Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
2 C 132/2021-69
Okresní soud v Prachaticích rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 11 908 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 809,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 149,87 Kč od 23. 12. 2020 do 4. 2. 2021, z částky 8 479,87 Kč od 5. 2. 2021 do 3. 8. 2021 a z částky 7 809, 87 Kč
od 4. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem 8,38 % ročně z částky 8 084,43 Kč od 23. 12. 2020
do 15. 1. 2021 a úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 8 084,43 Kč od 16. 1. 2021
do 3. 2. 2021, úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 7 414,43 Kč od 4. 2. 2021 do 2. 8. 2021 a úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 6 744,43 Kč od 3. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 12. 2020 dosáhne částky 38 592 Kč, a dále částku 1 560,20 Kč.
II. Žaloba se částečně zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky 1 553,13 Kč
se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 553,13 Kč ve výši 8,25 % ročně od 23. 12. 2020 do zaplacení, dále co do částky 315,56 Kč a dále co do úroku ve výši 77,78 % p. a. částky 8 084,43 Kč od 23. 12. 2020 do 15. 1. 2021 a ve výši 8,25 % ročně z částky 670 Kč
od 4. 2. 2021 do 2. 8. 2021 a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 1 340 Kč od 3. 8. 2021
do zaplacení.
III. Řízení se částečně zastavuje co do částky 670 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 670 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 863,80 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 809,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 149,87 Kč od 23. 12. 2020 do 4. 2. 2021, z částky 8 479,87 Kč od 5. 2. 2021 do 3. 8. 2021 a z částky 7 809, 87 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem 8,38 % ročně z částky 8 084,43 Kč od 23. 12. 2020 do 15. 1. 2021 a úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 8 084,43 Kč od 16. 1. 2021 do 3. 2. 2021, úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 7 414,43 Kč od 4. 2. 2021 do 2. 8. 2021 a úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 6 744,43 Kč od 3. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 12. 2020 dosáhne částky 38 592 Kč, a dále částku 1 560,20 Kč. II. Žaloba se částečně zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky 1 553,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 553,13 Kč ve výši 8,25 % ročně od 23. 12. 2020 do zaplacení, dále co do částky 315,56 Kč a dále co do úroku ve výši 77,78 % p. a. částky 8 084,43 Kč od 23. 12. 2020 do 15. 1. 2021 a ve výši 8,25 % ročně z částky 670 Kč od 4. 2. 2021 do 2. 8. 2021 a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 1 340 Kč od 3. 8. 2021 do zaplacení. III. Řízení se částečně zastavuje co do částky 670 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 670 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 863,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou z 13. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 11 908 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím,
že mezi ní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru
číslo kterou žalovaná podepsala datum. Na základě této smlouvy jí byl 20. 2. 2019 na účet poskytnut úvěr 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a ve smlouvě dohodnutý úrok ve výši efektivní úrokové sazby 129,74 % p. a. v 48 měsíčních splátkách po 670 Kč počínaje březnem 2019. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná uhradila dohodnuté splátky pouze ve dnech 14. 3., 16. 4., 16. 5., 14. 6., 16. 7., 15. 8., 16. 9.,
16. 10., 14. 11. a 16. 12. 2019 a 16. 1., 17. 2., 16. 3., 16. 4., 14. 5., 24. 6., 16. 7., 12. 10.
