Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 323/2021-16
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení 1 832 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 832 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, z částky 1 832 Kč, od 28. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 832 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, z částky 1 832 Kč, od 28. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky, s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný neuhradil pojistné, jež vyplývá z předtím uzavřené pojistné smlouvy, a to ohledně pojištění odpovědnosti za újmu, způsobenou provozem vozidla.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinným.
Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157, odst. 4, o. s. ř., se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Na základě zjištění, učiněných z listin, předložených žalobkyní, má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela, se žalovaným, prostřednictvím komunikace na dálku, pojistnou smlouvu číslo to na dobu neurčitou, s ročním pojistným ve výši 5 734 Kč. Žalovaný však neuhradil pojistné, splatné dnem 2. 8. 2020, a proto jej žalobce upomínkou vyzval k uhrazení dlužné částky a upozornil jej i na možnost zániku pojistné smlouvy, v důsledku neplacení sjednaného pojistného. Žalovaný, ve stanovené lhůtě, však dlužné pojistné neuhradil, takže účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly dnem 27. 11. 2020. Za období od 2. 8. 2020 do 27. 11. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1 832 Kč. Žalobkyně tedy požadovala uhradit dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu podle § 2758 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaný ovšem své smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení, ve smyslu § 1968, o. z. Žalobkyně má proto, vedle nesplacené jistiny, dle § 1970 o. z., i nárok na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb., Žalobkyně tedy svůj nárok prokázala a soud proto žalobě vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku, v částce 400 Kč, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna, stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b, vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, před žalobní výzva, podání žaloby), dále i tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a též i náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty, z částky 900 Kč, a to ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.