Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 152/2021-41
Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
se sídlem anonymizována čtyři slova ulice a číslo, obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem datum, PSČ obec
o zaplacení 10 800 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 300 Kč od 10.3.2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 6 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 175, 76 Kč, úrok ve výši 19,31% p.a. z částky 8 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 9,75% p.a. od 30.11.2019 do 9.3.2021, úrok z prodlení z částky 3 700 Kč ve výši 8,25% p.a. od 10.3.2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 578,50 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 300 Kč od 10.3.2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 6 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 175, 76 Kč, úrok ve výši 19,31% p.a. z částky 8 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 9,75% p.a. od 30.11.2019 do 9.3.2021, úrok z prodlení z částky 3 700 Kč ve výši 8,25% p.a. od 10.3.2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 578,50 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 10 800 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným došlo dne 4.1.2018 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) na částku 8 000 Kč. Kromě této jistiny se žalovaný zavázal zaplatit žalobci i kapitalizované úroky za poskytnuté peněžení prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 600 Kč, s úrokovou sazbou 19,31 % ročně, odměnu za administrativní činnost 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč, poslední splátka byla stanovena na 28.2.2019. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, na pohledávku za celou dobu smluvního vztahu uhradil částku 3 700 Kč, která byla započtena ve výši 1 600 Kč na sjednaný úrok, na poplatek za administrativní činnost 1 200,05 Kč, ve výši 799,95 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Poslední platba byla provedena 13.10.2018. K datu 28.2.2019, kdy měla být celková částka uhrazena, se úročí jistina úrokem ve výši 19,31 % ročně. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci dne 29.11.2019, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. K uvedenému datu činila dlužná částka 8 000 Kč na jistině, na poplatcích za administrativní činnost 399,95 Kč, na hotovostním inkasu splátek 2 400,05 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebyla žalovaným – přes upomínání - žádná částka uhrazena. Před uzavřením Smlouvy právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že příjmení jméno s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o zápůjčku a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Smlouvy žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávný pro uzavření Smlouvy a je schopný splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva.
2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce souhlasil s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 27.5.2021 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného žalovanému předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Smlouvou číslo Kartou zákazníka, Smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce, bylo zjištěno, že právní předchůdce právnická osoba žalobce a žalovaný uzavřeli dne 4.1.2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru - o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti dne 4.1.2018. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 240 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy, tedy celkem částku 14 400 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 8 000 Kč, úrokem za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 1 600 Kč, odměnou za administrativní činnost 1 600 Kč a za hotovostním inkasem splátek ve výši 3 200 Kč. Ze zákaznické karty k této smlouvě plyne, že žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, má dvě nezaopatřené děti, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, dále uvedl, že jeho čistá mzda činí 14 045 Kč, další příjmy - bez bližší specifikace jsou ve výši 9 800 Kč, běžné měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 17 868 Kč, kdy výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) činí 2 868 Kč, osobní výdaje činí 15 000 Kč, jako použitelný příjem zůstává částka 5 977 Kč. Byly předloženy výplatní pásky, pracovní smlouva, bankovní výpisy -příjmy. Potvrzení o příjmu od zaměstnavatele předloženo nebylo, ač právní předchůdce v kartě zákazníka kolonku pro tento dokument má obsažen, stejně tak nebylo doloženy výdaje na bydlení.
5. Žalovaný byl vyzván k splacení celé pohledávky ze smlouvy v celkové výši 15 466,73 Kč nejpozději do 9.3.2021, jak bylo prokázáno dopisem žalobce ze dne 22.2.2021 s podacím archem.
6. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne 29.11.2019.
7. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
12. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 4 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 10.3.2021 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o.z.), na základě níž žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou se s poplatky zavázal zaplatit v 60 pravidelných týdenních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). V případě zápůjček posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016, což přivodilo neplatnost Smlouvy. Právní předchůdce žalobce měl v době uzavírání Smlouvy informaci o tom, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr. K dispozici měl právní předchůdce žalobce jen pracovní smlouvu, výplatní pásky, bankovní výpisy - příjmy, žádné jiné listin y vyžadovány nebyly, ač žalovaný žil v nájmu, výše splátek z nově poskytované zápůjčky činila 960 Kč měsíčně (4 x 240 Kč), právní předchůdce žalobce dokonce akceptoval i to, že jediným„ odhadovaným“ osobním výdajem žalovaného je pouze částka 15 000 Kč – bez bližší specifikace, neověřoval ani náklady žalovaného na bydlení ve výši 2 868 Kč měsíčně, stejně tak ani tvrzené další příjmy žalovaného ve výši 9 800 Kč. Právní předchůdce žalobce nijak nevyvodil příslušné závěry vyplývající z údajů žalovaného, faktické výdaje žalovaného nezkoumal, nebyl ověřen ani způsob nakládání žalovaného s finančními prostředky, zohledněny další dvě vyživovací povinnosti žalovaného k nezaopatřeným dětem. I kdyby soud přistoupil na argumentaci právního předchůdce žalobce, že mu zůstala k nakládání částka 5 977 Kč, po odpočtu nově sjednaných splátek 960 Kč měsíčně, a při dvou vyživovacích povinnostech, tak připadá na každou osobu částka 1 672 Kč (při počtu tří osob), což je částka zcela nedostatečná.
16. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr tedy zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz dohledový benchmark České národní banky č. 1/2014 ze dne 18. března 2014 k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.
17. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1 ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
18. U zápůjčky vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 8 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 4 300 Kč, tj. 8 000 Kč mínus žalovaným zaplacených celkem 3 700 Kč, k úhradě tak zbývá 4 300 Kč.
19. Žalovaný neprokázal, že by bezdůvodné obohacení vydal, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku ze shora uvedených důvodu žalobu zamítnout (výrok II.).
20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy však neúspěch žalobce nepřevýšil jeho úspěch, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.