spotřebitelském úvěru.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust.

11. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 tak, že,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.

15. Z uvedeného vyplývá, že soudy vždy, pokud řeší spor ze závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, musí, a to z úřední povinnosti, prioritně zkoumat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu se shora citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobce s žalovaným uzavřel úvěrovou smlouvu, aniž před jejím uzavřením řádně vyhodnotil schopnost žalovaného dlužnou částku řádně splácet. Žalobce sice úvěruschopnost žalovaného zkoumal, ovšem skutečně zkoumal pouze jeho příjmy. Z listinných důkazů, a to zejména z y označené jako,,hodnocení klienta“ vyplynulo, že skutečné výdaje a životní náklady žalovaného nebyly žalobcem vůbec zjišťovány, při jejich určení žalobce vycházel jen z výše životního minima a sdělení žalovaného. Žádné doklady k prokázání obligatorních výdajů žalovaného od tohoto nežádal. Navíc údaje, které byly v kartě klienta uvedeny jako výdaje žalovaného, např. nájem v částce 1 000 Kč jsou zcela nerealistické, neboť částka 1 000 Kč měsíčně zcela jistě neodpovídá částce tržního nájemného. Z výpisu účtu žalovaného, který měl žalobce k dispozici, navíc jasně vyplývá, že žalovaný neměl žádné úspory, které by mu umožnili úvěr po dobu 36 měsíců v částce 7 975 Kč měsíčně splácet. Z výpisu účtu žalovaného bylo totiž prokázáno, že žalovaný byl v debetu, kdy výdaje mírně převyšovaly jeho příjmy. V kartě klienta bylo rovněž uvedeno, že žalovaný splácí úvěr u právnická osoba anonymizována dvě slova, což opět nasvědčuje tomu, že žalovaný měl problém financovat své výdaje a závazky, což musel řešit půjčkou u této nebankovní společnosti. S ohledem na uvedené skutečnosti tak nelze dospět k závěru, že žalobce řádně zkoumal a zejména vyhodnotil schopnost žalovaného jako dlužníka řádně úvěr splácet, jak má na mysli zákona o spotřebitelském úvěru.

17. S ohledem na shora uvedené závěry soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako celou absolutně nepatnou pro zjevný rozpor se zákonem, když žalobce v rozporu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečně posoudil bonitu žalovaného. Neplatnost úvěrové smlouvy pak vyplývá nejen z ust. § 588 o.z., ale i ze samotného ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Shora uvedené závěry ohledně požadavků na zkoumání úvěruschopnosti dlužníků jsou vyjádřeny i v rozsudku Krajského soudu v Ústí and Labem pod č.j.: -103, který posuzoval spor téhož žalobce.

19. Podle ve znění platném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ve znění platném od 1. 1. 2014 se bezdůvodně obohatil ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl,...

20. Vzhledem k tomu, že žalobce žalovanému bez právního důvodu (na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy) poskytl částku 90 000 Kč, žalovaný uhradil žalobci na splátkách částku celkem ve výši 41 875 Kč, tak se na úkor žalobce obohatil o částku 48 125 Kč. Tuto částku soud žalobci přiznal z titulu bezdůvodného obohacení spolu s úroky z prodlení, tak jak žalobce požadoval, tedy od 1.11.2020 do zaplacení. Ve zbytku žalobního nároku, tedy co do částky ve výši 60 942 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 61 992 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do 13. 11. 2020, co do zákonného úroku z prodlení z částky 60 942 Kč ve výši 8,25 % ročně od 14. 11. 2020 do zaplacení, dále co do smluvní pokuty ve výši 24 674,12 Kč, a dále co do úroku ve výši 10 % ročně z částky 87 390,73 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 10. 2020 dosáhne částky 344 520 Kč, soud žalobu zamítl, vycházeje tak z absolutní neplatnost smlouvy pro zjevný rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru.

21. Pro úplnost soud uvádí, že bez ohledu na shora uvedené posouzení stran nedostatečného ověření bonity žalovaného, by soud smlouvu zamítl pro zjevný rozpor s dobrými mravy, neboť v předmětné úvěrové smlouvě byl sjednán smluvní úrok ve výši 162,38% ročně. Dle statistiky ČNB je průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem za září 2019 ve výši 8,44 % ročně. Vzhledem k tomu, že v daném případě sjednaná úroková sazba (162,38%) převyšuje průměrnou úrokovou sazbu 19x (!), tak sjednaná úroková sazba je nepřípustná, což je vyjádřeno i v judikátech NS ČR pod sp. zn.: , či nově pod sp. zn.: .

22. K úvaze, že smlouvu o úvěru je nutno jako celek posoudit za zjevně v rozporu s dobrými mravy, vede soud i ujednání o vcelku drakonických smluvních pokutách, které jsou zjevně nepřiměřené a jejichž uplatňování ve spojení s nemravnými úroky v podstatě vedou k majetkové likvidaci žalovaného. Jinak řečeno, pokud žalobce žalovanému půjčil částku 90 000 Kč, žalovaný uhradil 41 875 Kč a nyní žalobce požaduje uhradit dalších celkem 109 117 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 24 674,12 Kč a úroky, tak smlouva vykazuje zjevné znaky výstřednosti, které jsou s to pobouřit každého slušného člověka, a takovémuto jednání by neměla být poskytována právní ochrana.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Žalovaný byl ve sporu úspěšnější a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný náklady řízení nepožadoval, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

24. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebude-li plněno to, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, je možné podat návrh exekuci nebo soudní výkon.