Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 112/2021-40
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení částky 24 624 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 6 628 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 20. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci částku 17 996 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 20. 12. 2019, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 6 628 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 20. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci částku 17 996 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 20. 12. 2019, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 24 624 Kč s příslušenství s tím, že mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, z níž si žalovaná neplnila sjednané povinnosti a žalobci dluží předmětnou částku.
2. V dané věci soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek, když vyšel z listinných důkazů předložených žalobcem.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z datum včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční karty klienta, platební historie, předžalobní výzvy ze 16. 4. 2021 a z výpisů z účtu vedeného na paní jméno celé jméno žalované soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 22 000 Kč, v níž se žalovaná zavázala uhradit ještě sjednané úroky ve výši 4 356 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 040 Kč Celkem tak měla zaplatit 39 996 Kč v 60 týdenních splátkách po 666,60 Kč, přičemž před poskytnutím úvěru s ní byla vyplněna evidenční karta klienta, z níž vyplynulo, že v době uzavírání smlouvy bydlela na jiné adrese než byla adresa jejího trvalého pobytu, byla zaměstnána na plný úvazek s příjmem 19 800 Kč měsíčně čistého, na bydlení hradila 4 420 Kč měsíčně a na životní výdaje 1 000 Kč. Měla další závazky, které splácela částkou 3 700 Kč měsíčně. Výplata jí byla poukazována na účet vedený na jméno celé jméno žalované anonymizováno, na němž byl v červenci 2018 evidován počáteční zůstatek ve výši 207,37 Kč a konečný zůstatek 4 280,05 Kč, přičemž žalované bylo v tomto měsíci zaměstnavatelem na uvedený účet poukázáno 12 152 Kč, v srpnu byl konečný zůstatek 117,31 Kč, výplata žalované činila12 172 Kč. Na tento účet byla poukazována nejen výplata žalované, ale i výplata majitelce účtu a její sestře jméno celé jméno žalované, všechny byly zaměstnány u stejného zaměstnavatele. Na předmětný dluh žalovaná uhradila 15 372 Kč.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal a neunesl tak ani důkazní břemeno ohledně toho, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalované za situace, kdy v době uzavírání předmětné smlouvy sice žalovaná pracovala a údajně měla v zaměstnání dosahovat příjmu 19 800 Kč čistého měsíčně, tento příjem nicméně nebyl nikterak ověřen, z výpisů z účtu, které byly k důkazu doloženy, plyne nižší výše příjmu žalované, jakž i to, že přestože na něj byly vypláceny mzdy tří osob, měl vykazován minimální zůstatek. V době uzavírání smlouvy navíc byla žalovaná vázána dalšími splátkami, a pokud nedošlo k řádnému ověření jejich příjmů a výdajů, tak žalobce nenaplnil povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované, čímž porušil § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a způsobil absolutní neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy. V tomto směru soud odkazuje například na rozsudek Krajského soudu v Praze z 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/19 -86, případně rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. III ÚS 4129/2018 o povinnosti věřitele řádně zkoumat schopnost spotřebitelů splácet úvěr s tím, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i obezřetnost, při níž úvěrující nespoléhá pouze na údaje o schopnosti splácet poskytnuté plnění žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, což se v tomto případě nestalo. Soud dále poukazuje i na nepřiměřená ujednání ohledně dalších plateb spojených s poskytnutým úvěrem, které ho navýšily o 81,8 % bez ohledu na to, že jednotlivé vedlejší nároky byly ve smlouvě specifikovány odděleně a samostatně, neboť fakticky plnily funkci úroků a pokud přesáhly 60 %, jsou dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , sjednány v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatné. Z všech uvedených důvodů soud přiznal žalobci toliko právo na zaplacení neuhrazené jistiny, tedy částky 4 928 Kč, neboť žalovaná dobrovolně uhradila věřiteli 18 072 Kč. Kromě toho je povinna zaplatit i 10 % zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po uplynutí splatnosti dluhu (§1970 občanského zákoníku ). Ve všech ostatních nárocích byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
6. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. nepřiznal soud žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, když toto právo by příslušelo s ohledem na výsledek sporu úspěšnější žalované, která však ve věci zůstala nečinná, vznik ani výši nákladů řízení neprokázala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne jeho doručení.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).