Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 164/2021-12

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Slezákem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 42 440,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42 440,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 440,44 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 298 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42 440,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 440,44 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 298 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 42 440,44 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení s tím, že žalovaný v období od datum do datum v odběrném místě: ulice a číslo, obec svévolně odebíral elektřinu z distribuční sítě žalobce. Následkem tohoto jednání žalovaného vznikla žalobci škoda ve výši, která byla stanovena na základě příslušné vyhlášky vydané na základě zmocňovacího ustanovení energetického zákona částkou 31 878,35 Kč. Zároveň vznikla žalobci další škoda spočívající v nákladech na zjištění tohoto neoprávněného odběru. Žalobce byl totiž nucen uhradit práci kontrolních techniků, náklady na dopravu těchto techniků do místa neoprávněného odběru, jakož i náklady na zpracování znaleckého posudku, resp. přezkoušení elektroměru autorizovaným metrologickým střediskem. Na tyto činnosti žalobce vynaložil částku 10 562,09 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení peněžní částky 42 440,44 Kč fakturou číslo ze dne datum s tím, že její splatnost stanovil na den datum. Žalovaný ničeho nezaplatil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Soud má za prokázané, že žalobce, jakožto provozovatel distribuční soustavy elektřiny, dne datum v odběrném místě v objektu: ulice a číslo, PSČ obec, přerušil dodávku elektřiny, jež byla do té doby žalovanému do tohoto odběrného místa dodávána na základě smlouvy s příslušným obchodníkem s elektrickou energií. K přerušení dodávky a demontáži elektroměru došlo z důvodu prodlení s placením dluhů za odebranou elektrickou energii.

Podle ust. a c) , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle ust. odst. 3 téhož zákona pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, přičemž nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena je pak uveden v  , o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (zmocňovací ustanovení uvedené v  energetického zákona). Na základě této vyhlášky činí výpočet náhrady škody částku 31 878,35 Kč. Žalobcem vyčíslené náklady ve výši 10 562,09 Kč na zjištění neoprávněného odběru pak lze akceptovat jako účelně vynaložené a tedy podřaditelné pod kategorii další škody, jejíž náhradu výše uvedený rovněž předpokládá. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v minulosti na odběrném místě odebíral na základě smluvního vztahu elektrickou energii, lze mít za dostatečně podložený i závěr o osobě škůdce. příjmení tohoto škůdce je tak žalovaný, jakožto neoprávněný odběratel, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení obou výše uvedených částek, tedy celkem částky 13 939 Kč, když právě výše uvedená ustanovení energetického zákona zakládají jeho odpovědnost za vznik škody, jakož i za její náhradu.

Žalovaný byl žalobcem vyzván k náhradě škody prostřednictvím faktury ze dne datum s tím, že stanovil splatnost faktury na datum. Jelikož žalovaný na tuto výzvu nereagoval, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. V prodlení je podle ust. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak podle tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě ohledně tohoto uplatněného nároku vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 298 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 698 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění je dána ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.