a 10. 11. 2020. V důsledku prodlení žalované se splátkou č. 20 splatnou 17. 10. 2020 o 65 dnů došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru k 21. 12. 2020. Ke dni zesplatnění
se celá dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, která činila 9 805,35 Kč (z toho 8 084,43 Kč dlužná původní jistina úvěru a 1 720,92 Kč dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru) a žalovaná byla povinna ji uhradit. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila 4. 2. 2021 částku 670 Kč Nová dlužná jistina úvěru tak činila 9 135,35 Kč. Dále je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 498 Kč, a to po 249 Kč za splátky č. 20 a 21, u nichž byla žalovaná v prodlení o délce 30 dnů, dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč, a to po 200 Kč za splátky č. 20 a 21, u nichž byla žalovaná v prodlení o délce 15 dnů, a dále smluvní pokutu 0,1 % za každý den prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, kterou nezaplatila v den zesplatnění úvěru, což za uplatněné období od 23. 12. 2020 do 4. 2. 2021 z částky 9 805,35 Kč činí 431,64 Kč a od 5. 2. 2021 do 12. 7. 2021 z částky 9 135,35 Kč činí 1 875,76 Kč. Úrok z úvěru je žalovaná povinna hradit i po zesplatnění úvěru. Žalobkyně uplatnila nárok na jeho zaplacení z jistiny 8 084,43 Kč od 23. 12. 2020 do 15. 1. 2021 ve výši 86,13 % p. a., což činí 442,56 Kč, a z částky 8 084,43 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % p. a., to vše maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 12. 2020 dosáhne 38 592 Kč. Žalovaná uplatněný nárok neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Po podání žaloby žalovaná uhradila 3. 8. 2021 částku 670 Kč. Žalobkyně proto 25. 8. 2021 vzala žalobu částečně zpět co do částky 670 Kč a úroku z prodlení z této částky za dobu od 4. 8. 2021 do zaplacení. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na zahájení,
a to z části či zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud proto na základě částečného zpětvzetí žaloby řízení částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, přičemž vzhledem k tomu, že k částečnému zpětvzetí došlo ještě před započetím jednání, nebylo k částečnému zpětvzetí zapotřebí vyžadovat souhlasu žalované.
4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové závěry.
5. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla datum uzavřena smlouva
o úvěru číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 9 000 Kč
a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni celkem 32 160 Kč v 48 měsíčních splátkách po 670 Kč, když zápůjční úroková sazba činila 129,74 % p. a. Pro případ prodlení s úhradou splátky či její části o 65 dnů bylo dohodnuto automatické zesplatnění úvěru s tím, že ke dni zesplatnění se celá nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stanou součástí nové jistiny úvěru. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Dále byla sjednána smluvní pokuta 249 Kč za prodlení žalované s úhradou splátky či její části o 30 dnů a povinnost k náhradě účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč v souvislosti s prodlením žalované u splátky o 15 dnů (předsmluvní formulář z 20. 2. 2019, prohlášení klientů z 20. 2. 2019, smlouva o úvěru číslo) Žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalované. (hodnocení klienta z 20. 2. 2019, výpis z registru anonymizováno, výpis z registru anonymizováno, rozhodnutí úřadu práce ze dne 19. 4. 2018, přehled transakcí právnická osoba, karta klienta) Schválení úvěru oznámila žalobkyně žalované přípisem z 21. 2. 2019 doručeným 22. 2. 2019 (oznámení o schválení úvěru, dodejka)
6. Žalobkyně vyplatila žalované 9 000 Kč na její účet 20. 2. 2019 (doklad o vyplacení úvěru) Žalobkyně 19. 10., 18. 11. a 18. 12. 2020 vyhotovila výzvy žalované k zaplacení úvěru s upozorněním na možnost zesplatnění a 21. 12. 2020 oznámení o zesplatnění úvěru. (uvedené výzvy a oznámení) Žalovaná uplatněný nárok neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně z 23. 6. 2021 odeslanou žalované téhož dne. (předžalobní výzva, podací arch) Nebylo prokázáno ani žalovanou tvrzeno, že by žalobkyně uhradila více než žalobkyní tvrzené platby uhrazené ve výše uvedených dnech. (karta klienta, výpis z účtu u právnická osoba
z 3. 8. 2021) Dle splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru činila ze zaplacených splátek jistina 915,57 Kč a úrok 11 814,43 Kč (splátkový kalendář z 21. 2. 2019)
7. Dle výpisu z databáze anonymizováno činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem ČR na spotřebu s fixací sazby na jeden až pět let v únoru 2019 8,38 %.
8. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní.
9. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle
§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákonu (dále jen „o. z.“). Smlouvou o úvěru
se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
10. Žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, když žalované poskytla dohodnutý úvěr. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy porušila, když se dostala do prodlení s dohodnutými splátkami úvěru. V důsledku toho v souladu se smlouvou došlo k okamžitému zesplatnění zůstatku úvěru. Dlužná jistina úvěru, kterou byla žalovaná v důsledku zesplatnění povinna uhradit, a tuto povinnost porušila, činí 6 744,43 Kč. Co do této částky proto soud shledal žalobu důvodnou.
