Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 264/2021-16

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku žalovaný dluží žalobkyni na základě účastnické smlouvy číslo o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 5. 3. 2020, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 31. 8. 2020, kdy byla předmětná smlouva ukončena. V souladu s čl. 8 Všeobecných podmínek žalobkyně, které byly nedílnou součástí smlouvy, měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo číslo. Toto technické zařízení však žalovaný v rozporu se smlouvou žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaný byl následně vyzván dne 23. 2. 2021 ze strany právního zástupce žalobkyně k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení, i přes tuto výzvu zařízení nevrátil a smluvní pokutu dobrovolně neuhradil. V souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, odštěpením a k fúzi sloučením právnická osoba a.s., se sídlem adresa, IČO, jako zanikající společnosti, a právnická osoba právnická osoba jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na právnická osoba S účinností ode dne 1. 4. 2020 došlo ke změně dosavadní obchodní firmy právnická osoba na právnická osoba

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud usnesením ze dne 3. 8. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle , (dále i jen ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 23. 8. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, žalovaný se však k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že i on s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

4. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr spočívající v tom, že žalobkyně a žalovaný se dne 5. 3. 2020 písemně dohodli na tom, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat po 24 měsíců služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a poskytne žalovanému k pronájmu ve smlouvě specifikovaná zařízení STB Net Arris sériového čísla číslo v ceně sjednaných měsíčních nájmů, a žalovaný se zavázal tyto žalobkyní poskytované služby užívat a hradit za ně dohodnutou cenu dle platného ceníku služeb. Žalovaný přitom dne 6. 3. 2020 technické zařízení převzal. Přímo ve smlouvě si strany ujednaly, že jestliže žalovaný nevrátí poskytnuté přijímací zařízení nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušil, když přestal hradit sjednané platby a ke dni 5. 8. 2020 dlužil žalobkyni částky 1 507 Kč a 289 Kč, pročež žalobkyně ke dni 31. 5. 2020 přistoupila v souladu se smlouvou k omezení poskytování služeb s tím, že pokud všechny splatné závazky žalovaného nebudou uhrazeny v dodatečné lhůtě do dne 31. 8. 2020, bez dalšího bude smlouva tímto marným uplynutím lhůty ukončena v souladu se smluvními ujednáními. Dne 23. 2. 2021 pak žalobkyně vyzvala žalovaného jednak k vrácení předaného technického zařízení, jednak k úhradě částky 5 000 Kč jako smluvní pokuty nejpozději do 7 dní ode dne doručení této výzvy, výzva byla předána k poštovní přepravě dne 1. 3. 2021.

5. Podle ust. , , strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

6. Podle ust. , , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle , , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Soud dané věci nejprve dospěl k závěru, že je dána jeho pravomoc ve věci jednat, když předmětem řízení není úhrada služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích, jak rovněž opakovaně uzavřel ve svých rozhodnutích i zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů (srov. např. Konf 40/2012 ze dne 29.11.2012, Konf 99/2009-7 ze dne 31.05.2010). Dále má za to, že mezi stranami sporu byla platně v písemné podobě uzavřena smlouva podléhající právním režimem nepojmenované smlouvě ve smyslu cit ust. a násl. , , na základě které vznikla jednak žalobkyni povinnost poskytovat žalovanému po dohodnutou dobu dohodnuté služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal tyto žalobkyní poskytované služby užívat a hradit za ně dohodnutou cenu dle platného ceníku služeb. Žalovaný své povinnosti porušil, když nehradil za dodané služby ani za pronájem poskytnutého technického zařízení řádně a včas, to ani přes opakované výzvy žalobkyně, pročež jí tak vzniklo v souladu se smlouvou právo odstoupit od předmětné smlouvy, což rovněž učinila. Žalovaný měl opět v souladu se smlouvou pronajaté technické zařízení vrátit žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy, což rovněž ani přes další výzvu žalobkyně neučinil, pročež žalobkyni vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty. Ujednání o smluvní pokutě přitom soud posoudil i ve smyslu ust. § a 1815 , , neboť smluvní vztah mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvu (právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel) uzavřenou adhezním způsobem, pročež se na smlouvu a závazky z ní vzniklé dle ust. , použijí ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ust. § -1801 , , o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem, která chrání slabší stranu (doložka, která porušuje ust. , , týkající se nečitelných, nesrozumitelných a zvlášť nevýhodných doložek, je neplatná relativně - viz ust. , - nečitelnost či nesrozumitelnost doložky nezakládá sama o sobě rozpor s dobrými mravy, natož s veřejným pořádkem, tj. aplikovatelnost ust. o. z.). Dle ust. , , ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit; dle odst. 2 tohoto ustanovení použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem. Dle ust. , , pak musí podnikatel veškerá sdělení vůči spotřebiteli učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle , , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele; to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle , , k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ve výše uvedených ust. § a 1815 o. z. je provedena směrnice Rady 93/13/ ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, dle jejíhož je smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Současně platí, že podmínka je vždy považována za nesjednanou individuálně, pokud byla sepsána předem a spotřebitel tak nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky. Podle téže směrnice v případě smluv, v nichž jsou všechny nebo některé podmínky nabízené spotřebiteli předloženy písemně, musí být tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Při posuzovaní smluvního ujednání dle ust. , , je vždy nutno postupně zjistit, zda: a) jde o smluvní ujednání, b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Pro posouzení věci je podstatné, že smluvní pokuta (nejedná se o ujednání o předmětu plnění nebo ceně) byla sice sjednána pouze na straně žalovaného - spotřebitele, pro případ porušení jeho povinností ze smlouvy, tato však byla sjednána přímo v samotné smlouvě, nicméně jen pro případ, pokud by spotřebitel svým zaviněním nevrátil pronajaté zařízení poté, co bude smlouva ukončena. Dle názoru soudu tak zde není dána významná nerovnováha v právech a povinnostech smluvních stran a smluvní pokuta je v daném případě i přiměřená. Při hodnocení přiměřenosti by měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán ( , ) jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem. Jasnost a srozumitelnost sdělení se vnímá ve dvou podobách, a to formální a obsahové (viz Hulmák, M a kol.: V. Závazkové právo. Obecná část - . Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2014, str. str. 428 a 410). Z hlediska formální stránky je dle soudu významné, že žalobkyně smluvní pokutu začlenila přímo do textu samotné smlouvy, žalovaný od samotného počátku jednání o uzavření smlouvy věděl, že je zde sankce v případě nevrácení pronajatého zařízení ve formě smluvní pokuty, i přesto všechno předmětnou smlouvu uzavřel. Veden těmito důvody proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit sjednanou smluvní pokutu za nevrácení předmětného zařízení, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, když žalovaný se okamžikem marného uplynutí lhůty pro splnění jeho dluhu dostal do prodlení a je povinen zaplatit žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši.

9. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. věta před středníkem činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny.

10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 23. 3. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. účinné od 1. 7. 2014.

11. Soud proto zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. (tj. 600 Kč jako sazba odměny dle vyhl. č. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 200 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle vyhl. č. , to vše zvýšeno o 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně). I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. věta před středníkem , a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně v souladu s ust. , když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.