Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 127/2021-19
Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 278 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 278 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 132 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, a to na bankovní účet číslo variabilní symbol.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 278 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 132 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne 2020 s počátkem pojištění téhož dne; ve smlouvě bylo ujednáno roční pojistné ve výši 5 663 Kč, placené čtvrtletně ve výši 1 416 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně neuhradil pojistné za období od 2020 do 2020.
2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání.
3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”).
4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojištěným byla dne 2020 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to vozidla značka automobilu, typu typ. Povinností žalovaného bylo plnit řádně pojistné, žalovaný však nezaplatil žalobkyni pojistné splatné dne 2020, a tato skutečnost byla důvodem pro zánik pojištění dne 2020; dlužné pojistné pak žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 2020.
5. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvou, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalovaného bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaný tyto povinnosti nesplnil, a tato skutečnost byla podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti důvodem pro zánik pojistného, přičemž podle ustanovení § 13 odst. 2 téhož zákona vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příslušnou část pojistného.
6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
7. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, naopak žalovaný žádnou procesní obranu nepředložil. Prvním výrokem proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 2 278 Kč (přičemž v této částce jsou zahrnuty již paušalizované náhrady za upomínání žalovaného), a to včetně zákonného úroku z prodlení.
8. Druhým výrokem rozsudku pak soud uložil žalobkyni povinnost doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, neboť podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatku činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, dosud bylo zaplaceno pouze 400 Kč.
9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (viz předchozí bod), odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta údaje o zástupci. Pro úplnost soud dodává, že přikročil k použití § 14b advokátního tarifu, neboť se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu není možno podřadit pod tzv. formulářové žaloby; podle podepsaného soudu totiž naopak nemůže být žádných pochyb o tom, že právě předmětný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je nutno podřadit pod podání předvídaná v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť k tomuto závěru vede již prostá obsahová komparace jednotlivých – obdobných – návrhů žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.