11. Dále se zabýval platností smluvního ujednání o úrocích. Uzavřel, že ujednání o úroku ve smlouvě není zakázaným ujednáním ve smyslu § 1813 o. z., ke kterému se dle § 1815 o. z. nepřihlíží, neboť úroky byly sjednány jasným a srozumitelným způsobem.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání příčící se dobrým mravům, jakož i právní jednání odporující zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Ve smlouvě dohodnutý úrok 129,74% p. a. několikanásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu zjištěnou soudem ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi anonymizováno. Ujednání
o úroku tak soud považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží Z úřední povinnosti, je-li to bez dalšího z právního jednání patrno, jinak na základě tvrzení účastníků. V daném případě je to z právního jednání patrno.
15. Ohledně závěru o rozporu ujednání o úroku s dobrými mravy a jeho neplatnosti lze odkázat
například na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2014 , ve kterém bylo shledáno rozporným s dobrými mravy a neplatným dle § 39 zák. č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ujednání o úrocích ve výši 60 % ročně, které téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici obvyklé úrokové sazby. Uvedené rozhodnutí je použitelné i za současné právní úpravy. Vzhledem k tomu, že sjednaná výše úroku mnohonásobně překročila úroky z úvěrů poskytovaných bankami, nemohlo být ujednání posouzeno jako mravné i přesto, že úvěr byl poskytován nebankovním subjektem, byl poskytnut rychle a bez dalšího zajištění. Tyto skutečnosti by mohly odůvodnit určité navýšení úroků oproti obvyklé úrokové míře u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, nikoli však tak zásadní navýšení. Ujednání o úroku z prodlení proto soud shledal neplatným jako celek.
16. Pojmovým znakem úvěrové smlouvy je však dle § 2395 o. z. zaplacení úroku. Dle § 1802 o. z. přitom platí, že v situaci, kdy mají být plněny úroky a jejich výše není ujednána, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy.
17. Soud proto s přihlédnutím k rozhodnutí název soudu z datum rozhodnutí
sp. zn. spisová značka, uzavřel, že je nutno žalované uložit povinnost k hrazení úroku z úvěru
a tuto stanovil ve výši vycházející z údajů databáze anonymizováno ohledně úrokových sazeb
korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. Ta v době uzavření smlouvy činila 8,38 % ročně. Při stanovení výše úroku musel soud s ohledem na výslovné znění ustanovení § 1802 o. z. stanovit úrok ve výši obvyklých úroků požadovaných za úvěry bankami, nebylo proto možno přihlédnout k námitce žalobkyně, že by měl být stanoven vyšší, neboť žalobkyně je nebankovní institucí poskytuje úroky s vyšším rizikem a s menším zajištění než bankovní instituce, čemuž má odpovídat i výše sjednaných úroků. Pokud tedy žalobkyně požadovala zaplacení úroku ve výši 86,13 % p. a., který ke dni zesplatnění úvěru kapitalizovala
na 1 720,92 Kč, činí soudem přiznaný obvyklý úrok ve výši 8,38 % ročně do zesplatnění částku 167,44 Kč. I v této části proto soud shledal žalobu důvodnou. Nová jistina úvěru dle článku 6.4 smlouvy tak činí 6 011,87 Kč. Nedůvodnou soud naopak shledal žalobu v části, v níž požadovaný zesplatněný úrok přesahuje výši obvyklého úroku, tedy co do částky 1 553,13 Kč.
18. Dle ustanovení § 2399 odst. 2 o. z. se úroky platí za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok ve výší 8,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 084,43 Kč od 23. 12. 2020 do 15. 1. 2021 a dále ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 8 084,43 Kč od 16. 1. 2021 do 3. 2. 2021 a dlužné jistiny 7 414,43 Kč
od 4. 2. 2021 do 2. 8. 2021 a z dlužné jistiny 6 744,43 Kč od 3. 8. 2021 do zaplacení, to vždy však maximálně do doby, než celkový úrok za dobu od 23. 12. 2020 dosáhne částky 38 592 Kč. Úrok ve výši 8,25 %, tedy v nižší výši než je dle databáze anonymizováno, která činí 8,38 %, byl přiznán proto,
že žalobkyně uplatnila žalobou nárok na zaplacení úroku za dobu od 16. 1. 2021 pouze ve výši 8,25 % p. a., a soud proto nemohl přiznat žalobkyni úrok ve vyšší než žalobou uplatněné výši. V části, v níž uplatněný nárok na zaplacení úroku převyšuje úrok přiznaný, soud žalobu částečně zamítl.
