Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
23 C 27/2021-70
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Návrh žalované na přerušení řízení do skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 25 T 27/2021 se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 10. 2019 do 24. 4. 2021 a co do úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 4. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně náklady řízení ve výši 4 914 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Návrh žalované na přerušení řízení do skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 25 T 27/2021 se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 10. 2019 do 24. 4. 2021 a co do úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 4. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně náklady řízení ve výši 4 914 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním že byla dne 24.10.2018 mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), uzavřena smlouva o zápůjčce, (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla převodem na její bankovní účet dne 24.10.2018 částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala spolu s poplatkem zaplatit do 24.10.2019. Žalovaná však porušila svou smluvní povinnost, když ve lhůtě zápůjčku nesplatila. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2019 na společnost právnická osoba, IČO, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2019 pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna. Přes upomínku žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila. Žalobkyně nedisponuje žádnými informacemi, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované a nemá k dispozici ani příslušné podklady.
2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 7.5.2021 navrhla přerušení řízení do rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 25T 27/2021, neboť podala trestní oznámení na jméno příjmení, který se dopustil podvodného jednání, neboť Smlouvu uzavřel za žalovanou on tím, že se za ni vydával při veškeré e-mailové komunikaci se žalobkyní.
3. Podle § 109 odst. 2 písm.c) o.s.ř., pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.
4. S ohledem na skutečnost, že u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 25T 27/2021 není vedeno řízení týkající se podvodného jednání vůči žalované, dospěl soud k závěru, že není namístě řízení přerušit ve smyslu § 109 odst.2 písm.c) o.s.ř., proto soud návrh žalované jako nedůvodný zamítl, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.
5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
Ze Smlouvy a potvrzení o platbě soud zjistil, že Smlouva byla uzavřena dne 24.10.2018, předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla převodem na její bankovní účet č. bankovní účet dne 24.10.2018 částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala spolu s poplatkem zaplatit do 24.10.2019.
právnická osoba ze dne 15.6.2021 soud zjistil, že ke dni 24.10.2018 byla majitelkou a jediným disponentem osobního účtu č. bankovní účet žalovaná.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.1.2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba, IČO, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2019 pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.
Z předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2020 a podacího archu České pošty ze dne 21.5.2020 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 41 788,45 Kč.
Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Před uzavřením Smlouvy předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřila úvěruschopnost žalované zápůjčku splatit. Dne 24. 10. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla převodem na její bankovní účet č. bankovní účet dne 24.10.2018 částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala spolu s poplatkem zaplatit do 24.10.2019. Ke dni 24.10.2018 byla majitelkou a jediným disponentem osobního účtu č. bankovní účet žalovaná. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba, IČO, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2019 pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne 30.5.2019. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 41 788,45 Kč výzvou ze dne 7.5.2020.
6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30.11.2018, (dále jen„ o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Dle § 580 odst.1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3.1.2019, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit, dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z., je absolutně neplatná dle § 580 odst.1 o.z. ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. Vzhledem k tomu, že soud shledal uzavřenou smlouvu jako absolutně neplatnou dle § 580 odst.1 o.z. ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU, nezabýval se dále tvrzením žalované, že namísto žalované smlouvu uzavřel jméno příjmení, čímž se dopustil podvodného jednání.
17. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
18. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž musí věřitel vynaložit potřebnou péči při zkoumání úvěruschonosti žalované, která předpokládá, že věřitel je povinen povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak nedošlo ke splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její účet částku ve výši 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované, která ke dni 24.10.2018 byla majitelkou a jediným disponentem osobního účtu č. bankovní účet, vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinna podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč.
19. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.
20. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalované jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu § 1968 o.z. považuje den 25. 4. 2021, když žaloba byla žalované doručena dne 23. 4. 2021. Následující den tak mohla žalovaná svůj závazek splnit. Když tak neučinila, dostala se následující den, tj. 25. 4. 2021, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po žalované úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. vyhověl. Ve zbývající části pro neunesení důkazního břemene soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku IiI. rozsudku.
22. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle § 142 odst. 3 o. s. ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.
23. Protože měla žalobkyně neúspěch pouze v nepatrné části co do příslušenství uvedeného ve výroku III. rozsudku, přiznal soud žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 4 914 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. sestávající se z odměny dle § 14b odst.1 bod 2. ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a), z odměny ve výši 1 900 Kč za vyjádření ze dne 19.5.2021 dle § 7 odst. 5, 14b odst. 3 a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst.5 písm.b), z 21% daně z přidané hodnoty z nákladů advokáta ve výši 714 Kč.
24. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.