Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 389/2020-81
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení 6 865 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 950 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 364 Kč od 26. 10. 2017 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 586 Kč od 6. 2. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení 915 Kč a úroku z prodlení z této částky od 2. 2. 2018 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. jméno příjmení na náhradě nákladů řízení 1 102 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 950 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 364 Kč od 26. 10. 2017 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 586 Kč od 6. 2. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 915 Kč a úroku z prodlení z této částky od 2. 2. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení 1 102 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Předmětem řízení v této věci byla co do 4 364 Kč dlužná cena za 1,887 MWh elektřiny dodané v období od 12. 10. 2016 do 9. 10. 2017 do odběrného místa žalovaného na adrese adresa žalovaného, vyúčtovaná fakturou číslo
co do co do 820 Kč smluvní pokuta za odpojení a co do 95 Kč smluvní pokuta za upomínku, a dále co do 1 586 Kč dlužná cena za 0,306 MWh elektřiny dodané v období od 10. 10. 2017 do 17. 1. 2018 do téhož odběrného místa žalovaného, vyúčtovaná fakturou číslo vše účtované podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba dne 26. 4. 2012.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 26. 4. 2012 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese adresa žalovaného. Součástí uvedené smlouvy se staly prostřednictvím tzv. včleňovací doložky obchodní podmínky, které mimo jiné zakotvují povinnost zákazníka (žalovaného) k úhradě smluvní pokuty za písemnou upomínku podle ceníku, který stanoví tuto smluvní pokutu ve výši 95 Kč a dále smluvní pokuty za odpojení ve výši 820 Kč právnická osoba dodávala na základě uvedené smlouvy do odběrného místa žalovaného elektřinu, avšak žalovaný, byť se k tomu
ve smlouvě zavázal, za tyto dodávky neplatil řádně. Za období od 12. 10. 2016 do 9. 10. 2017, byla žalovanému za dodaných 1,887 MWh elektřiny vystavena faktura číslo ze které zbývá uhradit 4 364 Kč, za období od 10. 10. 2017
do 17. 1. 2018 byla žalovanému za dodaných za 0,306 MWh elektřiny vystavena faktura číslo ze které zbývá uhradit 1 586 Kč. Jelikož byl žalovaný o úhradu dluhu upomínán, vyúčtovala mu právní předchůdkyně žalobkyně smluvní pokutu ve výši 95 Kč za upomínku a dále smluvní pokutu za odpojení elektřiny ve výši 820 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 pak byly žalobou uplatněné pohledávky postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a následně ještě k jejich úhradě před podáním žaloby vyzván zástupcem žalobkyně.
Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně jako obchodník s elektřinou (§ 22 odst. 1 písm. e) energetického zákona) uzavřela se žalovaným jako konečným zákazníkem (§ 22 odst. 1 písm. f) energetického zákona) platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona). Součástí této smlouvy byly rovněž zcela v souladu s § 50 odst. 1 energetického zákona obchodní podmínky, a odběr elektřiny byl právní předchůdkyní žalobkyně správně měřen měřícím zařízením (§ 49 energetického zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost z citované smlouvy a žalovanému do odběrného místa dodávala elektřinu, avšak žalovaný, byť se k tomu zavázal, za fakturovaná období neuhradil celou cenu. Tím se dostal do prodlení. Žalobou uplatněné pohledávky pak byly v souladu s § 1879 o. z. postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.
Z vyložených důvodů shledal soud žalobu v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nedoplatku za dodanou elektřinu, důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni ve výroku I. uvedenou částku,
a to včetně úroků z prodlení jak je žalobkyně požadovala (když údaje o splatnosti obsažené v žalobě zcela odpovídají zjištěnému skutkovému stavu) podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.
Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala uhrazení smluvních pokut v celkové výši 915 Kč (včetně úroků z prodlení z těchto pokut), vyúčtovaných dle obchodních podmínek s odkazem na ceník. V daném případě se jedná
o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 a násl. o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení.
Pro tento případ Ústavní soud (srov. nález ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 ) uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek ani jiných listin, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné.
Jelikož v projednávaném případě žalobkyně uplatnila smluvní pokuty podle ustanovení obchodních podmínek (resp. druhým odkazem na ceník), dospěl soud k závěru, že se žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) dopustila chování v rozporu se zásadou poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud proto v této části žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 87 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 13 %
a náleží jí tudíž právo na náhradu 74 % nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána
na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 102 Kč tak představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1
písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř. ), to vše snížené na 74 % Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.