Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 220/2021-48

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 15 226 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 030 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení:

- ve výši 8 % ročně z částky 6 030 Kč od 26. 5. 2010 do 30. 6. 2010,

- ve výši 7,75 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012,

- ve výši 7,5 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012,

- ve výši 7,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013,

- ve výši 8,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2013 do 26. 2. 2016,

- ve výši 7,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 27. 2. 2016 do 30. 6. 2016,

- ve výši 7,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016,

- ve výši 7,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017,

- ve výši 7,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017,

- ve výši 7,50 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,

- ve výši 8,00 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

- ve výši 8,75 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,

- ve výši 9,00 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019,

- ve výši 9,00 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 a

z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 9 196 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení:

- ve výši 8 % ročně z částky 9 196 Kč od 26. 5. 2010 do 30. 6. 2010,

- ve výši 7,75 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012,

- ve výši 7,5 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012,

- ve výši 7,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013,

- ve výši 8,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2013 do 26. 2. 2016,

- ve výši 7,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 27. 2. 2016 do 30. 6. 2016,

- ve výši 7,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016,

- ve výši 7,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017,

- ve výši 7,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017,

- ve výši 7,50 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,

- ve výši 8,00 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

- ve výši 8,75 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,

- ve výši 9,00 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019,

- ve výši 9,00 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 a

z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 030 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení: - ve výši 8 % ročně z částky 6 030 Kč od 26. 5. 2010 do 30. 6. 2010, - ve výši 7,75 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, - ve výši 7,5 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, - ve výši 7,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, - ve výši 8,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2013 do 26. 2. 2016, - ve výši 7,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 27. 2. 2016 do 30. 6. 2016, - ve výši 7,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, - ve výši 7,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, - ve výši 7,05 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, - ve výši 7,50 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, - ve výši 8,00 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, - ve výši 8,75 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, - ve výši 9,00 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, - ve výši 9,00 % ročně z částky 6 030 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 a z částky 6 030 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 9 196 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení: - ve výši 8 % ročně z částky 9 196 Kč od 26. 5. 2010 do 30. 6. 2010, - ve výši 7,75 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, - ve výši 7,5 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, - ve výši 7,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, - ve výši 8,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2013 do 26. 2. 2016, - ve výši 7,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 27. 2. 2016 do 30. 6. 2016, - ve výši 7,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, - ve výši 7,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, - ve výši 7,05 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, - ve výši 7,50 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, - ve výši 8,00 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, - ve výši 8,75 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, - ve výši 9,00 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, - ve výši 9,00 % ročně z částky 9 196 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 a z částky 9 196 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne 30. 10. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 226 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení , (dále jen „ “), vyzval soud žalovanou podle k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne 15. 3. 2010 smlouvu číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti půjčku ve výši 11 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 9 196 Kč v 59 týdenních splátkách po 341 Kč a poslední 60. splátce ve výši 77 Kč /zjištěno ze smlouvy o půjčce na č. l. 16 Žalovaná celkem žalobkyni zaplatila částku 4 970 Kč /zjištěno z tvrzení žalobkyně/. Pohledávka za žalovanou byla postoupena s účinností od 26. 2. 2016 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 2. 2016, který ji byl odeslán dne 11. 3. 2016 na adresu adresa žalované, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 19 spisu a z poštovního podacího archu na č. l. 31 Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 7. 10. 2020, který jí byl zaslán na adresu adresa žalované. Průměrná úroková sazba bankových institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let dle měnových statistik obec národní banky činila v březnu 2010 výši 14,26 % ročně /viz veřejně dostupné statistiky na webových stránkách obec národní banky www.cnb.cz Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik uzavření smlouvy v souladu s přechodným ustanovením , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení , (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Postoupení pohledávky, pak již bylo posuzováno podle o. z. účinného od 1. 1. 2014, když k postoupení došlo až v roce 2016.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že byla platně uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 byla dle ustanovení a násl. o. z. tato pohledávka postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v  a násl. obč. zák.

11. Co se týče sjednaného souhrnného poplatku, dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není. Souhrnný poplatek, který se žalovaná zavázala zaplatit, soud totiž posoudil jako příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že vedle poplatku měla žalovaná splatit již jen jistinu půjčky. Pokud by se nemělo jednat o úplatu za půjčení peněz, poskytovala by právní předchůdkyně žalobkyně půjčky zcela zdarma. Lze tedy konstatovat, že souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , tedy v době před sjednáním předmětné smlouvy o půjčce, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutí peněz, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru číslo 2016 Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami (tím spíše v případech vztahu podnikatele a spotřebitele jako slabší strany) zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ). V daném případě činil kapitalizovaný úrok 9 196 Kč, za poskytnutí jistiny 11 000 Kč, která měla být vrácena v 59 týdenních splátkách po 341 Kč s tím, že poslední 60. splátka byla stanovena ve výši 77 Kč. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činí zhruba 105 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky (www.cnb.cz), se pohybovaly v březnu 2010 okolo 14,26 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok (souhrnný poplatek) byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než sedminásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 39 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz).

12. S ohledem na shora uvedené tak soud přiznal žalobkyni částku 6 030 Kč představující nesplacenou jistinu půjčky (půjčených 11 000 Kč – zaplacených 4 970 Kč). Soud tak započítal dílčí úhrady žalované provedené do data prvního postoupení pohledávky ve výši 4 970 Kč oproti jistině dluhu, a nikoli nejprve oproti nároku na souhrnný poplatek, když soud posoudil smluvní ujednání o tomto poplatku za absolutně neplatné. Pokud totiž bylo ujednání o souhrnném poplatku sjednáno od počátku neplatně, nemohla na tento právní titul žalovaná provádět žádné úhrady. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v rozsahu částky ve výši 9 196 Kč odpovídající souhrnnému poplatku, pak byla žaloba zamítnuta, neboť ujednání o tomto nároku soud shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy.

13. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval a 2 obč. zák. při použití , v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka. Žalobkyni tak byl přiznán zákonný úrok z prodlení toliko z přiznané částky 6 030 Kč s ohledem na shora uvedené závěry soudu. Ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.

14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Úspěšnější žalovaná by měla právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, jelikož však žalované žádné náklady nevznikly, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.