Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
23 C 230/2021-31
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 11 592 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 959,51 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do 25. 3. 2021, úrok z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 26. 3. 2021 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 3 592 Kč, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 26. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 518,60 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 959,51 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do 25. 3. 2021, úrok z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 26. 3. 2021 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 3 592 Kč, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 26. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 518,60 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 959,51 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 3 592 Kč a paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 100 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO jako věřitelem a úvěrujícím (dále jako původní věřitel) a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 1. 10. 2018 uzavřena Smlouva o úvěru číslo na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit s termínem splatnosti do 31. 10. 2018. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Obchodní podmínky právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Původní věřitel poukázal peněžní prostředky žalovanému bezhotovostně na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu, a proto žalovanému vznikla povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné jistiny v důsledku prodlení se splacením dluhu. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta (prodlení za dobu od 19. 5. 2019 do 10. 8. 2020) v částce 3 592 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou úvěru zaslal původní věřitel žalovanému dvě písemné upomínky, jež byly zpoplatněny dle sazebníku poplatkem ve výši 50 Kč za upomínku, tedy v souhrnné výši 100 Kč. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 8. 2020 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 8 000 Kč, na úroku z prodlení částku 959,51 Kč, na nákladech za upomínky částku 100 Kč a na smluvní pokutě částku 3 592 Kč. Žalobce dále požadoval úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 8 000 Kč ode dne 29. 8. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne 1. 10. 2018, výpisu z účtu č. ú. bankovní účet ze dne 1. 10. 2018, výpisu z účtu č. ú. bankovní účet ze dne 2. 10. 2018 – čerpání úvěru, Obchodních podmínek právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově účinných od 1. 12. 2016, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 8. 2020 včetně přílohy – detailu postupované pohledávky a potvrzení o úplatě, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 9. 9. 2020, Výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 11. 3. 2021 a ze sdělení právnická osoba ze dne 18. 6. 2021 včetně výpisu z účtu č. ú. bankovní účet za období od 1. 10. 2018 do 31. 10. 2018 (č. l. 17-19 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaný) dne 1. 10. 2018 smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně v plné výši dne 2. 10. 2018. Žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr ve lhůtě splatnosti do 31. 10. 2018. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když úvěr nesplatil ve lhůtě splatnosti řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou úvěru. Původní věřitel proto požadoval dle úvěrové smlouvy rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné jistiny v důsledku prodlení se splacením dluhu. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta (prodlení za dobu od 19. 5. 2019 do 10. 8. 2020) v částce 3 592 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 8. 2020 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dne 8. 9. 2020. Žalovaný úvěr včetně úroku z prodlení, nákladů za upomínky a smluvní pokutu neuhradil, i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 9. 3. 2021. Na bankovní účet žalovaného č. ú. bankovní účet vedený u právnická osoba byla poukázána dne 2. 10. 2018 platba ve výši 8 000 Kč z bankovního účtu č. ú. bankovní účet.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti původního věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
13. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení paušální náhrady za upomínky a smluvní pokuty.
14. Plnil-li původní věřitel žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 8 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž na dluh neuhradil ničeho, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 8 000 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 26. 3. 2021 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 25. 3. 2021), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nárokovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 61,54 % a jeho neúspěch 38,46 %. Ve výši rozdílu (23,03 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 518,60 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 252 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 23,03 % činí částku 518,60 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).