Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 295/2021-19

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 13 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 817,73 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 474,68 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 8 351 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 474,68 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 383,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 817,73 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 474,68 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 8 351 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 474,68 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 383,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 13 800 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o půjčce číslo. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný dne 4. 7. 2015 smlouvu, na základě které poskytla tato žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu s poplatkem právní předchůdkyni vrátit v 58 týdenních splátkách, a to nejpozději do 13. 8. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 10 474,68 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 325,32 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 23,72 % ročně z nesplacené jistiny ode dne 14. 8. 2016. Dne 6. 12. 2019 byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný uzavřeli dne 4. 7. 2015 smlouvu o půjčce, jejíž součásti jsou smluvní podmínky, a na jejíž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 240 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách nejpozději do 13. 8. 2016 (viz smlouva o půjčce číslo). Právní předchůdkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalovanému částku 16 000 Kč splnila, jak vyplývá ze smlouvy v den jejího uzavření. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy o půjčce hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky požadovat uhrazení celého zbývajícího neuhrazeného dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuplatnila své právo zesplatnit celý dluh žalovaného, nastala splatnost dluhu, tj. dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč a dlužního poplatku ve výši 11 840 Kč, splatností poslední splátky, tj. dne 13. 8. 2016. Od následujícího dne také vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Dle Smluvních podmínek činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně, kdy úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této Smlouvy. V případě prodloužení doby trvání smlouvy si strany smlouvy sjednaly, že jistina nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání úročena (viz Smluvní podmínky čl. 1).

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil (viz předžalobní upomínka ze dne 22. 2. 2021 včetně podacího lístku).

6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o zápůjčce dle ustanovení , (dále jen „ “)

8. Podle ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle , lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

10. Podle ustanovení , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení , nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek z uzavřené smlouvy, žalovaný však svou povinnost poskytnuté finanční částky vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné částky ve výši 13 800 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 10 474,68 Kč a dlužného poplatku 3 325,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od 7. 12. 2019 (tj. ode dne postoupení pohledávky) do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 21. 8. 2016 (od uplynutí týdenní lhůty po splatnosti poslední splátky) do 6. 12. 2019 ve výši 2 817,73 Kč (výrok I.).

15. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úrok ve výši 23,72 % nebyl takto mezi účastníky sjednán. Žalobkyně odkazovala na článek 1.2 smluvních podmínek, z tohoto ustanovení dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny po dni splatnosti poslední sjednané splátky nevyplývá. Naopak ze smlouvy včetně článku 1.2 smluvních podmínek je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 23,72 % ročně. Dále je v tomto článku uvedeno, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle článku 9.7 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek, a v případě prodlení žalovaného s úhradou některé ze splátek nebo neuhrazení poslední splátky řádně a včas měla být účinnost smlouvy prodloužena až do řádného zaplacení celkové dlužné částky. V daném případě tak nepochybně došlo k prodloužení doby trvání smlouvy o zápůjčce s ohledem na prodlení žalovaného, který jednotlivé splátky včetně poslední splátky nehradil řádně a včas. V případě prodloužení smlouvy o zápůjčce výslovně žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku z dlužné jistiny půjčky ve výši 23,72 % ročně nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a strany smlouvy si sjednaly, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 383,29 Kč. Tato částka představuje 17,02 % z jejich celkové výše 3 458 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně (58,51 %) a neúspěchu žalobkyně (41,49 %), když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 31 022,59 Kč (13 800 + 1 533,95 + číslo + 8 351 + 4 519,91) bylo přiznáno celkem 18 151,68 Kč (13 800 + 1 533,95 + číslo). K částce 1 533,95 soud uvádí, že se jedná o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a částka 4 519,91 Kč představuje kapitalizovaný smluvní úrok ke dni vydání rozhodnutí. Celkové náklady ve výši 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč.

17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.