19. Žalované v souladu se smlouvou vznikla dále povinnost zaplatit žalobkyni náklady vzniklé v souvislosti s jejím prodlením ze zaplacením splátek, a to ve výši 200 Kč za prodlení
ze zaplacením každé splátky. Za prodlení ze zaplacením dvou splátek tak činí tento nárok 400 Kč. I v této části je tedy žaloba důvodnou.
20. Mezi účastníky byla platně sjednána smluvní pokuta v souladu s ustanovením § 2048 o. z. pro případ prodlení žalované se zaplacením dohodnutých splátek úvěru, a to jak smluvní pokuta ve výši 249 Kč za prodlení se zaplacení splátky, tak smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z nové dlužné jistiny úvěru. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši
498 Kč za prodlení se zaplacení dvou splátek a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny 8 084,43 Kč od 23. 12. 2020 do 3. 2. 2021 a ze 7 414,43 Kč od 4. 2. 2021
do 12. 7. 2021, což činí celkem 1 560,20 Kč. I v této části tak byla žaloba shledána důvodnou. Nedůvodnou byla shledána ve zbývající části uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty, tedy co do částky 315,56 Kč.
21. Vzhledem k prodlení žalované se splácením jejího peněžitého dluhu zároveň žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády
č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši
a za dobu, kdy byla žalovaná v prodlení s úhradou dluhu, a to z nové jistiny úvěru, dlužných nákladů ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 498 Kč.
22. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná co do uplatněného nároku na zaplacení částky 7 809,87 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 8,38 % ročně a 8 % ročně tak, jak je podrobně specifikováno shora, a dále co do částky 1 560,20 Kč, v této části proto žalobě jako důvodné vyhověl. Naopak jako nedůvodnou ji zamítl co
do zbývajícího uplatněného nároku na zaplacení částky 1 553,13 Kč s uplatněným úrokem z prodlení, co do částky 315,56 Kč a dále co do uplatněného nároku na zaplacení úroku ve výši převyšující úrok v části, v které byl shledán důvodným.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojením s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. , pokud jde o částečné zpětvzetí žaloby, kdy k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, která po podání žaloby na žalobu uplatněný nárok uhradila 670 Kč. Pokud jde o částku 670 Kč, je to tedy žalovaná, kdo v této části je povinen k zaplacení náhrady nákladů řízení. Celkem tedy při zohlednění tohoto částečného zpětvzetí žaloby a žalobou přiznaného nároku činí úspěch žalobkyně 84 % (10 040,07 Kč), neúspěch 16 % (1 868,69 Kč), vzniklo jí tedy právo na náhradu 68% plné náhrady nákladů řízení. Ta je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby), dvěma úkony právní služby po 1 580 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 advokátního tarifu (účasti při jednání soudu) a jedním úkonem právní služby po 500 Kč dle § 7 ve spojením s § 8 advokátního tarifu (zpětvzetí žaloby), náhradou hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu. Dále je náhrada nákladů řízení tvořena dvěma cestovnými ve výši po 477,75 Kč (jízda značka automobilu, registrační značka ze obec do obec a zpět (celkem 75 km, kombinovaná spotřeba 7,1 l číslo km, benzin Natural 95) a náhradou za promeškaný čas dle 14 advokátního tarifu za 8 půlhodin po 100 Kč, obojí v souvislosti s účastí zástupce žalobkyně při soudním jednání. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, se navyšuje o DPH, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Plná náhrada nákladů řízení by činila 10 093,80 Kč, žalobkyni bylo přiznáno právo na 68 % z této náhrady, tedy částka 6 863,80 Kč, k jejímuž zaplacení byla žalované uložena povinnost.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení
ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Odvolání se podává u Okresního soudu v Prachaticích.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze je na návrh vykonat výkonem rozhodnutí či exekucí.