Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 78/2021-19
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci
žalobce: (název žalobce), IČ: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; jméno příjmení, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 1.525 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.525 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 1.525 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.525 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 1.525 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.525 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému, které žalovaná neuhradila, přestože dne 15. 10. 2020 uzavřela s anonymizována dvě slova územní celek, a.s. smlouvu o přepravě osob. Neuhrazení jízdného bylo zjištěno následně při kontrole cestujícího, o čemž svědčí i zápis o provedené přepravní kontrole pod č. 28739746. anonymizována dvě slova územní celek, a.s. tak vzniklo právo na úhradu částky 1x 25 Kč jako přepravného a zároveň podle platného tarifu integrovaného dopravního systému územní celek, také právo na přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč v souladu s ustanovením § 18a odst. 1 , písm. c) a odst. 3, zákona č. 111/1994 Sb. , resp. § 37 odst. 5 , písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. , jakož i článku 9, odst. 4 smluvních přepravních podmínek. Protože žalovaná dobrovolně dluh neuhradila, nezbylo než podat žalobu k soudu.
2. Žalobce i žalovaná k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a ) zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř. “) souhlasili s projednáním věci samé bez nařízení jednání. Žalovaná na výzvu jí soudem zaslanou a jí doručenou dne 19. 9. 2021 nereagovala. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , tak s postupem podle § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. souhlasila.
3. Ze zápisu o provedené dopravní kontrole pod č. 28739746 týkající se žalované soud zjistil, že dne 15. 10. 2020 byla žalovaná přistižena ve vozidle městské hromadné dopravy bez platné jízdenky. Uvedený zápis je kryt podpisem kontrolora dopravního podniku i žalované. Zároveň z článku č. 9 odst. 4 a 5 přepravních podmínek integrovaného dopravního systému územní celek platných od 1. 1. 2020 vyplývá, že povinností cestujícího je opatřit si jízdní doklad před zahájením cesty, příp. při nástupu do vozidla u řidiče. Mít jej u sebe při zahájení přepravy i po celou dobu přepravy až do okamžiku vystoupení z vozidla. Dále jej na výzvu pověřené osoby předložit ke kontrole. Zároveň podle tarifu integrovaného dopravního systému územní celek vyplývá právo účtovat přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč.
4. S ohledem na znění ustanovení § 115 a) o. s. ř. o. s. ř. soud uvádí, že je možné v tomto případě rozhodnout bez provádění dokazování, a to jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili. Předně lze uvést, že žaloba žalobce je po právu, neboť jeho pohledávka odpovídá obsahu listinných důkazů, když je zřejmé, že mezi stranami byla uzavřená platná smlouva o přepravě osoby podle § 2550 občanského zákoníku , neboť žalovaná byla přistižená, že cestovala ve vozidle dopravního podniku bez platného jízdního dokladu. Proto ji bylo možné sankcionovat, a to nejenom doplatkem ceny za přepravu (jízdným) ve výši 25 Kč, ale i přirážkou k jízdnému ve výši 1.500 Kč, která má svoji zákonnou oporu v ustanovení § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. ve spojení s článkem 9, odst. 4, 5 smluvních přepravních podmínek. Protože žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by dluh uhradila, anebo že by se své povinnosti zbavila jiným způsobem, bylo možné rozhodnout tak, jak je uvedené ve výroku I. rozsudku. Zároveň lze konstatovat, že žalovaná se do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostala. Protože i počátek prodlení byl žalobcem stanoven správně, ve smyslu žalované poskytnutých informací (uvedených v zápise o provedené přepravní kontrole), bylo možné bez dalšího žalobci nárok přisoudit. Výše požadovaného úroku z prodlení neodporuje obsahu nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
5. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: soudní poplatek ve výši 400 Kč (přiznaný dle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb. ), náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3 x 200 Kč (dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. Dále žalobci podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), náleží 3x režijní paušál po částce 100 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ) a účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb ve výši 189 Kč Celkem tedy 1.489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.