Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 169/2021-51
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 027,28 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 8 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 720 Kč ve výši 10 % ročně od 20. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 5 307,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 426,39 Kč od 25. 6. 2019 do 19. 3. 2020 a zákonným úrokem z částky 706,39 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 956,08 Kč, v této části se žaloba zamítá.
IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 164,37 Kč, v této části se žalobce zamítá.
V. Domáhal-li se žalobce po žalovaném úroku ve výši 28 % ročně z částky 9 426,39 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 8 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 720 Kč ve výši 10 % ročně od 20. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 5 307,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 426,39 Kč od 25. 6. 2019 do 19. 3. 2020 a zákonným úrokem z částky 706,39 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 956,08 Kč, v této části se žaloba zamítá. IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 164,37 Kč, v této části se žalobce zamítá. V. Domáhal-li se žalobce po žalovaném úroku ve výši 28 % ročně z částky 9 426,39 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 027,28 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 956,08 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 164,37 Kč, zákonným úrokem z částky 9 426,39 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 28 % ročně z částky 9 426,39 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a uhradit náklady řízení výši 2 252 Kč.
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, dne 9. 10. 2016 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 8 807 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 724 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 1 250 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 833 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, a to nejpozději do 3. 12. 2017.
3. Poslední splátka žalovaným byla uhrazena dne 1. 12. 2016, od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem částku 1 280 Kč. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek pak nebylo uhrazeno ničeho.
4. Pohledávka za žalovaného byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeně.
5. Na výzvu soudu žalobce dne 2. 9. 2021 (č.l. 39-41) svou žalobu doplnil tak, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného především na základě zhodnoceními informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě. Původní věřitelka dospěla po ověření předložených dokladů a tvrzení žalovaného k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostačující.
6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10 ). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. Zároveň byla zásilka žalovanému zaslána na další zjištěnou adresu, a to jméno příjmení anonymizováno, PSČ anonymizováno, kde mu byla zásilka vhozena do poštovní schránky.
7. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.
8. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
9. právnická osoba, IČO, poskytla žalovanému dne 9. 10. 2016 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě smlouvy o zápůjčce (viz smlouva č.l. 25-26). Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 10 000 Kč spolu s částkou 8 807 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 724 Kč s úrokovou sazbu 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 5 833 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 3. 12. 2017 Kč. RPSN vztahující se k zápůjčce činilo 237,41 %. Žalovaný na dlužnou částku uhradil 1 280 Kč (viz tabulka umoření č.l. 31).
10. právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaného, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 17-21, 24 spisu). O tomto byl žalovaný dopisem ze dne 24. 6. 2019 (č.l. 28-29) uvědoměn.
11. Žalovaný za celou dobu smluvního vztahu do dne postoupení uhradil částku 1 280 Kč. Od postoupení nebylo hrazeno ničeho.
12. Předžalobní výzva byla na adresu žalovanému odeslána dne 12. 3. 2020 doporučeně (č.l. 22-23, 30).
13. Žalobkyně neprokázala, že by společnost právnická osoba (dále jen původní věřitelka) důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně předložila pouze kartu zákazníka ze dne 9. 10. 2016. Tato karta je součástí žádostí o zápůjčku a byla vyplněna ve stejný den, kdy byla podepsány smlouva o zápůjčce. Z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný žil v době uzavření smlouvy s rodiči, byl svobodný s vyšším odborným vzděláním a finance chtěl užít na koupi automobilu. Byl OSVČ, k čemuž předložil daňové přiznání a pracovní smlouvu. Jeho čistý příjem činil 52 916 Kč a odhadované výdaje 23 000 Kč. Z karty zákazníka nevyplývá, že by původní věřitelka ověřovala, jaké jsou skutečné výdaje žalovaného, ani že by provedla lustraci v příslušných registrech dlužníka, aby zjistila, zda a jaké má žalovaný závazky, zda tyto řádně splácí apod.
14. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
15. Původní věřitelka společnost právnická osoba, IČO, poskytla žalovanému dne 9. 10. 2016 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 8 807 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 724 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 1 250 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 833 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, a to nejpozději 3. 12. 2017. Žalobkyně však neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek.
16. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a rovněž dle zákona č. 145/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
17. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
21. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.
22. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru vůbec zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka řádně neověřovala příjmy žalovaného, ani se blíže nezabývala jeho osobními a majetkovými poměry, resp. pokud tak činila, nemůže to nijak doložit.
23. Soud má tedy v dané věci za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala důsledně dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalovaného, resp. poskytla žalovanému úvěr, ačkoliv objektivně měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Soud proto pokládá smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 OZ ve spojení s § 588 OZ i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
24. Původní věřitelka tedy poskytla žalovanému plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce, a to konkrétně ve výši 10 000 Kč, žalovaný se tak na úkor původní věřitelky bezdůvodně obohatil a byl povinen toto poskytnuté plnění vydat dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný již uhradil částku 1 280 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku 8 720 Kč (10 000 – 1 280). Ve zbývajícím rozsahu musela být žaloba zamítnuta.
25. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Soud nemohl vycházet ze splatnosti zápůjčky sjednané v neplatné smlouvě o zápůjčce. Ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. byla žalovaný povinen splnit dluh (vrátit jistinu zápůjčky) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 19. 3. 2020. Pokud žalovaný v uvedené lhůtě dluh neuhradil, ocitl se dnem 20. 3. 2020 v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , tedy ve výši 10 % ročně.
1. Žalovaný byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady mu však nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
2. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.