Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 210/2021-33

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 1 490 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 000 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 490 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 209,52 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1 000 Kč od 13. 12. 2019 do 6. 2. 2020.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 465,12 Kč,

do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 000 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 490 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 209,52 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1 000 Kč od 13. 12. 2019 do 6. 2. 2020. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 465,12 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 490 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o anonymizováno uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), a žalovaným dne 14. 2. 2017.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval podle , (dále jen „“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. Oba byli k prvnímu jednání konanému dne 13. 9. 2021 řádně předvoláni, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel podle věty druhé z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že anonymizováno uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o anonymizována dvě slova číslo ze dne 14. 2. 2017, v níž se anonymizováno zavázala poskytnout žalovanému 1 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku anonymizováno vrátit a zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 100 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši 100 Kč (v žalobním petitu společně uvedeny jako kapitalizovaný úrok ve výši 200 Kč), a to jedinou splátkou splatnou 21. 2. 2017 anonymizováno dne 14. 2. 2017 odeslala na účet žalovaného částku 1 000 Kč. Ve smlouvě si strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny, žalobkyně smluvní pokutu vyčíslila částkou 490 Kč za období od 22. 2. 2017 do 27. 6. 2018. Žalovaný na základě uvedené smlouvy žalobkyni ničeho neuhradil.

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení , (dále jen„ o. z.“), , o spotřebitelském úvěru, a směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“).

8. anonymizováno a žalovaný uzavřeli smlouvu o anonymizována dvě slova ve smyslu § 2395 o. z.

a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které anonymizováno poskytla žalovanému částku 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem 200 Kč do 21. 2. 2017 anonymizováno vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.

9. Soud vyšel z toho, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že anonymizováno zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.

10. anonymizováno měla ze zákona povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušnéy. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , ve spojení s judikaturou anonymizováno dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), směrnice a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle anonymizováno dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019,

sp. zn. , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotvena nebo nikoli. S ohledem na citovaný nález proto soud musí zkoumat, zda poskytovatel úvěru prověřil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, tj. bez ohledu na to, že je v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zakotveno, že tak činí jen k námitce spotřebitele (totéž konstatuje i anonymizováno dvůr Evropské Unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo anonymizováno právnická osoba proti GK).

11. Žalobkyně neprokázala, že anonymizováno zkoumala úvěruschopnost žalovaného. V žalobním návrhu zcela obecně tvrdila, že po podání žádosti o úvěr byla anonymizováno posouzena platební schopnost žalovaného, ničeho bližšího však netvrdila a žádné důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepředložila.

12. Zástupce žalobkyně se nedostavil k ústnímu jednání, k němuž byl řádně předvolán, čímž se sám připravil o možnost procesního poučení dle a 3 (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ). Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Poskytnutí spotřebitelského úvěru bez řádného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se s ohledem na cíle předmětné právní úpravy a výše citovanou judikaturu zjevně příčí dobrým mravům, pročež je předmětná smlouva absolutně neplatná ve smyslu o. z.

13. Z neplatné smlouvy nevzniklo anonymizováno právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 100 Kč, smluvního úroku ve výši 100 Kč (označených společně v petitu jako kapitalizovaný úrok) ani smluvní pokuty ve výši 490 Kč; co do těchto částek je tak žaloba bez dalšího nedůvodná.

14. Jelikož je posuzovaná smlouva o anonymizováno neplatná, žalovaný se na úkor anonymizováno bezdůvodně obohatil o částku 1 000 Kč, neboť ve smyslu § 2991 o. z. obdržel plnění bez právního důvodu (smlouva byla neplatná absolutně, tedy od počátku), a je povinen žalobkyni, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., toto bezdůvodné obohacení vydat v rozsahu, ve kterém ke dni vydání rozsudku trvá, tj. ve výši dosud nesplacené jistiny 1 000 Kč. Proto soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl co do 1 000 Kč.

15. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení dle o. z., ve výši dle , neboť ohledně této částky je žalovaný s plněním své povinnosti v prodlení. Jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná ujednání o splatnosti, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Soud proto žalobkyni úrok z prodlení přiznal až od 7. 2. 2020, tj. ode dne následujícího po dni, kterým uplynula lhůta splatnosti stanovená v žalovanému prokazatelně odeslaném oznámení o postoupení pohledávky (oznámení bylo odesláno dne 22. 1. 2020, podle domněnky doby dojití zakotvené v  o. z. došlo do sféry dispozice žalovaného dne 27. 1. 2020, od tohoto data počala běžet v oznámení stanovená 10denní lhůta k plnění, jež uplynula 6. 2. 2020, a od následujícího dne byl žalovaný v prodlení).

16. Jak už bylo řečeno, poučení podle a 3 soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého břemene tvrzení a břemene důkazního ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem.

17. Ve zbývajícím rozsahu proto soud ze shora popsaných důvodů žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že výrokem III. přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu 34 % nákladů řízení z částky 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a bodu 1. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 490 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle a. t. realizovaných před podáním návrhu ve věci samé (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), z částky 100 Kč za jeden úkon právní služby dle a. t. realizovaný před podáním návrhu ve věci samé (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Předmětem řízení bylo 1 490 Kč s příslušenstvím, žalobkyně však byla úspěšná jen co do cca 67 % předmětu řízení (žaloba byla zamítnuta ohledně 490 Kč s příslušenstvím), žalovaný byl úspěšný co do 33 % předmětu řízení. Podle se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalovaného (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 34 % nákladů řízení, jež činí 465,12 Kč. Podle přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

19. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty před středníkem

20. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,

může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).